Jak přetaktovat grafickou kartu

Potřebujete urychlit vykreslování videa, 3D modelování nebo práci v grafických aplikacích? Přetaktování grafické karty není jen doménou hráčů – i profesionálové v oblasti vizuální tvorby z něj mohou těžit. V článku se dozvíte, jak správně přetaktovat GPU pro stabilní a efektivní pracovní výkon, aniž byste ohrozili jeho životnost.

V čem spočívá přetaktování gpu

Přetaktování grafické karty je v principu velmi podobné přetaktování procesoru, ale zároveň trochu jednodušší. V praxi jde o stejný princip – zvyšování rychlosti zpracování nebo taktů nad rámec výchozího nastavení, které u grafické karty či procesoru nastavil výrobce.

U grafické karty tedy přetaktování funguje tak, že se zvýší počet výpočetních cyklů, které může jádro vykonat za jednu sekundu. Čím je počet cyklů větší, tím více dat za kratší časový úsek může grafická karta vypočítat a tím je její výkon vyšší. Prakticky tedy při přetaktování velmi pomalu navyšujete frekvenci jádra grafické karty, a to buď prostřednictvím softwarového nástroje, nebo BIOSu.

Současně je třeba ale zmínit, že přetaktování obvykle nepřináší lineární zlepšení (zvýšení taktovací frekvence o 10 % rozhodně nepovede např. ke 10% zvýšení počtu snímků za sekundu ve hrách). Výsledky jsou silně závislé jednak na ostatních komponentách grafického procesoru (jako je paměť), a také na ostatních komponentách počítače, zejména na procesoru nebo třeba na RAM pamětích.

Kdy se přetaktování grafiky vyplatí

Paradoxně nemusí dávat smysl přetaktování u některých nejnovějších modelů grafických karet. Ty jsou totiž stavěny tak, aby běžely téměř na plný výkon, kvůli čemuž u nich přetaktováním nelze dosáhnout výraznějšího nárůstu výkonu.

Přetaktování dává naopak smysl především u mírně starých karet (2-5 let), které nabízí potenciální nárůst výkonu kolem 10 %, což už za trochu námahy a oddálení nutnosti upgradu grafické karty stojí. Pokud ale vlastníte opravdu starou grafickou kartu (více než 5 let), přetaktování se už pravděpodobně nevyplatí, protože jejich výkon je na dnešní poměry tak nízký, že nárůst výkonu o 5-10 % neznamená v podstatě nic.

​V takovém případě, se nabízí ještě výměna karty za novější. Nezapomeňte si ale ověřit, že jsou ostatní PC komponenty dostatečně výkonné, aby nové kartě stačily.​

Výhody a nevýhody přetaktování

Pokud je vaše grafická karta pro přetaktování vhodná, může vám to přinést následující výhody:

• Nárůst výkonu
  Přetaktovaná grafika poskytne dodatečný výkon navíc, který ocení hlavně profesionálové v oblasti grafické práce či střihu videa. Zkvalitnit ale může také zážitek při přehrávání multimédií ve velmi vysokém rozlišení či hraní her.
• Upgrade zadarmo
  Přetaktování ve srovnání s nákupem nové grafiky nic nestojí (v rámci pořizovacích nákladů), protože vám umožní vyždímat více výkonu ze stávajícího kusu hardwaru.
• Prodloužení životnosti
  Přetaktování prodlouží morální životnost GPU, protože grafika díky němu dokáže lépe a déle držet krok s novějším softwarem.

Na negativní straně přetaktování grafiky stojí tyto problémy:

• Vyšší odběr energie a riziko přehřívání
  Zvýšení taktovací frekvence grafické karty zvýší také spotřebu energie počítačem. Karta bude kvůli tomu generovat také více tepla. Pokud byste přetaktování přehnali, mohlo by začít docházet k přehřívání a následnému tepelnému přiškrcení karty (automatické snížení výkonu za účelem snížení teploty a zamezení trvalému poškození).
• Nestabilita systému
  Pokud je po přetaktování grafika přetěžována, systém může být nestabilní. Vedle přiměřeného navýšení taktovací frekvence a kvalitního chladiče grafiky jsou však pro stabilitu a výkon systému důležité také parametry ostatních PC komponent – zejména kvalita základní desky, která si musí poradit s větším množstvím tepla, výkon zdroje, který musí být pro napájení grafické karty po přetaktování dostatečný, a v menší míře také velikost a uspořádání PC skříně, v jejímž vnitřku musí být dobré proudění vzduchu i dodatečné možnosti pro kvalitní chlazení přetaktované komponenty.
• Fyzické poškození
  ​Přetaktování může zavinit zkrácení fyzické životnosti grafické karty. Její komponenty jsou totiž dlouhodobě vystavovány vyšším teplotám i vyššímu napětí, což může způsobit jejich materiální opotřebení.
• Ztráta záruky a problémy při případném prodeji
  ​Jakékoli úpravy nad rámec výchozího nastavení znamenají u většiny PC komponent ztrátu záruky. Přetaktovaná grafická karta se může také hůře prodávat, jelikož případní kupující se mohou obávat skrytého poškození.

Pokud taktovací frekvenci nezaženete do extrému, je přetaktování grafického procesoru ve stolních počítačích považováno za bezpečné. Musíte být ale velmi opatrní, protože jinak může opravdu napáchat více škody než užitku.

Mírně odlišná je situace v případě grafických karet pro notebooky. Stejně jako v případě desktopů sice grafiky v laptopech přetaktovat můžete, avšak obecně se to příliš nedoporučuje, a to ani zkušenějším uživatelům. V noteboocích je totiž přehřívání velkým problémem, a to kvůli stísněnému vnitřnímu prostoru s omezenými možnostmi chlazení.

Při pokusu přetaktovat GPU v notebooku byste tak velmi rychle narazili na teplotní limit. Pouze minimální nárůst výkonu by byl vykoupený vyššími provozními teplotami, tepelným opotřebováním grafiky i ostatních komponent a velkou zátěží na baterii (kvůli vyšší spotřebě karty). Stejné tvrzení o nevhodnosti přetaktování pak platí i pro desktopy v nejmenších mini ITX skříních.

Jak je to s výrobci a modely karet

Čistě teoreticky můžete přetaktovat všechny grafické karty. Některé modely ale mohou být pro přetaktování vhodnější než druhé, jiné zase naopak zcela nevhodné. V některých případech se mohou vyskytnout problémy s kompatibilitou, například u již zmíněných grafik v noteboocích nebo u některých čipů od Intelu.

V případě nejpoužívanějších značek grafických čipů NVIDIA a AMD jsou ale možnosti pro přetaktování velmi podobné a model, který je pro přetaktování vhodný, tak spíše než podle značky čipu poznáte podle kvality provedení samotné karty – tedy jak je robustní, jak má vyřešené chlazení, jak výkonné je napájení a podobně (tato řešení se mohou lišit výrobce od výrobce, proto karty jednoho výrobce mohou být pro přetaktování vhodnější než je tomu u druhého, a to i kdyby tyto karty měly stejný grafický čip).

Některé karty rovněž mohou přicházet přetaktované již od výrobců. Jejich výhodou totiž je, že jejich grafický čip vyšel z výroby kvalitnější, díky čemuž mohou fungovat na vyšší taktovací frekvenci než referenční modely s tím samým grafickým čipem. Této skutečnosti však většinou využije už výrobce, grafickou kartu přetaktuje a označí ji – většinou proto tyto karty poznáte podle zkratky OC. Výrobce jim ale samozřejmě nasadí také vyšší cenovku, a tak bývají i dražší. 

Výhodou v takovém případě je, že za své peníze dostanete výkonnější a rovnou přetaktovanou kartu, u které výrobce při svém nastavení garantuje stabilitu i výkon. Samozřejmě se můžete pokusit dále přetaktovat i tyto karty, to nás ale obloukem vrací na začátek tohoto článku a k otázce, zda by se to vůbec vyplatilo – taková karta už totiž pravděpodobně běží těsně pod svým maximálním výkonem, a tudíž už z ní není příliš co ždímat. Přetaktováním byste spíše jen zhoršili její provozní vlastnosti výměnou za pár zanedbatelných procent výkonu.

Automatické vs manuální taktování

Samotný proces přetaktování se pak může značně lišit podle toho, zda si chcete změnu hodnot manuálně upravovat sami, či zda to přenecháte na software.

Automatické přetaktování

Tento typ přetaktování je určen těm, kteří si na manuální úpravu parametrů grafické karty netroufají, nebo třeba jen chtějí mít přetaktováno takřka bez námahy a vynaloženého času. V praxi jde o to, že veškerou práci kolem zvýšení taktovací frekvence přenecháte specializovanému softwaru.

Základem je nástroj NVIDIA OC Scanner, který sice není samostatnou aplikací (je zakomponován přímo v ovladačích karet NVIDIA GeForce), ale používat jej můžete v rámci přetaktovávacích aplikací třetích stran – například Asus GPU Tweak III nebo MSI Afterburner. OC Scanner v takovém případu stačí vyhledat a spustit v konkrétní aplikaci. O zbytek se postará sám – najde takovou úroveň přetaktování grafiky, u které předpokládá stabilní systém a bezproblémový chod.

Dalším způsobem, jak automaticky přetaktovat grafickou kartu, je využití softwaru výrobců grafických čipů NVIDIA a AMD. U AMD je to AMD Software: Adrenalin Edition a u NVIDIA zase NVIDIA App. Jejich výhodou je, že nabídnou ještě pokročilejší automatické přetaktování grafické karty na jediné kliknutí, tzv. one-click tuning.

NVIDIA svou technologii označuje jako Automatic Tuning a najdete jí pod kartou Výkon v NVIDIA App. Alternativa od AMD se nazývá AMD One-Click Auto Overclock a opět jí najdete pod kartou Výkon v AMD Software Adrenalin. Nemusíte dělat vůbec nic, stačí pouze kliknout na jediné tlačítko. Software vyhodnotí možnosti vašeho systému a automaticky upraví frekvenci i napětí tak, aby z karty vyždímal maximum výkonu.

Manuální přetaktování

Při manuálním přetaktování si pak veškeré úpravy musíte v softwaru provést sami podle svého uvážení. Výhodou je, že z karty pravděpodobně vyždímáte mnohem více výkonu než software pro automatické přetaktování (ten před maximem výkonu vždy více upřednostňuje stabilitu a kartu proto nikdy nevyžene až na její hranu).

Je to ale dvousečná zbraň – výkon sice bude vyšší, ale zákonitě utrpí stabilita a PC kvůli tomu nemusí být při vysoké zátěži za všech okolností stabilní. A jelikož při přetaktování byste vždy měli dodržovat pravidlo, že stabilita grafické karty má přednost před výkonem, je na vašem uvážení, zda zvolíte bezpečné a vždy stabilní automatické přetaktování, nebo se pustíte do toho ručního a správný poměr stabilita/výkon si pohlídáte sami.

Nástroje pro přetaktování

Než se do manuálního přetaktování grafické karty pustíte, musíte si dát dohromady veškerou potřebnou softwarovou výbavu. Ta zahrnuje: 

Nástroj pro přetaktování
​Rozhodněte se, který z programů použijete – vybírat můžete například ze zmíněných NVIDIA App, AMD Software: Adrenalin Edition, Asus GPU Tweak III, MSI Afterburner, ale také třeba EVGA Precision či Gigabyte Aorus Engine.

Nástroj pro benchmarking
Abyste mohli srovnat výkon karty před a po, potřebujete také srovnávací nástroj pro benchmarky – třeba Unigine Superposition, 3D Mark nebo Cinebench 2024.

Software pro kontrolu provozních vlastností
Frekvenci, napětí ale i teplotu grafické karty snadno zjistíte například pomocí programu GPU-Z.

Jak postupovat při přetaktování

Jakmile máte všechno připravené, můžete se pustit do manuálního přetaktování. 

1. Spusťte benchmark
   První zátěžový test GPU je potřeba udělat ještě před přetaktováním, protože později vám poslouží jako srovnávací test, abyste zjistili, jak se změnily parametry grafické karty (hlavně výkon, teplota a taktovací frekvence).
2. Začněte zvyšovat taktovací frekvenci jádra
   Otevřete taktovací software, který hodláte použít. Najděte položky, které jsou nejčastěji označeny jako Power Limit a Temperature Limit a posuňte je na maximum. Poté začněte opatrně zvyšovat taktovací frekvenci jádra – 10-20 MHz postačí. Volbu potvrďte (obvykle tlačítkem Použít nebo něco podobného) a spusťte další benchmark.
   
   ​Během něho sledujte teploty a ujistěte se, že je všechno v pořádku. Pokud se nic zvláštního nestane, zapište si testovanou frekvenci a pokračujte dál dalším zvýšením frekvence o 10-20 MHz. Takto to zkoušejte a testujte až do chvíle, kdy během benchmarku začnou problémy – buď zpozorujete chyby v zobrazení na monitoru nebo benchmark úplně selže a systém spadne.
   
   ​Až se tak stane, restartujte počítač a v softwaru upravte taktovací frekvenci jádra na poslední bezpečnou hodnotu, při které byl při benchmarku systém naposledy stabilní – to je maximální frekvence, kterou můžete pro tu chvíli z karty vyždímat.
3. Upravte napětí a frekvenci paměti
   Pokud se teplota grafické karty stále pohybuje v bezpečném rozmezí, můžete u karty dále zvýšit výkon navýšením napětí, které do ní pouštíte. Tímto způsobem je možné dostat se na ještě vyšší takty jádra a zachovat při tom systém stabilní.​ V programu budete muset vyhledat volbu nazvanou typicky Odemknout řízení napětí.
   
   ​Pokud budete úspěšní, měli byste vidět nový posuvník Napětí (Voltage). Při jeho posouvání ale buďte maximálně obezřetní a opatrní – napětí zvyšujte pouze po 10 mV nebo méně a vždy respektujte maximální napětí karty doporučené jejím výrobcem, abyste jí nezničili příliš velkou dávkou.
   
   Spusťte benchmark a pokud nedojde k žádným problémům, s vyšším napětím můžete zkoušet posouvat takty jádra na ještě vyšší úrovně. Při dalších pádech nebo problémech pak zase navyšte napětí a tímto způsobem pokračujte do té chvíle, než narazíte na teplotní nebo napájecí limit karty.
   
   Další kus výkonu se pak z karty můžete pokusit vyždímat zvýšením taktovací frekvence její paměti. V tomto případě je bezpečné navyšování kolem 100 MHz. Po každém zvýšení by opět měl následovat benchmark. Jakmile zpozorujete problémy nebo počítač spadne, vraťte se na poslední bezpečnou a stabilní hodnotu. V této chvíli jste na absolutní hraně výkonu a pravděpodobně i teplotním limitu karty.
4. Ověřte stabilitu přetaktování
   Jakmile najdete přiměřeně stabilní nastavení, je čas na delší test karty. V benchmarkovém nástroji spusťte několikahodinový test, během kterého kontrolujte, zda se teplota grafické karty pohybuje do přijatelných 90, maximálně pak 95 °C.
   
   ​Hlídejte si také, jak se počítač pod vysokou zátěží chová – jakmile zpozorujete jakékoli problémy na obrazovce nebo po určité době přijde k pádu systému, přetaktování dodatečně snižte na nižší úroveň. Jakmile stabilitu, výkon, teplotu a hlučnost počítače vyladíte na požadované hodnoty a benchmark běží několik hodin bez jakýchkoli potíží, grafickou kartu máte úspěšně přetaktovanou.

Možná rizika při přetaktování

Při přetaktování grafické karty se snažte vyhýbat těmto nejčastějším chybám:

• Příliš rychlé zvyšování taktovací frekvence
  Skokové zvyšování vede k neočekávaným pádům počítače a problémům se systémem.
• Přehřívání
  ​Přetaktování grafického čipu zvýší jeho spotřebu i tepelný výkon bohužel pokaždé, tak to prostě je. Abyste zamezili přehřívání karty a počítače, pro maximální možné přetaktování kolem teplotního limitu karty budete možná muset vyřešit efektivnější chlazení – například pořídit kartě vodní chlazení. Po přetaktování musíte také ještě více než normálně dbát na údržbu systému – zejména pravidelné čištění od prachu a udržování dobrého proudění vzduchu uvnitř skříně. A nakonec nezapomeňte ani na pravidelný a dlouhodobý monitoring teploty. To, že se karta udržela pod teplotním limitem těsně po přetaktování, neznamená, že pod ním bude i za půl roku.
• Nedostatečné testování
  ​Výkon systému musíte testovat po každém částečném zvýšení taktu. Skočit výrazně dopředu je velmi snadné, avšak pak nebudete vědět, na jaké hodnotě začalo docházet k problémům a pádům.
• Nadměrná očekávání
  Na starší grafické procesory neklaďte příliš vysoké nároky a nežeňte je do extrémů. Výkon nových špičkových karet určitě nedorovnají, proto je potřeba je taktovat s rozumem a respektovat jejich omezení.
• Nepřetržité přetěžování karty
  ​Že jste kartu úspěšně přetaktovali neznamená, že na tomto nastavení musí běžet pořád. Přetaktovávací aplikace umožňují pro karty ukládat různé profily, mezi kterými můžete podle potřeby libovolně přepínat. Pokud na počítači zrovna nic náročného neděláte, používejte default mód. Uložený přetaktovaný profil pak zapínejte ve chvíli, kdy se třeba chystáte spustit náročný grafický software.

Závěr

Přetaktovat grafickou kartu a vyždímat z ní nějaký výkon navíc není vůbec složité. Vždy se však nejdříve ujistěte, že jste vyčerpali všechny ostatní, jednodušší způsoby, jak zrychlit počítač. Od přetaktování neočekávejte dramatický nárůst výkonu, proto při přetaktování mějte realistická očekávání. Nežeňte kartu do extrému a vždy raději zvolte nižší, ale stabilnější nastavení. Připravte se na to, že postup je to sice jednoduchý, avšak určitě vám nějakou chvíli zabere – s nastavením si totiž musíte „vyhrát“, abyste mezi teplotou, stabilitou a nárůstem výkonu našli ten správný balanc, a po každém, byť sebemenším postupu vpřed, musíte navíc provádět zátěžový test. Pokud se na to necítíte nebo si chcete ušetřit námahu a čas, stále máte k dispozici automatické přetaktování.