Ceny energií poslední dobou nepříjemně rostou a každý se snaží šetřit, kde se dá. Málokdo se přitom soustředí zrovna na počítač nebo notebook. Spotřeba energie u těchto zařízení však vůbec nemusí být malá, ročně se může vyšplhat až na nižší tisíce korun za jediné zařízení.
Brát ohled na spotřebu při výběru počítače se tedy v dnešní situaci zdá být zcela na místě. Je to jednoduché, stačí jen sledovat specifikace produktu, kde naleznete příkon spotřebiče uvedený ve Wattech.
Abychom mohli spotřebu elektřiny vypočítat, musíme nejprve vědět, kolik elektrické energie si počítač odebírá - jinými slovy příkon spotřebiče. Aby to nebylo jednoduché, odběr elektřiny se neustále mění podle toho, jak intenzivně počítač využíváme a jaké k němu máme připojené příslušenství.
Odhad podle specifikace zařízení
První možnost je nastudovat si specifikaci počítače a následně využít některou z on-line kalkulaček, kam zadáme jednotlivé komponenty počítače (procesor, grafickou kartu, paměti, disky apod.) a získáme tak odhad výkonu v zátěži.
Program na měření
Pokud nám odhad nestačí a hledáme přesnější způsob, jak měřit spotřebu počítače, můžeme využít programy na to určené - např. bezplatný nástroj HWMonitor.
Měření u zásuvky
Nejpřesnějšího měření ale dosáhneme pravděpodobně díky měřiči spotřeby do zásuvky. Je to zařízení s displejem vykazujícím hodnoty o odběru elektrické energie, které vsuneme do klasické zásuvky a následně do něj připojujeme spotřebiče. Případně se můžete setkat i s měřením v případě "chytré zásuvky", kterou lze propojit i s mobilní aplikaci a sledovat spotřebu přímo na mobilu.
Údaj, o který nám jde, je příkon, nikoliv spotřeba. Příkon se udává ve Wattech a určuje, kolik elektřiny si počítač momentálně odebírá. Spotřebou se myslí konkrétní výpočet odběru elektřiny za čas provozu zařízení. Ten si však uděláme sami.
Základní vzorec pro výpočet spotřeby energie jakéhokoliv spotřebiče můžeme rozdělit do 3 kroků:
1) Příkon spotřebiče ve Wattech musíme převést na Kilowatty tak, že ho vynásobíme x 0,001. Například z 10 W nám vyjde 0,01 kW.
2) Výsledek vynásobíme dobou provozu spotřebiče - např. 1000 h ročně. Tím získáme spotřebu elektrické energie spotřebiče za rok.
3) A tu už jen vynásobíme cenou, kterou si váš dodavatel účtuje za 1 kWh.
Začněte tím, že si zjistíte, jakou sazbu za elektřinu platíte. V naší ukázce budeme počítat cenu 6 Kč za 1 kWh.
Protože se neustále mění množství energie, které si počítač odebírá, musíme vypočítat průměrnou spotřebu elektřiny. Výpočet vycházející jen z údaje o příkonu v klidovém stavu zařízení by nám poskytl velice zavádějící obrázek. Je nutné do ní promítnout i příkon zařízení při zátěži, proto budeme počítat vzoreček dvakrát, a tím získáme přehled o průměrné spotřebě elektřiny.
Řekněme, že notebook máme zapojený celkem 10 hodin denně, 300 dní v roce. Z toho jej využíváme 6 hodin každý den intenzivně. Jeho nabíjecí příkon je podle specifikace 24 W v klidu a 36 W v provozu. Abychom získali průměrnou spotřebu elektřiny, vypočítáme si spotřebu jednou pro klidový režim a jednou pro režim intenzivní práce.
1. krok: 24 W si převedeme na 0,024 kW.
2. krok: notebook jede v klidovém režimu 4 hodin denně, 300 dní v roce. To znamená 1200 hodin ročně krát příkon 0,024 kW, což je 28,8 kWh.
3. krok: vynásobíme 28,8 kWh cenou za 1 kWh určenou dodavatelem elektřiny, což jsme stanovili jako 6 Kč. Výsledek je 172,80 Kč ročně.
1. krok: 36 W si převedeme na 0,036 kW.
2. krok: notebook jede v pracovním režimu 6 hodin denně, 300 dní v roce. To znamená 1800 hodin ročně krát příkon 0,036 kW, což je 64,8 kWh.
3. krok: vynásobíme 64,8 kWh cenou za 1 kWh určenou dodavatelem elektřiny, což jsme stanovili jako 6 Kč. Výsledek je 388,80 Kč ročně.
Nyní oba výsledky sečteme. 172,80 Kč a 388,80 Kč se rovná 561,60 Kč. Takto jsme získali hrubý obrázek o průměrné spotřebě notebooku v průběhu roku.
U stolních počítačů se dočkáme mnohem vyšších výsledků. Jednak mají vyšší odběr a jednak k nim máme také připojené příslušenství, jako je monitor, reproduktory, tiskárna a další.
Stolní počítač v našem příkladě bude mít příkon 50 W v klidu a 205 W při zátěži. Využíváme jej 1500 hodin ročně, z toho 1150 hodin ve vysoké zátěži.
1. krok: 50 W si převedeme na 0,05 kW.
2. krok: počítač jede v klidovém režimu 400 hodin ročně. To znamená 400 h x0,05 kW, což dělá 20 kWh.
3. krok: vynásobíme 20 kWh cenou za 1 kWh určenou dodavatelem elektřiny, což jsme stanovili jako 6 Kč. Výsledek je 120 Kč ročně.
1. krok: 205 W si převedeme na 0,205 kW.
2. krok: počítač jede v pracovní zátěži 1150 hodin ročně. To znamená 1150 h x0,205 kW, což dělá 235,75 kWh.
3. krok: vynásobíme 235,75 kWh cenou za 1 kWh určenou dodavatelem elektřiny, což jsme stanovili jako 6 Kč. Výsledek je 1414,50 Kč ročně.
Nyní oba výsledky sečteme. 120 Kč a 1414,50 Kč se rovná 1534,50 Kč ročně. Jak vidíte, cena používání PC je diametrálně vyšší než notebooku, ačkoliv počítač nebyl zdaleka ani tak vytěžovaný. A to jsme ještě nezapočítali příslušenství.
Dnešní monitory mají spotřebu v závislosti na typu a velikosti obrazovky 20 - 50 W. Ve specifikacích monitoru můžeme najít informaci o typické spotřebě, ze které můžeme pomocí stejného vzorečku vypočítat cenu za rok.
Tiskárny mají spotřebu různou. Zatímco některé si ve stand-by režimu berou jen 2,4 W a v provozu 300 W, jiné si berou 25 W a 1000 W. Výpočet průměrné spotřeby je poměrně složitý, protože je těžké udělat si obrázek o tom, co a jak často na tiskárně děláme. Nejvíce nám pomohou tiskárny, které vedou záznam o jejich používání. Pak už si stačí zase jen aplikovat ten stejný vzorec. Případně využít opět měřič elektřiny, který zapojíme mezi zásuvku a tiskárnu.
Nyní uvádíme pár faktů, které vám pomohou se lépe zorientovat ve spotřebě počítačů a notebooků.
Stolní PC mohou mít až 4-5x vyšší odběr elektřiny než notebooky. Z hlediska úspory tedy dávají notebooky jasný smysl.
Velice obecně platí přímá úměra, že čím vyšší cenová kategorie PC nebo notebooku, tím vyšší je i jeho spotřeba (vyšší výbava vyžaduje víc “šťávy”).
Počítač starší jak 5 let má mnohem vyšší nároky na spotřebu než nový a totéž můžeme říct o monitoru.
Následující opatření, jak srazit spotřebu elektrické energie, můžete zavést ve firmě i u sebe doma.
Nejvíce přímočaré řešení je vyměnit starý počítač za nový. Spotřebu tím srazíte a navíc máte možnost se zamyslet, které vymoženosti skutečně využijete, a které ne. Největším příkladem je používání grafické karty - je nutné ji mít, ačkoliv nehrajete hry a nepracujete v grafických editorech?
Při výběru je také dobré zaměřit se na modely se sníženou spotřebou a automatickým taktováním procesoru, díky kterému PC nebude využívat procesor na plné obrátky v momentech, kdy to nepotřebuje (procesor a grafická karta hrají v odběru el. energie nejvyšší roli).
Zvažte, jestli skutečně potřebujete PC, nebo vám stačí notebook (více o výběru pracovního notebooku). Rozdíl v případě jednoho zařízení není malý, v případě celé firmy může být značný.
Pokud se ale věnujete např. grafické tvorbě, vezměte v úvahu i to, že notebook nemusí dokonale nahradit stolní počítač. Lze také očekávat, že notebooky pro grafiky budou mít zejména u náročnějších programů a 3D modelování i vyšší spotřebu.
Mnoho lidí se neobtěžuje ani počítač vypnout, když od něj odchází. Asi ani není třeba připomínat, že tím spotřeba zásadně vyskakuje nahoru.
I když odcházíte od PC jen na chvíli, zvykněte si přepnout počítač alespoň do režimu spánku nebo hibernace. Během roku se každá minuta nasčítá. Pokud odcházíte na delší dobu, počítač vypněte.
Mít otevřených 5 aplikací je náročnější, než mít otevřenou jednu. Co nepoužíváte, zavřete. S tím souvisí i všelijaké aplikace na pozadí a další programy, které se do počítače dostaly např. při instalaci jiných programů.
Jednou za čas projděte nainstalované programy a zbavte se těch, které nepoužíváte. Nezapomínejte ani pravidelně čistit notebook od prachu, aby nedocházelo k přehřívání počítače. Usazený prach brání proudění vzduchu a zvyšuje tak teplotu, což nutí ventilátory více pracovat.
Staré monitory mají výrazně vyšší spotřebu. Novým pracovním monitorem šetříte nejen peněženku, ale i oči.
Podsvícení monitoru je energeticky velice náročné. Jeho snížením dosáhneme úspory, ne však za cenu zbytečného namáhání očí.
Pokud článek nezodpověděl všechny vaše dotazy, není nic jednoduššího než nás kontaktovat. Rádi vám poradíme ohledně problematiky spotřeby vašich zařízení.
Dnešní trh nabízí široký výběr různých druhů i značek tiskáren. Nejznámější značky jako HP, Canon, Xerox, nebo Epson většina z nás zná. Víte ale, jaká byla historie těchto značek a čím vším se zabývají? Číst celý článek
Sublimační tisk je jedním z méně známých způsobů tisku. Na jaké materiály lze touto technikou tisknout? Co se pomocí sublimace tiskne nejčastěji? Jak vypadá a funguje sublimační tiskárna? Číst celý článek
V dnešní době jsou data ohrožena kromě poruch pevného disku i viry, krádežemi, nebo ztrátou přenosného zařízení. Zálohování dat by tak pro každého mělo být naprostou samozřejmostí. Číst celý článek
Ať už potřebujete tisknout vizitky, pozvánky, či brožury, na tvrdém papíře budou vypadat profesionálně. Jak ale na tisk na tvrdý papír? Může vůbec tvrdý papír do tiskárny? Kam se vkládá? Poradíme v následujícím článku. Číst celý článek
Životnost notebooku je něco, co můžete ovlivnit a výrazně prodloužit. Stačí znát a dodržovat několik zásad, jak ke svému přístroji přistupovat a jak o něj pečovat. Číst celý článek
Při komunikaci s klienty či dodavateli může být čas od času třeba rozeslat více obálek najednou. Jejich nadepsání ručně by však bylo dost otravnou záležitostí. V takové chvíli je dobré vědět, jak na obálky adresy natisknout. Číst celý článek
