Co je sublimační tisk a na co se používá

Sublimační tisk je jedním z méně známých způsobů tisku. Možná už jste o něm slyšeli v případě, že máte zálibu v tisku kvalitních fotografií. Tisk sublimací má ale daleko širší využití. Na jaké materiály lze touto technikou tisknout? Co se pomocí sublimace tiskne nejčastěji? Jak vypadá a funguje sublimační tiskárna? Čím je zvláštní sublimační inkoust? Odpovědi na všechny tyto otázky najdete v článku.

Princip sublimačního tisku

Sublimační (jinak také termosublimační) tisk funguje na principu sublimace, což je přeměna pevné látky na plyn bez jejího tání. Sublimační inkoust tedy při tisku neprochází kapalnou fází a okamžitě se mění v plyn. Tento způsob tisku byl vynalezen v roce 1957, proto nejde o žádnou novinku.

Zásadní vlastností sublimačního inkoustu, která ho odlišuje od jiných typů, je tedy to, že je citlivý na teplo a po zahřátí na určitou teplotu okamžitě mění své skupenství na plynné.

Jak vypadá sublimační tiskárna?

Sublimační tiskárny mohou mít dvojí podobu – buď jde o tiskárny pro domácí použití, nebo o velkoformátové tiskárny určené většinou na sublimační tisk na textil. Jejich použití je široké - od sportovních dresů, přes tašky, batohy a bundy, až po stolní ubrusy z umělých látek (např. z polyesteru).

Sublimační tiskárny pro tisk fotek

Sublimační tiskárny slouží ve většině případů jako kvalitní fototiskárny. Tisknou pomocí speciální pásky s barvou. Tuto pásku při tisku zahřívá tisková hlava až do takové míry, že se barva na pásce změní v plyn a přenese se na speciální sublimační papír. Tam se její skupenství opět změní na pevné.

V těchto tiskárnách se většinou využívají pásky CMYO. Pracují s azurovou, purpurovou a žlutou barvou. Rozdíl mezi spektrem CMYO a známějším CMYK spočívá v tom, že CMYO po složení výsledného obrazu navíc nanáší ještě transparentní ochrannou vrstvu. A právě tato ochranná vrstva je příčinou, proč se termosublimační tiskárny nejčastěji používají na tisk fotografií. Dodává jim totiž vysokou odolnost proti UV záření i vlhkosti.

Velkoformátové sublimační tiskárny

Velkoformátové sublimační tiskárny jsou většinou dost rozměrné stroje. Sublimační potisk u nich může být buď přímý nebo nepřímý. Při přímém potisku se barva přenáší přímo na potiskovaný materiál, zatímco při tisku nepřímém se přenese nejdříve na transferový sublimační papír a následně až pomocí lisu na potiskovaný materiál.

Barva přitom nezůstává na povrchu potiskovaného materiálu, nýbrž se s ním díky plynnému skupenství doslova smísí. Stane se součástí materiálu a po jeho zchladnutí je fixována uvnitř jeho struktury. Díky tomu nelze potisk na materiálu poznat ani omakem, ten totiž zůstává bez jakékoli dodatečné vrstvy. Nejčastější je proto sublimační potisk textilu – potištěná tkanina zůstává i nadále vzdušná a prodyšná.

​​Rozdíly mezi sublimací a ostatními způsoby tisku

Co se týče domácích tiskáren, s těmi sublimačními jsou si nejvíce podobné inkoustové tiskárny. Také totiž fungují na principu skládání barev, rozdíl ale tkví v tom, že zatímco inkoustové tiskárny vytváří barevný odstín pro každý jednotlivý bod na obrázku pomocí trysek, sublimační tiskárny nanáší jednotlivé barvy postupně na celý obraz (nejprve nanesou azurovou, pak purpurovou a nakonec žlutou, načež vzniká výsledný obraz).   

Podobnost ale lze najít i mezi sublimačními a jehličkovými tiskárnami. Oba typy tiskáren využívají pásku s barvou. Rozdíl je v tom, že sublimační tiskárny využívají procesu sublimace, zatímco jehličkové tiskárny mechanický úder na pásku, čímž barvu přenesou na papír.

Naprosto odlišný princip (elektromagnetismus) pak využívají laserové a LED tiskárny. V obou najdeme fotosenzitivní válce, v laserové tiskárně je ale zdrojem elektromagnetického záření laser, zatímco v LED tiskárně jsou to LED diody.

na jaké materiály se tiskne sublimací?

V případě domácích sublimačních tiskáren je jejich účel jasný. Nejčastěji se využívají pro domácí, ale zároveň velmi kvalitní tisk fotografií. Často jsou proto k vidění i v různých foto kioscích a foto či copy centrech. Materiálem je v jejich případě speciální fotopapír.

Využití velkoformátových sublimačních tiskáren je mnohem širší. Nejčastěji se však využívají na potisk textilu. Sublimační tiskárna na textil tiskne nejlépe na 100% polyester nebo jiná umělá vlákna. Tisknout ale lze i na jiné textilie, které jsou opatřené alespoň menší vrstvou polyesteru.

Potiskovaný podklad by ale vždy měl být bílý (v sublimačním tisku neexistuje bílá barva, proto funguje tak, že barví bílý podklad materiálu, vytvořit bílou barvu na barevném podkladu ale neumí). Tisknout sublimací sice lze i na barevný materiál, v tomto případě ale není zaručeno 100% dodržení barevnosti tištěné předlohy.

Možný není ani sublimační tisk na bavlnu, len a další přírodní tkaniny – ty nemají mikropóry, které by zachytily sublimační inkoust. Kromě textilií lze pomocí sublimačního tisku potisknout také keramiku, sklo a celkově materiály, které snesou vyšší teploty. Na rozdíl od polyesteru ale musí být veškerý materiál určený k potisku sublimací opatřený speciální sublimační vrstvou, která zajistí ulpění barvy v jeho struktuře.

Možnosti potisku sublimačním tiskem jsou proto velmi široké. Pomocí této metody lze tedy vyrábět potisk například na sportovní dresy a oblečení, trička, vlajky, transparenty, šátky, polštářky, ručníky, koberce, ubrusy, podsedáky a sedací vaky, dále pak na nejrůznější reklamní předměty či bannery, hrnky a reklamní keramiku. Tisknout přitom lze jak miniaturní loga, tak velkoplošné motivy.

Klady a zápory ​sublimačního tisku

Největší výhodou sublimačního tisku je to, že se nejedná o povrchový tisk, ale o tisk, který se stane součástí samotného potiskovaného materiálu. Musí se však jednat o umělé materiály, protože na těch přírodních barva neulpí. 

Výhody sublimačního tisku

• Velká odolnost potištění proti mechanickému i chemickému poškození (hodí se např. u tisku na oblečení, protože jej pak lze bezpečně prát i chemicky čistit.

• Na všechny použitelné materiály lze tisknout také fotografie.

• Výsledný potisk je vysoce kvalitní s perfektními detaily a barevnými přechody (za dodržení podmínky tištění na bílý materiál).

• Náklady na sublimační tisk zůstávají nízké i při potisknutí pouze pár kusů předmětů či textilií – na rozdíl od sítotisku, další tiskové metody, která se často používá na výrobu reklamních předmětů, kde je nutné nejdříve vyrobit tiskovou šablonu (sítotisk se proto vyplatí pouze při velkých tiskových sériích).

• V případě sublimačního tisku ve fototiskárně je výhodou vysoká odolnost vytištěných fotografií vůči vlhkosti i UV záření.

Nevýhody sublimačního tisku

• Tisk je kvalitní pouze na bílý podklad. Při tisku na barevný materiál není zaručena 100% barevnost podle předlohy.

• Sublimací nelze tisknout na přírodní tkaniny (bavlna, len, …).

• Potisknout lze pouze materiály s pórovitým povrchem, na kterém může barva ulpět. Jiné materiály musí být opatřeny sublimační vrstvou.

• Při termosublimačních fototiskárnách také najdeme nevýhody – potiskované médium musí přesně odpovídat rozměrům speciální tisknoucí pásky, přičemž páska je vždy jen na jedno použití, což zvyšuje provozní náklady na tisk.

Závěr

Sublimační tisk má své nezastupitelné místo jak v oblasti potisku textilu či reklamních předmětů, tak v domácím použití, kde ho lze využít na velmi kvalitní tisk fotografií. Provozní náklady jsou sice vyšší než u jiných typů tiskáren, pokud ale chcete opravdu kvalitní fotky, je sublimační tiskárna nejspíš nejlepší volbou.