Všichni chceme, aby naše počítače či laptopy vydržely funkční co nejdéle. Ale už málo z nás pro to skutečně něco dělá. Přitom životnost notebooku je něco, co můžete ovlivnit a výrazně prodloužit. Stačí znát a dodržovat několik zásad, jak ke svému přístroji přistupovat a jak o něj pečovat.
Odpovědět na otázku, jak dlouho vám notebook vydrží, není úplně jednoduché. Už samotný charakter zařízení jeho životnost zkracuje – obecně notebooky vydrží funkční po mnohem kratší dobu, než je tomu v případě stolních počítačů. Je v nich méně prostoru, což zhoršuje chlazení, postupujícím časem v nich slábnou baterie, neprospívá jim ani velmi časté přenášení. Obecně ale lze říci, že průměrná životnost notebooku by se mohla pohybovat mezi 3 - 5 lety.
Rozlišovat přitom můžeme ale i tzv. fyzickou a morální životnost notebooku.
Jde v podstatě o funkční životnost notebooku, tedy o to, do jaké doby notebook vydrží funkční. Právě tato doba se u notebooků pohybuje nejčastěji v rozmezí 3 - 5 let. Můžeme ji prodloužit např. tím, že se budeme o notebook dobře starat.
Morální životnost zařízení znamená v podstatě jeho zastaralost. Tu můžete snadno poznat sami – hardware už nestíhá stále se zvyšující nároky software, začínají padat aplikace. Výkon notebooku je najednou pro nejnovější software nedostačující. A v tu chvíli můžeme mluvit o tom, že zařízení je zastaralé. Až do skončení jeho fyzické životnosti je přitom ale stále funkční. Oddalovat morální zastaralost notebooku můžeme tzv. upgradem - typicky se jedná o výměnu HDD disku za SSD či rozšíření paměti RAM.
Kromě upgrade existují ale i další a levnější cesty, jak vrátit počítači výkon. Můžete např. přeinstalovat operační systém, případně si pohlídat programy běžící na pozadí či si dávat pozor, ať nezahlcujete operační paměť příliš mnoha otevřenými okny v internetovém prohlížeči. Všechny tyto kroky jsme popsali v článku Jak zrychlit počítač.
To, jak dlouho nám notebook vydrží, určuje několik faktorů.
V první řadě je to zejména výkonnostní třída notebooku. Rozdíly mezi nízkou, střední a vyšší třídou tkví hlavně v použitých materiálech a konfiguraci hardware.
Dražší notebooky bývají vyrobeny z odolnějších materiálů, což prodlužuje jejich fyzickou životnost a odolnost proti nešetrnému zacházení. Hardwarová konfigurace u nich také stárne mnohem pomaleji (pokud jste si před 3 lety koupili vysoce výkonný herní notebook, určitě má výkonné a kvalitní komponenty, které budou schopny obsluhovat stále se vyvíjející software po delší dobu, než komponenty notebooku nízké třídy).
Notebook vyšší třídy tak může mít delší fyzickou i morální životnost - vydrží potenciálně déle funkční a bude déle zvládat zvyšující se nároky programů. Při pořizování nového notebooku je tak užitečné mířit při volbě modelu trochu výš, než jsou nároky programů, které se chystáte používat.
Pokud si pořídíte výkonný pracovní notebook (viz. naše recenze pracovních notebooků HP Elitebook 850 G7 nebo 855 G7), může vám při kancelářské práci sloužit velmi dlouho.
Hodí se si také spočítat tzv. celkové náklady vlastnictví (tedy pořizování a provozní náklady) a vydělit je odhadovaným počtem let životnosti zařízení (což bude samozřejmě pouze odhad). Výrazně levná zařízení pak mohou vyjít ze srovnání s dražšími modely hůř.
Dalším faktorem je samozřejmě také to, jak vlastně váš notebook využíváte. Čím vyšší nároky klade práce na notebooku na jeho hardware, tím více se životnost zařízení zkracuje.
Běžné kancelářské notebooky nejsou tolik zatěžovány jako například notebooky pro grafiky, střihače videí či notebooky pro architekty – graficky náročné práce způsobují hromadění tepla v notebooku, což může znamenat dřívější odchod do křemíkového nebe.
Dalším navazujícím faktorem je pak míra vytížení notebooku. Pokud na něm pracujeme denně po dobu několik hodin, jeho komponenty jsou samozřejmě zatěžovány mnohem více než u méně používaného notebooku. S tím souvisí využití notebooku i jako zdroje zábavy. V případě, že kromě práce na počítači hrajete po večerech i hry, bude mít i toto samozřejmě vliv.
Třetím a velmi důležitým faktorem, který se podepisuje na životnosti notebooku, je váš přístup k němu. Tedy jak se o něho staráte, jak s ním fyzicky zacházíte, jak opatrně jej přepravujete a zda obecně dodržujete důležitá pravidla pro práci s notebooky (např. snažíte se omezit situace, kdy by došlo k přehřívání). Uživatelé, kteří o své notebooky pečují, mohou jejich životnost prodloužit klidně až o několik let.
Tento faktor se týká hlavně notebooků s HDD disky. U SSD disků přenášení a otřesy žádnou roli nehrají. Jde o to, že otřesy vadí mechanicky pracujícím částem HDD a v jejich důsledku se pevný disk může porouchat. V nejhorším případě může velký otřes způsobit až selhání HDD, nutnost jeho výměny či dokonce ztrátu uložených dat.
Na teplo jsou citlivé všechny komponenty počítače. Jde o faktor, který se na zkracování jejich životnosti podepisuje ze všeho nejvíce. Teplem trpí procesor, baterie i grafická karta. Signály přehřívání notebooku jsou přitom zjevné - notebook bývá hlučnější, úkony mu mohou déle trvat, nebo se i sám vypne. Zabránit přehřívání notebooku přitom můžete jednoduše - jeho umístěním mimo zdroj tepla, zajištěním volných průduchů a pořízením chladící podložky.
Čistota je v případě notebooků, stejně jako u lidí, půl zdraví. Zařízení zanesené prachem se začne extrémně přehřívat. Jaký vliv má teplo na životnost komponentů už víme. Kromě odpovídajícího chlazení je proto notebook nutné také pravidelně čistit.
Dalším nepříjemným vlivem je pro notebooky vlhkost. Ta nesvědčí žádné elektronice, proto notebook vždy používejte pouze v suchém prostředí.
Viry a malware většinou nepoškozují komponenty počítače fyzicky, vytěžují ale více počítač a tím jej i zpomalují. Jak jsme si už řekli, dlouhodobé vyšší vytížení má vliv i na fyzickou životnost zařízení. Antivirová ochrana je proto také jedním ze způsobů, jak životnost notebooku prodloužit.
Pokud pozorujete zpomalení počítače, jeho vyšší hlučnost či problémy se spuštěním antivirového programu, je možné, že už je počítač virem napaden. Všechny příznaky takového stavu včetně návrhu řešení jsme popsali v článku Jak poznat a opravit zavirovaný počítač.
Životnost samotného notebooku je samozřejmě dána životností jeho jednotlivých komponent. Některé z nich jsou ale zatěžovány mnohem více než ostatní.
Zde opět dost dělá charakter práce, kterou na notebooku nejčastěji děláte – například grafik nebo hráč náročných her nejvíce zatěžuje grafickou kartu. To už jsou ale rozdíly, které jsou dány samotným používáním notebooku. Pokud bychom to chtěli shrnout obecně, pak nejvíce zatěžovanou součástkou, která má díky tomu i nejkratší životnost, je určitě baterie.
Baterie v notebooku mají pouze omezenou životnost. Je to dáno tím, že používáním se kapacita baterie snižuje. Proto se například u baterií udává jejich životnost v nabíjecích cyklech. Životnost Li-ion baterie je např. průměrně 500 nabíjecích cyklů.
Pokud notebook na jeden cyklus vydrží běžet 8 hodin, otázkou zůstává, zda na něm budeme pracovat plných 8 hodin, nebo ho potřebujeme pouze na 2 hodiny a poté ho vypneme. Po opětovném zapnutí například o den později stále máme kapacitu baterie připravenou k použití. Čím méně notebook používáme, tím déle nám oněch 500 cyklů vydrží.
Při nesprávném přístupu k baterii můžete rozdíl v kapacitě zpozorovat velmi brzy – již po roce užívání. Baterie se nevybije při 5 %, ale najednou například při 10 či dokonce 20 %. Doba, po kterou notebook na baterii vydrží, se tak výrazně zkracuje. Průměrná životnost Li-ion baterie, která je dnes v noteboocích používána nejčastěji, se nejčastěji pohybuje mezi 1 - 3 lety. Správným přístupem k baterii a pravidelnou péči o ní ale můžete tuto dobu výrazně prodloužit.
Pevné disky patří mezi ty komponenty počítače, které vydrží fungovat po delší dobu bez závady (samozřejmě pokud vyloučíme nějaké výrobní vady, které nám pokryje záruka notebooku). Opět ale nelze jednoduše říci přesné číslo, jak dlouhá je životnost HDD či SSD. Nicméně pokud bychom to chtěli zprůměrovat, mělo by to být minimálně 4 - 5 let bezchybného fungování. Čím je ale disk starší, tím důležitější je záloha dat, která na něm máte. Je to způsob, jak se vyhnout jejich nepříjemné ztrátě.
Další rozdíly v životnosti jsou dány už samotným typem disku – obecně jsou HDD poruchovější než SSD. Mají totiž mechanické části, kvůli čemu jsou náchylné k mechanickým vadám. Životnost SSD tak může vyjít na pěknou řádku let, zatímco při HDD byste při 5letém používání měli už velmi dbát na pravidelnou zálohu dat. Prevenci jejich ztráty ale nelze úplně opomenout ani v případě SSD.
Celou problematiku detailněji popisujeme v článku Jak otestovat výkon a životnost HDD a SSD disků.
Grafická karta, zejména v noteboocích grafiků, architektů či hráčů her patří mezi velmi zatěžované komponenty. Patří ale mezi ty odolnější součástky notebooku. Pokud je zatěžována pravidelně pod vysokou zátěží, její životnost by se měla pohybovat kolem 2 - 3 let.
Čím méně je grafická karta namáhána, o to déle pak vydrží. Při šetrnější zátěži proto může vydržet fungovat klidně 5, 7 nebo dokonce 10 let. Svůj podíl na životnosti samozřejmě může mít také to, zda je grafika integrovaná nebo dedikovaná – integrovaná grafická karta má mnohem nižší výkon, proto se tolik nezahřívá a její životnost je díky tomu delší. Naproti tomu výkonné dedikované grafické karty bývají na základní desce notebooku tím nejzahřívanějším místem, což se podepisuje také na jejich životnosti.
CPU či procesor je asi nejodolnější součástkou počítače. Časem ani používáním neztrácí na výpočetním výkonu. Obecně lze říci, že procesor vydrží bezchybně fungovat 7 - 10 let, klidně déle. Nejcitlivější je ale na zahřívání a teplo. Pokud dojde k poruše na procesoru, je pravděpodobné, že jí způsobila porucha ventilátoru CPU.
Do notebooku se časem dostává spousta prachu a dalších nečistot. Hromada prachu uvnitř notebooku postupně způsobí přehřívání jeho jednotlivých komponent a zkrácení jejich životnosti. Pravidelné čištění notebooku je proto velmi důležité. Mělo by proběhnout alespoň jednou za rok.
Některé komponenty uvnitř notebooku pracují pod vysokou teplotou i za předpokladu, že jsou čisté. Proto by pod každým notebookem, na kterém hrajete hry nebo ho jinak graficky zatěžujete, měla být chladící podložka.
Notebook vždy umísťujte tak, aby k němu mohl chladný vzduch (nikdy ho nedávejte do blízkosti topení). Nikdy ho nepoužívejte na měkkých podložkách (například na gauči), které by mohly ucpat jeho větrací mřížku.
Baterie je nejcitlivější částí notebooku. Pokud chcete, aby vám vydržela co nejdéle, důsledně se o ní starejte. Nikdy jí úplně nevybíjejte, nabíjet začněte klidně už při 50 % kapacity. Používejte jí, nenechávejte notebook stále připojený v zásuvce s baterií na 100 %. Ta by nečinností brzo začala ztrácet kapacitu.
Ve chvílích, kdy notebook běží na baterii, nehrajte graficky náročné hry ani neprovádějte jiné graficky náročné práce. Vysoký výkon zatíží i akumulátor a vyšší spotřeba kazí baterii rychleji. Tyto činnosti proto provádějte na notebooku, který je připojený do zásuvky. Baterii také vždy nabíjejte pouze jí určeným adaptérem a ničím jiným.
Ať už máte HDD či SSD, myslet byste měli také na váš disk. Pravidelně spouštějte jeho kontrolu a opravu chyb (to uděláte jednoduše přes Tento počítač – po kliknutí pravým tlačítkem myši na konkrétní disk vyberete Vlastnosti a následně možnost Zkontrolovat).
V případě HDD velmi dbejte na to, aby se notebook vyhnul jakýmkoli otřesům či nárazům. Neprospívají mu ani vibrace. Na tyto faktory je HDD velmi citlivý. U SSD zase nikdy nezaplňujte celou jeho kapacitu.
Ačkoliv je procesor téměř nesmrtelnou součástkou, nezapomeňte na to, že je to ventilátor, který na něm může nejčastěji způsobit poruchu. Tedy jeho zanesení a následné nedostatečné chlazení. Alespoň jednou za rok proto vyčistěte i chladič a ventilátor CPU. Procesor nikdy nepřetaktovávejte, pokud vám jde o jeho delší životnost.
Zavirovaný počítač rovná se zanesený a zpomalený počítač. Viry, pokud jich je notebook plný, dokážou zařízení a jeho výkon úplně zadusit. Nezapomeňte proto ani na tento faktor.
Životnost notebooku je něco, co můžete správným přístupem a pravidelnou údržbou výrazně prodloužit až o několik let. V případě drahých přístrojů by takováto péče měla být samozřejmostí.
Pokud tisknete fotografie, propagační materiály či jiné grafické dokumenty, budete chtít využít papír až k jeho samotným okrajům. Pro tyto účely se hodí tzv. bezokrajový tisk, ale jeho nastavení není snadnou záležitostí. V tomto článku si proto vysvětlíme, co je potřeba udělat. Číst celý článek
Stále více firem u svých zaměstnanců zavádí tzv. hybridní pracovní model, který kombinuje práci v kanceláři s home office. Ten ale v oblasti zabezpečení i flexibility vyžaduje zcela nový přístup k tiskovým řešením. Číst celý článek
Střih videa zažívá v posledních letech velký rozmach. Ať už se jedná o laiky, úplné začátečníky či profesionální střihače videí, všichni mají jedno společné – ke své práci potřebují velmi výkonný notebook. Číst celý článek
Potřebujete efektivně tisknout trvanlivé čárové kódy, etikety či firemní loga? V této oblasti je naprosto bezkonkurenční termotransferový tisk. Co to je, na co se to používá a na jakém principu to funguje? Tuto problematiku vám přiblížíme v následujícím článku. Číst celý článek
Ačkoliv je riziko ztráty USB flash disku či externího disku poměrně velké, ochraně těchto uložišť se zpravidla nevěnuje dostatečná pozornost. V tomto článku vás proto naučíme, jak zabezpečit svůj externí disk vhodným způsobem. Číst celý článek
Každý uživatel počítače by měl mít přehled o aktuálním stavu svého disku. Na disky si totiž ukládáme to nejcennější, co v počítači máme. Informace o aktuálním stavu HDD či SSD disku můžete získat přitom velmi snadno. Číst celý článek
