Volba správné gramáže papíru má vliv na kvalitu tisku, životní prostředí, provozní náklady i životnost tiskárny. Jaká jsou kritéria pro její výběr a na které účely se používá která gramáž?
Za nekvalitní tisk někdy nemůže tiskárna nebo nesprávné nastavení tisku. Na vině je jednoduše nesprávně zvolený papír. Při volbě papíru je gramáž mezi nejdůležitějšími údaji. Správný výběr gramáže papíru znamená, že jsme splnili jeden důležitý bod v přípravě na tisk.
Gramáž papíru je údaj o hmotnosti papíru při plošné výměře jeden metr čtvereční. Ukážeme to jednoduše na příkladu: pokud je gramáž listu papíru uvedena jako 100 g/m2, znamená to, že jeden čtvereční metr tohoto papíru váží 100 g. Krásně se to ukazuje na formátu A0, má totiž plošnou výměru 1 m2 a váží tedy přesně 100 g.
To samé platí ale i pro ostatní formáty - kupříkladu formát B2 s gramáží 80 g/m2 znamená, že metr čtvereční tohoto typu papíru váží 80 g. Anebo formát C3 s gramáží 70 g znamená, že metr čtvereční tohoto typu papíru váží 70 g.
30 g/m2 | 55 g/m2 | 80 g/m2 | 100 g/m2 | 150 g/m2 | 250 g/m2 | |
A0 | 30 g | 55 g | 80 g | 100 g | 150 g | 175 g |
A1 | 15 g | 27,5 g | 40 g | 50 g | 75 g | 87,5 g |
A2 | 7,5 g | 13,75 g | 20 g | 25 g | 37,5 g | 43,75 g |
A3 | 3,75 g | 6,88 g | 10 g | 12,5 g | 18,75 g | 21,86 g |
A4 | 1,88 g | 3,44 g | 5 g | 6,25 g | 9,38 g | 10,94 g |
A5 | 0,94 g | 1,72 g | 2,5 g | 3,13 g | 4,69 g | 5,47 g |
A6 | 0,47 g | 0,86 g | 1,25 g | 1,56 g | 2,34 g | 2,73 g |
Je to jednoduché:
Ke gramáži se vztahují dvě mezinárodní normy. Tyto normy platí celosvětově s výjimkou Spojených Států, Kanady a Mexika. Norma ISO 563 vytváří standardizovaný model gramáže a definuje ji jako počet gramů na metr čtvereční. A norma ISO 216 definuje plošnou výměru jednotlivých formátů papíru.
Kromě gramáže vás bude většinou zajímat i bělost papíru a povrchová úprava. Na toto téma jsme sepsali samostatný článek Druhy papíru na tisk.
Tloušťka papíru s vyšší gramáží zlepšuje savost, pro tisk grafiky je proto lepší papír s minimálně 100 g/m2 (ideálně fotopapír). Na interní kancelářské dokumenty stačí i 70 g/m2, běžněji se však používá 80 g/m2 kvůli lepší odolnosti.
U oboustranného tisku hraje největší roli průsvitnost. Čím silnější papír (tedy s vyšší gramáží), tím méně text prosvítá na druhou stranu. Ideální je papír o 100 g/m2.
Již jsme nastínili, že na interní účely společnosti nebo archivaci dokumentů stačí nízká gramáž okolo 70 g/m2. Čím vyšší gramáž, tím luxusněji a reprezentativněji papír působí. Poznat je to především u papírů s gramáží 130 g/m2 a výš.
Papíry s gramáží 15 až 30 g/m2 jsou velmi slabé a průsvitné a snadno se trhají. Známe je z kapesníků, kuchyňských utěrek a toaletního papíru. V kanceláři využití nemají, nanejvýš jen to hygienické.
Ani toto rozpětí gramáže v kanceláři nenajdete, alespoň pokud v ní nemáte dekorační krepový papír neboli “krepák”, který má 35 g.
Na 50 g/m2 začíná hladký a transparentní pauzovací papír. Ten se ale dokáže vyšplhat i na 110 g/m2. Papír s 55 g/m2 se užívá na tisk novin a firemních časopisů.
Papíry s touto gramáží se používají jako samopropisovací formuláře.
V tomto rozmezí najdeme běžný kancelářský papír, který se každodenně používá na tisk smluv, faktur, dodacích listů a všechny další typy dokumentů .Vyznačuje se výhodným poměrem kvality a ceny.
Nejčastější je asi papír o 80 g/m2, protože oproti 70 g/m2 je přece jen o něco silnější, odolnější a zároveň stále levný. Kvůli lehké průsvitnosti se však nehodí pro oboustranný tisk a grafiku.
Na oboustranný tisk je lepší sáhnout po papíru s gramáží 90-100 g/m2. Díky bytelnosti se také hodí na tisk prezentací a reportů.
Papír o 90 g/m2 je pevný, ale stále se velice snadno ohýbá a stříhá. Využívá se u dopisních obálek. Mezi 70 a 90 g/m2 se pak pohybují například listy v sešitech, blocích a brožurách.
Zde se už dostáváme do kategorie tvrdšího papíru. Kancelářský papír o 100 g/m2 velice dobře saje barvu a je tedy vhodný pro potisk grafikou. Hodí se na letáky a brožury, oboustranný tisk nebo prezentace. Při tisku s velkým podílem grafiky se však nemusíte bát sáhnout ani po papíru o gramáži o 120 g/m2.
Kategorie, ve které se tisknou jednorázové tiskoviny, letáky, plakáty, méně tvrdé katalogy, brožury nebo prémiové a VIP tisky.
Takto tvrdý papír je dost pevný pro tisk větších plakátů a velkých, reprezentativních formátů. Také se používají na letáky a katalogy. Na 140 g/m2 začínají nejtenčí fotopapíry.
Gramáž 150 g/m2 je hranicí mezi papírem a kartonem. Takto silný a tvrdý papír již nepropouští inkoust. Řadí se sem čtvrtky a skicáky, které se hodí na výtvarné účely, pozvánky, brožury, pohlednice, nápojové lístky, katalogy a různé kartičky. Často se setkáte i se “čtvrtkami” s méně než 150 g/m2. Vězte, že správná čtvrtka má gramáž 250 g/m2 neboli čtvrt kila. Sám název tedy napovídá. Na 250 g/m2 končí nejtěžší fotopapíry.
Většina běžných tiskáren zvládá tisk do 120 g/m2, ověřte si proto v manuálu, zda vaše tiskárna tisk na tvrdý papír zvládá, a jaká je maximální gramáž, se kterou si poradí.
Této kategorii gramáže se říká fotokarton. Lze ho těžko ohýbat i stříhat. Je vyloženě vhodný pro kreativní tvoření. Stále se na něj dají tisknout vizitky, pozvánky, kalendáře, oznámení, poukazy, hrací karty nebo přáníčka.
Pokud se chystáte výtisk následně zalaminovat, myslete na to, že standardní laminovací stroj zvládne nanejvýš gramáž 300 g/m2.
Papír nad 350 g/m2 není určený do tiskárny. Nejvyšší gramáže dosahuje lepenka - až 600 g/m2.
Věděli jste, že kromě gramáže dokáže dokáže snížit náklady na tisk i typ písma (a snížit námahu očí)? Přečtěte si, jak důležitý je výběr typu písma pro tisk dokumentů.
Pokud chcete s volbou papírů pro váš tisk poradit, není nic jednoduššího než se na nás obrátit.
Spleť volně ležících či visících kabelů nejen nevypadá dobře, ale může způsobit i spoustu potíží. Kromě samotné nepraktičnosti ve chvíli, kdy nemůžete zamotaný kabel mezi jinými najít, jsou neuspořádané kabely náchylnější k poškození a zároveň představují riziko úrazu. Číst celý článek
Klonování disku může na první pohled vypadat složitě, avšak jedná se o velmi jednoduchý způsob, jak ze starého úložiště přenést veškerá data na nový disk. V článku zjistíte, co k tomu budete potřebovat, kdy se klonování disků hodí a ukážeme vám, jak na to. Číst celý článek
Výběr vhodné operační paměti RAM má výrazný vliv na celkovou rychlost práce na notebooku. Právě operační paměť totiž určuje, kolik aplikací a různých procesů můžete na notebooku současně spustit bez toho, aniž by se váš stroj začal výrazně zpomalovat. Číst celý článek
U multifunkčních tiskáren či skenerů se často můžete setkat se zkratkou ADF. Automatický podavač je užitečnou funkcí, která najde uplatnění zejména ve větších kancelářích, kde se často pracuje s velkým množstvím dokumentů. Číst celý článek
Aktualizace ovladačů je důležitým krokem pro udržení optimálního výkonu a stability operačního systému. Nejnovější verze ovladačů často přináší vylepšení kompatibility a opravy chyb, což může i výrazně zlepšit uživatelskou zkušenost a bezpečnost. Číst celý článek
Pořízením snímku končí jenom první část práce fotografa. Ta druhá část vyžaduje čas strávený u počítače při práci na úpravě fotografií. Pokud často při focení cestujete, nebo preferujete možnost být při úpravě fotek flexibilní, bude pro vás notebook neocenitelným pomocníkem. Číst celý článek
