Laminace dokumentů a fotografií je jednoduchý proces, který vaše tiskoviny chrání před poničením, dodává jim reprezentativní vzhled a přináší celou řadu dalších výhod. Jaké jsou typy laminování, jak se správně provádějí a jaký laminátor vybrat si popíšeme v tomto článku.
Laminování nebo laminace je proces, pomocí kterého se arch papíru uzavře do průhledného tvrdého plastového obalu. Výsledek vypadá, jako bychom jej vložili do ochranné plastové obálky, která malinko přesahuje formát papíru. Nic a nikdo jej tedy nemůže poškodit, znečistit nebo popsat, aniž by napřed neponičil plastový obal.
Laminace se provádí pomocí tenké průhledné fólie z polyesteru nebo polypropylenu, do které se papír vloží nebo se k němu přilepí. Existují dva druhy laminace: laminování za tepla a laminování za studena. Oba si popíšeme. Jsou tak jednoduché, že je zvládne každý.
Laminování chrání před mechanickým poškozením a nepříznivými vlivy, jako jsou:
A k tomu přinese ještě další výhody:
Laminace nachází uplatnění v mnoha oblastech - běžně se používá na:
Laminovacímu stroji je jedno, jaký z mnoha druhů papíru do něj vložíte - křídový, transparentní, strukturovaný papír i fotopapír - nepřichází s ním totiž přímo do styku. Do styku přichází jen s fólií. Můžete tedy laminovat všechny druhy papírů.
Aneb jak laminovat papír bez laminovačky. Laminování za studena nepotřebuje žádný přístroj a používá se spíše na menší formáty. Spočívá v aplikaci tenké samolepící laminovací fólie o síle 90-175 mikronů na papír. Fólie se vyrábí ve velikostech podle různých formátů papíru, většinou A2, A3, A4, A5 a A6. Přilepí se k papíru a nic dalšího není třeba.
Existuje i tzv. mokrá laminace za studena, při které se papír potírá lepidlem a teprve pak se na něj lepí fólie. Tento postup ale využívají hlavně velké tiskařské provozy a pro běžného uživatele či firmu nemá smysl.
K tomuto typu laminování potřebujeme laminovací stroj (někdy laminátor nebo lidově laminovačka), která se zahřeje na 90-120 °C. Princip laminace spočívá v tom, že laminovací fólie se při průtahu laminovacím strojem díky nahřátým posuvným válcům zataví a vytvoří papíru pevný, odolný obal ve tvaru “obálky” kolem papíru.
Při laminování papíru standardizovaného formátu je nejjednodušší koupit kapsovou fólii, do které se papír jednoduše vloží. Při netypickém formátu lépe využijete laminovací fólii v roli, ze které se fólie odmotává a pak se přeřízne. Na takovou práci se také skvěle hodí laminovačka s řezačkou, kterou můžete upravovat rozměry papíru a fólie před i po laminaci.
1) Papír se napřed vloží do oboustranné laminovací fólie tak, aby na každé straně přečnívaly alespoň 2 mm.
2) Stroj musí být připravený k chodu v režimu teplé laminace.
3) Papír se opatrně vsune do otvoru laminovacího stroje. Nejpraktičtější je zasunout ho stranou, kde je fólie spojená, a to zcela kolmo vůči laminovačce.
4) Při vsunutí si stroj papír buď převezme a sám jej protáhne skrze nahřáté válce, nebo je součástí laminátoru klika, kterou se točí rukou a papír se posouvá skrz stroj.
5) Papír vyjede na druhé straně a je zalaminovaný.
Tak jako i u jiného vybavení kanceláře se i u laminovačky musíme zamyslet nad tím, k čemu ji budeme používat a jak často. Konkrétně to znamená:
Největší počet laminátorů se vyrábí na formát A4, ale lze koupit i větší. Samozřejmě platí, že na větší laminovačce dokážete udělat menší formát, ale na menší laminovačce větší formát nezvládnete.
Tloušťka laminovací fólie (filmu) se udává v mikronech a každý stroj je omezený nějakou její maximální hodnotou. 1 mikron se rovná tisícině milimetru. Fólie se vyrábí o síle 80-250 mikronů. U laminátorů bývá většinou uvedeno např. “Síla fólie 2 x 150 mikronů”, tedy jedna a druhá strana fólie o celkové síle 300 mikronů.
Síla fólie slouží v podstatě jen jako ukazatel toho, jak silný a odolný bude výsledný laminát.
Standardní laminovačka do kanceláře většinou zvládá gramáž papíru maximálně do 300 g/m2. U silnějšího papíru hrozí riziko zaseknutí. Pro tento případ se hodí funkce Zpětný chod.
Na 100 stran nenáročného laminování měsíčně stačí i levnější model se 2 válci, u kterého nevadí ani nižší rychlost. Na druhou stranu bude pravděpodobně omezený menší silou fólie.
Nad hranicí 100 stran/měsíc je lepší uvažovat o stroji ve střední cenové kategorii od 3 000 Kč, nejlépe s 6 válci. Jsou rychlejší a výsledek vypadá lépe, hladčeji. Ideální je podporovaná tloušťka filmu 2 x 250 mikronů, tak máme jistotu, že laminátor zvládne i nejsilnější fólii.
Modely nad 10 000 Kč sice odvádí nejkvalitnější a nejrychlejší práci, ale do kanceláře postrádají smysl. Pořizují se téměř výhradně do kopírovacích středisek a grafických studií.
Pokud máte dotazy, které náš článek nezodpověděl, není nic jednoduššího, než se na nás obrátit.
Grafická karta, paměť, procesor, SSD disk, externí monitor? Co vše je třeba brát v úvahu při výběru notebooku pro grafika? Na čem je dobré nešetřit a co nehraje takovou roli? Na to vše se podíváme v našem článku. Číst celý článek
Papír je jedním z nejčastěji recyklovaných materiálů. A přestože se o recyklaci hodně mluví, ne každý ví, jak a proč recyklovat. Pojďme se proto podívat, co je to recyklace a jak její proces ve firmě nastavit. Číst celý článek
Rychlé, nebo běžné formátování? FAT32, exFAT, nebo NTFS? Dává smysl mít více oddílů na disku, nebo pouze jeden? Přestože to na první pohled vypadá složitě, formátovat zvládne i běžný mírně pokročilý uživatel. Číst celý článek
Když se řekne tisk, pro velký počet lidí to znamená pouze laserovou nebo inkoustovou tiskárnu vedle počítače. Kromě nich ale známe celou řadu dalších technologií tisku, na které se v tomto článku podíváme. Číst celý článek
S koncovkami .jpg, .gif či .png se běžně setkáváte při ukládání fotek. Víte ale jaké jsou mezi formáty obrázků rozdíly a které z nich jsou nejvhodnější na tisk? V následujícím článku si jednotlivé formáty představíme. Číst celý článek
Proč pravidelně čistit notebook? Zdaleka nejde jen o lesk obrazovky nebo čistou klávesnici. Čištění notebooku konkrétně od prachu může pomoci zlepšit jeho výkon a prodloužit životnost. Číst celý článek
