Účelem přepěťové ochrany je chránit elektrická zařízení před vyšším napětím, než jsou schopna vydržet. Jedná se o mezičlánek mezi zásuvkou a koncovým zařízením, který ve chvíli, kdy detekuje neobvyklé či vyšší napětí, odpojí automaticky všechna připojená zařízení.
Co je přepětí a jak vzniká
Termínem přepětí označujeme veškeré napětí, které převyšuje standardní napětí v síti – kromě klasické sítě s napětím 230 V se může objevit také v telefonních či anténních linkách. I když standardně trvá přepěťový stav pouze několik milisekund či mikrosekund a samotná elektrická zařízení jsou koncipována s určitou rezervou, aby výkyvy napětí zvládla, může chvilkové přepětí poškodit či zcela zničit citlivá zařízení.
Přepětím jsou ohrožena všechna zařízení připojená do elektrické sítě, k počítačové síti, telefonním linkám, anténním svodům i k rozvodům kabelové televize. Výraznější napěťové špičky mohou spálit připojovací svorky v zásuvkách, vypínačích, rozvaděčích či instalačních krabicích, nebo poškodit i samotné vodiče.
Co způsobuje přepětí
Na vině přepětí může být několik faktorů:
- Atmosférické přepětí – bývá způsobeno úderem blesku. Blesk může zasáhnout jak samotnou budovu, tak vodiče rozvodné soustavy, ke které je budova připojena. Škody ale může napáchat, i když udeří jen v blízkosti. Než přímé zasažení objektu bleskem je pravděpodobnější tzv. zavlečený bleskový proud, který se dostane do elektrického vedení domu v důsledku blízkých i vzdálenějších úderů blesku.
- Přepětí způsobené vysílači či radiolokátory – pokud se v blízkém okolí nacházejí silné vysílače či radiolokátory, může se z nich do elektrických rozvodů budovy naindukovat napětí, a způsobit tak přepětí.
- Přepětí způsobené poruchou v rozvodné síti – může k němu dojít v důsledku poruchy trafostanice, nebo v důsledku odpojení neutrálního vodiče v třífázové síti.
- Přepětí v důsledku výkonných spotřebičů – na vině výkyvů napětí může být i spuštění některých spotřebičů s vysokým výkonem (příp. zapnutí více spotřebičů najednou), jako jsou např. topné pece, svářečky atd. Ty při zapnutí a vypnutí mohou do rozvodné sítě vyslat krátké přepěťové impulsy, jež mohou poškodit citlivou elektroniku.
Přepěťová ochrana pomůže tyto špičky napětí odfiltrovat, a je tak účinným způsobem, jak ochránit spotřebiče před poškozením, ale i jak prodloužit životnost notebooku, tiskárny, projektoru a další výpočetní techniky, multimediálních zařízení a jiných spotřebičů – i když se totiž dokáže přístroj s přepětím vypořádat, projevují se výkyvy na polovodičových součástkách, což postupně snižuje životnost spotřebičů.
důležité je kvalitní uzemnění
Aby byla přepěťová ochrana účinná, je nezbytné kvalitní uzemnění, jakož i nainstalovaný hromosvod. Následně je třeba vodivé pospojování neživých částí, díky němuž se s uzemněním prostřednictvím vodičů propojí vodivé předměty, a přepětí je pak bezpečně odváděno do země. Není však možné propojit jednotlivé fázové vodiče se zemí, aby nedošlo ke zkratu, proto se používají automaticky fungující elektroinstalační prvky označované jako svodiče přepětí.
Svodičů přepětí existuje mnoho typů, jež mohou mít různou odolnost vůči proudovým impulsům, mohou splňovat požadavky různých kategorií a tříd ochrany, proto je třeba nechat vypracovat návrh ochrany objektu před přepětím od kvalifikovaného projektanta a v souladu s platnými normami.
Hlavní prvky přepěťové ochrany
Svodiče přepětí využívají dle typu 3 druhy ochranných prvků:
- Jiskřiště – odolný ochranný prvek, který snese vysoké přepětí, skládá se ze dvou elektrod v přesně vymezené vzdálenosti (jedna připojena na chráněném vodiči, druhá na uzemnění), nejčastěji se používá ve svodičích třídy B.
- Varistor – citlivější než jiskřiště, jde o polovodičovou součástku, která se chová jako izolant, nejčastěji se nachází ve svodičích třídy C a D. Nevýhodou je, že jej může extrémní přepěťový impuls zničit.
- Transil – chová se obdobně jako varistor, ale reaguje rychleji, jde též o polovodičovou součástku, ale je ještě méně odolný. Používá se na ochranu citlivé elektroniky ve svodičích třídy D.
Třídy přepěťových ochran používaných v soukromém i komerčním sektoru se dělí na B, C a D (třída A se umisťuje na vysokonapěťové rozvody) – nově se označují jako ochrana typu 1, 2 a 3:
- Třída B / ochrana typu 1 (T1): jde o hrubou ochranu – svodič bleskového proudu, omezuje energii přepěťové vlny způsobené úderem blesku. Instaluje se co nejblíže rozhraní chráněného a nechráněného prostředí, tedy do hlavních přípojných skříní (HPS), nebo do hlavního rozvaděče.
- Třída C / ochrana typu 2 (T2): jde o střední třídu ochrany – svodič přepětí, omezuje přepětí způsobené nepřímým úderem blesku a spínacími pochody v sítích. Instaluje se do podružných rozvaděčů, používá se jako 2. stupeň ochrany.
- Třída D / ochrana typu 3 (T3): jde o jemnou ochranu používanou do okruhů u citlivých zařízení, jako je výpočetní technika. Snižuje napětí a omezuje energii přepěťové vlny způsobené nepřímým úderem blesku, nebo spínacími pochody v síti, zapojuje se co nejblíže chráněnému zařízení, většinou ve formě zásuvek.