Soustředění je klíčem k efektivitě a úspěchu v práci, ale v dnešní době plné rozptýlení může být nerušené ponoření do práce skutečná výzva. Ať už jde o upozornění na mobilu, rušivé kolegy nebo vlastní myšlenky, udržet pozornost není vždy snadné.
Pozornost je mentální proces, který umožňuje vybírat omezené množství informací, jež vstupují do našeho vědomí, a tím ho chrání před přetížením nadměrným počtem podnětů. Abychom mohli vykonávat určitou činnost, potřebujeme se soustředit, věnovat jí dostatečnou pozornost. Ta závisí na prostředí, v němž se nacházíme, na ruších, které z okolí vnímáme smysly.
Pozornost můžeme rozdělit do několika druhů, které hrají klíčovou roli v tom, jak efektivně vykonáváme úkoly.
Jinak je označovaná také jako úmyslná nebo aktivní. Je to druh pozornosti, kterou musí osoba udržovat vlastními silami.
Je také nazývána neúmyslná nebo pasivní. Jedná se o druh pozornosti, která nijak nezávisí na úmyslu konkrétní osoby. Je přitahována různými podněty, jako je zajímavost, pestrost, nápadnost apod.
Pokud je pozornost přitahována tak, že ji daná osoba nemůže ovládnout a subjekt vnímá i proti své vůli, jedná se o pozornost protivolní (perseverační). Nezvládnutá protivolní pozornost může vést až k obsedantnímu chování.
Jinak je označována také jako výběrová, případně jako koncentrace. Věnuje se jedinému podnětu, i když je kolem daleko více rušivých vlivů, ale jejich vnímání je potlačeno. Uvádí se, že lidé s dobrou selektivní pozorností jsou také více imunní vůči emocionálním otřesům a udržují si lépe duševní rovnováhu.
Je opakem selektivní. Jinak se označuje také jako rozptýlená či otevřená pozornost. Člověk s difúzní pozorností je schopen držet svou pozornost na více věcech najednou. Otevřená pozornost představuje volný tok myšlenek, který často vede k novým asociacím. Klíčové je mít jasně stanovené cíle (neohraničené toulání mysli často stáčí pozornost k osobním problémům) a dostatek času nad nimi volně uvažovat.
Testování pozornosti může být užitečné pro pochopení, jak dobře dokážeme zvládat různé druhy kognitivních úkolů. V následujícím videu si můžete vyzkoušet test selektivní pozornosti, který testuje schopnost nevnímat rušivé vlivy.
Pro ověření svojí schopnosti udržovat pozornost po delší dobu můžete použít tento test pozornosti, kde musíte po dobu 7 minut vyhledávat dvojice čísel, které dohromady dávají součet 10.
I u zcela zdravých lidí bez jakékoliv poruchy soustředění může dojít k poklesu pozornosti z několika příčin. Nyní si představíme ty hlavní.
Nedostatek spánku má výrazný negativní vliv na naši pozornost a kognitivní funkce. Když nemáme dostatek spánku, naše schopnost soustředit se na úkoly se zhoršuje, protože mozek není dostatečně regenerován. To vede k problémům s udržováním pozornosti a rychlým přepínáním mezi úkoly. Může se ale také zhoršit schopnost rozpoznávat a reagovat na podněty, což zvyšuje riziko chyb a neefektivnosti (nebezpečné zvláště při řízení). Nedostatek spánku rovněž ovlivňuje naši pracovní paměť, což komplikuje schopnost uchovávat a zpracovávat informace. Dlouhodobý deficit spánku pak může vést k chronickým problémům s koncentrací a celkovou mentální výkonností.
Spěte aspoň 8 hodin denně v dobře vyvětrané, tiché a zatemněné místnosti. Uvádí se, že bezpečná hladina CO2 je do 700 ppmv. Pokud před spaním ložnici důkladně nevyvětráte, je téměř jisté, že množství oxidu uhličitého v místnosti už dávno překročilo normu a bude se v průběhu noci jen zhoršovat. Delší pobyt v takovém prostředí je však pro tělo zátěží a zdravotním rizikem.
Podobně i spánek v místnosti, kde je rozsvícené jakékoliv světlo má negativní dopad na lidské zdraví. Dochází ke zvýšení srdeční tepové frekvence a zhoršení inzulínové rezistence, což ráno komplikuje normalizaci hladiny cukru v krvi. Ložnice by proto měla být důsledně zatemněna závěsy a bez jakýchkoliv zdrojů světla.
Pokud máte se spaním problémy, vyzkoušejte postupně různé doplňky pro lepší spánek, abyste si ověřili, co vám funguje nejlépe. Před spaním se také snažte vyhýbat všem intenzivnějším vjemům. Místo videí na Instagramu je lepší si vzít knížku.
Když jsme ve stresu, tělo uvolňuje hormony, jako je kortizol, které mohou narušit funkci mozku, zejména v oblastech zodpovědných za koncentraci a pracovní paměť. Vysoké úrovně stresu mohou vést k rozptýlení, potížím s udržením pozornosti a neschopnosti efektivně zpracovávat informace. Pokud se cítíme ohroženi, spouští naše tělo reakci útok / útěk, která je vhodná spíš pro záchranu života před divokou zvěří, než pro dokončení důležitého úkolu v kanceláři.
Stres také může vyvolat úzkost a obavy, které dále zhoršují schopnost soustředění. Navíc dlouhodobý stres může vyústit v kognitivní vyčerpání (syndrom vyhoření), které snižuje mentální výkon a zvyšuje riziko chyb v delším období.
Pomoci může dechové cvičení, meditace, ale i procházka na čerstvém vzduchu. Existuje i řada návodů, jak se vyrovnat se stresem v práci. V případě, že se stres prohlubuje až do úzkostných stavů, je vhodné problém řešit s terapeutem nebo psychiatrem. Náš organismus obvykle začne vysílat signály, že je něco špatně, ať už jde o tik v oku, bolesti hlavy, únavu a odpor k práci už při ranním vstávání apod.
Dokážete si představit dobu před mobily? Jsou skvělými pomocníky, ale také prostředky pro permanentní přísun nejrůznějších nevyžádaných informací. A pokud je služební, tak i pro neustálý přísun pracovních úkolů a zpráv. Televize, mobily, počítače, displeje v dopravních prostředcích a mnoho dalšího nás nenechává ani na chvíli vydechnout. Naše mozky jsou informací doslova přesycené a další odmítají přijímat. Díky digitálnímu balastu pak nejsme schopni pracovat ani s daty, která jsou pro nás zásadní.
Řešením může být tzv. digitální detox, tedy omezení času na sociálních sítích, výběru, kterým informacím chceme věnovat svůj čas, a omezení příjmu informací hlavně před spaním. S pomocí rozšíření do prohlížeče můžete např. blokovat zeď na Facebooku, Instagramu či YouTube.
Stav prostředí, ve kterém se nacházíme, je jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují naši schopnost soustředění. Hluk, rušivé rozhovory nebo časté pohyby lidí kolem nás mohou rozptýlit naši pozornost a zpomalit pracovní výkon. Pracovní prostředí je ale také neuklizený stůl, plná pracovní plocha na počítači, či přeplněný e-mail. V takovém prostředí je obtížné udržet si mentální jasnost a plynule pracovat na složitějších úkolech.
Pro zvýšení produktivity je proto důležité minimalizovat rušivé vlivy. V první řadě je důležité vnést do všeho pořádek. Na počítači je třeba uklidit plochu od všech zbytečných souborů. Pomoci může také tzv. zero inbox, tedy prázdná e-mailová schránka, které dosáhneme archivováním všech neaktuálních zpráv. Hluk na pracovišti se pak dá řešit použitím sluchátek s potlačením hluku či přesunem do klidnější části kanceláře. Rušivé bolesti zad, krku, předloktí či zápěstí ze sedavého zaměstnání lze řešit správným sezením u počítače a ergonomickým vybavením.
Rušit nás ale může i nevyhovující klima. Teplota by se v místnosti měla pohybovat mezi 21 až 24 °C a vlhkost mezi 40 a 60 %. V zimě tedy dbejte na dostatečné oblečení či topení a v létě místnost odpovídajícím způsobem chlaďte.
Diktátem dnešní doby, jak se může zdát, je multitasking. Jenže lidský mozek není schopen se soustředit na více věcí najednou. Ve skutečnosti se jedná pouze o rychlé přepínání pozornosti mezi více úkoly. Příliš mnoho podnětů, příliš častá nutnost přepínat z jedné věci pak vede pouze k povrchní pozornosti, chybovosti a rostoucí mentální únavě.
Zkuste si naplánovat denní harmonogram, ve kterém jasně určíte, kdy se budete věnovat jednotlivým úkolům. Pomůže např. používat techniku "pomodoro", kdy pracujete na jednom úkolu po dobu 25 minut, poté si uděláte krátkou přestávku. Prioritizace a soustředění na klíčové činnosti zvýší efektivitu a sníží pocit přehlcení.
Nejen nedostatečný spánek, ale také nedostatek pohybu, chybějící relaxace a špatná výživa mohou negativně ovlivnit naši pozornost. Fast food a polotovary plné chemie nám sice ušetří pár minut, ale našemu soustředění spíše uškodí.
Vyvážená strava poskytuje tělu potřebné živiny pro optimální fungování mozku, zatímco fyzická aktivita zlepšuje prokrvení mozku a podporuje kognitivní funkce. Můžete ale také zkusit různé podpůrné prostředky.
Nejčastější látkou používanou pro zvýšení pozornosti je káva obsahující kofein, který patří mezi stimulanty. Stejnou látkou je tein obsažený v černém čaji či theobromin v kakau. Najdete ho také v energetických a kolových a dalších nápojích. Problémem je, že je návykový a abychom se soustředili, potřebujeme ho postupně stále více, což zase nemusí být dobré pro náš krevní tlak a srdce. Současně platí, že pokud jste právě ve stresu, tak byste se kávě měli vyhnout, protože kofein stimuluje další produkci kortizolu.
Spolu s dalšími povzbuzujícími látkami (kreatin, cholin, l-theanin, či rozchodnice) patří do skupiny nootropik, tedy látek, které urychlí proces učení a zvýší soustředění. Najdete je i v některých potravinových doplňcích. Dávejte ale pozor na doporučené denní dávky a obsah doplňků. Nekombinujte doplňky stravy na soustředění, mohou obsahovat to samé.
Může se však stát, že vše plníte na jedničku, ale přitom jste s udržením pozornosti měli odjakživa problémy. Důvodem mohou být poruchy pozornosti, což jsou stavy, kdy jedinec nedokáže efektivně udržet, nebo zaměřit svou pozornost.
Rozlišovat přitom můžeme více druhů těchto poruch. Mezi nejznámější patří porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). Lidé s ADHD mají potíže se soustředěním, snadno se nechají rozptýlit a mohou být impulzivní. Setkat se ale můžeme i s lehčími poruchami, jako je například roztržitost nebo kognitivní přetížení, které mohou být způsobeny stresem, úzkostí či nadměrným používáním digitálních technologií.
Neschopnost dlouhodobé koncentrace, kdy se na něco soustředíme, ale ostatní podněty nám unikají se označuje jako roztržitost. Nejčastěji ji máme spojenou s lidmi, kteří neustále někde něco zapomínají, případně neví, proč někam přišli a co tam chtěli dělat. Mají nízkou úroveň schopnosti rozdělovat pozornost na více podnětů a vigility, tedy zaměření pozornosti jen určitým směrem
Rozptýlená pozornost se projevuje jako neschopnost udržet pozornost v daném směru, respektive daný člověk neudrží svou pozornost na žádném podnětu. Lidé s rozptýlenou pozorností mají poruchu soustředění a vytrvalosti.
Porucha pozornosti ADD (z anglického Attention Deficit Disorder) označuje poruchu pozornosti bez hyperaktivity. Lidé, kteří trpí ADD, vypadají, jako kdyby byli zasnění, zavření ve svém vlastním světě, mají problémy se soustředěním v případě, že se jedná o něco, co je nebaví, nebo mají-li se soustředit po delší dobu.
Když už se jim podaří věnovat něčemu pozornost, velmi rychle se nechají vyrušit něčím jiným. Nejsou schopni dovést věci do konce a jejich život provází zmatek. Někdy se naopak na něco, co je zajímá, soustředí tak, že je není možné od takového tématu odtrhnout. ADD nesouvisí s úrovní inteligence daného jedince a mohou jí tak trpět i nadprůměrně inteligentní lidé.
Do stejné skupiny poruch patří ADHD, tedy porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou. Projevuje se obdobně jako ADD, ale daný člověk je k tomu navíc ještě hyperaktivní a je svými pocity schopen značně ovlivňovat své okolí. ADHD mohou trpět jak děti, tak i dospělí. Pokud se problém neřeší, může to člověku s ADHD značně komplikovat profesní i osobní život. V případě, že máte podezření, že byste mohli trpět ADHD, zkuste si následující test.
Pracovní tablet dokáže výrazně zvýšit produktivitu, ale jen pokud zvolíte správný model. V tomto článku vám poradíme, jak se zorientovat v nabídce a vybrat tablet, který bude spolehlivým pracovním nástrojem dnes i v následujících letech. Číst celý článek
Gymnázium se rozhodlo podívat na tisk jinak. Místo pořizovací ceny zařízení se zaměřilo na celkové náklady provozu, bezpečnost dokumentů a jednoduchost správy. Číst celý článek
Sestavení vlastního počítače vám dává možnost přizpůsobit výkon, výbavu i rozpočet přesně vašim potřebám. Přestože může montáž jednotlivých komponent na první pohled působit složitě, při dodržení správného postupu ji zvládne i začátečník. Číst celý článek
Fotografie, dokumenty, hesla i firemní komunikace dnes ukládáme do počítačů, telefonů a cloudových služeb. Jak ale zajistit, aby se k citlivým datům nedostal nikdo nepovolaný, ani když zařízení ztratíte nebo dojde k úniku dat? Řešením je šifrování. Číst celý článek
VPN připojení dnes patří mezi základní nástroje kybernetické bezpečnosti. Umožňuje bezpečně přistupovat k firemním systémům na dálku, chrání citlivá data při práci mimo kancelář a snižuje rizika spojená s používáním veřejných či nedostatečně zabezpečených sítí. Číst celý článek
Barvy, kontrast i jemné detaily mohou na různých monitorech vypadat překvapivě odlišně. Zatímco běžný displej často stačí pro kancelářskou práci nebo sledování videí, při úpravě fotografií, grafice či tvorbě tiskových podkladů už nedostačuje. Číst celý článek
