Při výběru procesoru pro stolní počítač se nejčastěji rozhodujeme mezi dvěma hlavními výrobci – AMD a Intelem. Každá z těchto značek nabízí širokou škálu modelů s různým výkonem, spotřebou energie a cenou. Jaké jsou hlavní rozdíly mezi jejich procesory? Který je lepší náročnou práci a který pro běžnou kancelářskou? V tomto článku porovnáme klíčové vlastnosti obou značek a pomůžeme vám s výběrem.
Intel a AMD jsou dva nejvýznamnější výrobci procesorů, kteří si již dekády konkurují na poli výpočetní techniky. Společnosti vznikly jen rok po sobě (Intel v roce 1968 a AMD v roce 1969) a soupeří tak spolu na trhu již skoro 60 let. Významnější podíl na trhu však získalo AMD až kolem roku 2000 díky procesorům Athlon, pak ale následoval propad a silně konkurenceschopnou značkou se AMD opět stalo až s příchodem procesorů Ryzen v roce 2017.
V současnosti mají obě značky podobný podíl na trhu v rámci procesorů pro stolní počítače, v procesorech pro notebooky a servery však s velkým náskokem stále kraluje Intel. Obě značky vyrábí také grafické čipy, na tomto trhu ale zatím vede NVIDIA a AMD.
V rámci technologií jsou ale síly poměrně vyrovnané, a proto nelze říci, že by jedna značka byla mnohem lepší než druhá. Při rozhodování, kterou z nich zvolit, tak rozhodují spíše detaily. Podívejme se proto na to, jak si proti sobě stojí obě značky z několika hledisek.
Moderní procesory mají sice více jader, ale stále platí, že ne všechny programy dokážou využít jejich plný potenciál. Výkon jednoho jádra udává, jak rychle dokáže procesor provádět výpočty na jednom jádře, což je důležité pro aplikace, které nejsou optimalizované pro více jader. Vícejádrový výkon závisí na počtu jader a jejich spolupráci při zpracování úloh. Pokud software podporuje paralelní zpracování, může se díky tomu celkový výkon výrazně zvýšit.
Co se týče pracovní produktivity a tvorby obsahu, obecně lze říci, že s vícejádrovým výkonem je na tom o něco lépe AMD. A jelikož multi-core úkoly nachází uplatnění například při editaci videa nebo 3D renderingu, mohli bychom za lepší volbu označit právě procesory AMD. U Intelu bývá situace zase příznivější u výkonu jednoho jádra. Procesor této značky proto může být dobrou volbou při práci v takovém softwaru, který spoléhá na menší počet rychlejších jader (to jsou třeba aplikace typu CAD). Jak ale podobně obecná hodnocení promítnout do výběru procesoru?
Když se podíváme např. na srovnání výkonu procesorů v programu Blender (nástroj na 3D grafiku), zjistíme, že modelování a animace potřebují silný jednojádrový výkon (single core), ale samotné renderování se lépe dělá na více jádrech (multi core). A to platí i pro další úkony v tomto programu.
V rámci výkonu procesorů ve Photoshopu (nástroj pro bitmapovou grafiku) si např. lépe vede AMD, ale Photoshop zatím neumí dobře využívat více než 8 jader. Další jádra tak nepřináší tak velkou dodatečnou výhodu. Podobně je na tom i další nástroj od Adobe. Při srovnání výkonů CPU v After Effects (nástroj na postprodukci a speciální efekty) se ukazuje, že program více spoléhá na výkon a frekvenci jednoho jádra. Je v takovém případě lepší volbou Intel?
V první řadě v podobných srovnávacích tabulkách jen málokdy najdete na špici jen jednu značku a druhou vůbec. Pokud tam ale najdete několik procesorů AMD, z nichž některé stojí čtvrt milionu korun, nemusí to být užitečná informace pro nákup procesoru střední třídy. Je proto vždy důležité se dívat především na cenovou kategorii, která vás zajímá a srovnávat procesory obou značek za podobnou cenu.
S ohledem na výše zmíněné je v některých případech těžké srovnat procesory jen na základě údajů jako je frekvence či počet jader. Vždy dává smysl si dohledat benchmarky v programech, které chcete používat. Věnujte také pozornost tomu, jaké technologie má váš vybraný procesor. Např. AMD díky technologii 3D V-Cache, kterou se chlubí Ryzeny 9000 a která výrazně zvyšuje parametr L3 cache, je lepší volbou pro hraní her. Nedisponují jí ale všechny AMD procesory.
Pokud nechcete nejvyšší výkon bez ohledu na náklady, bude vás zajímat, jaká značka nabízí výhodnější poměr cena/výkon. Nejjednodušším způsobem pro získání určité představy jsou srovnávací výkonové testy (benchmarky), které porovnávají výsledky procesoru v testu s jeho cenou.
Např. PassMark uvádí hodnotu, která představuje výsledek ve výkonovém testu / cena procesoru v dolarech. Např. AMD Ryzen 5 5500 dosáhl v testu hodnocení 19 343 bodů a stojí 76 USD. Jeho výsledek tedy znamená, že za 1 USD si pořídíte výkon v hodnotě 254,5 bodů v testu.
Každé podobné srovnání může využívat trochu jiný způsob výpočtu, což výsledky v tabulce zpřehází. Vhodné je tedy porovnat si vybrané modely procesorů na více webech (srovnání tohoto typu najdete také např. na Userbenchmark a Technicalcity).
Např. procesor Intel Core i5-14600KF se pohybuje v hodnocení do 15. místa ve všech třech žebříčcích, a tak můžeme usuzovat, že jeho poměr cena / výkon je slušný. Pokud bychom ho porovnali s procesorem od AMD za podobnou cenu, AMD Ryzen 5 7600X, zjistíme, že tento model si vede hůře než Intel. Obecně se sice uvádí, že AMD nabízí lepší poměr cena / výkon, ale nemusí to tak platit vždy v rámci modelů, které zvažujete.
Energetická účinnost je klíčovým faktorem výkonu procesoru i celkových nákladů na systém. Vyšší tepelný výkon (TDP) znamená vyšší spotřebu energie a vyšší tvorbu tepla, tudíž i nutnost dostatečně výkonného zdroje a chlazení.
Starší řada procesorů Intel byla energeticky náročnější než tomu je u AMD. Např. již zmíněný procesor Intel Core i5-14600KF má podle kalkulátoru PassMark spotřebu vyšší o 19 % ve srovnání s druhým zmíněným procesorem AMD Ryzen 5 7600X. Pokud by oba procesory běžely 8 hodin denně při 20% vytížení při 5 Kč za kWh, činil by roční rozdíl cca 59 Kč. Při 50% vytížení pak cca 148 Kč. Můžeme tedy říct, že AMD je úspornější, ale rozdíl je zde zanedbatelný.
Procesory AMD Ryzen 7000 a 9000 mají u nejvyšších modelů hodnotu TDP na úrovni 170 W. U procesorů Intelu 14. a 15. generace se maximální hodnota pohybuje až na úrovni 250 W. Z toho by vyplývalo, že poměr výkonu a spotřeby v současnosti mluví spíše pro AMD. Nejnovější architektura firmy – Zen 5 – založená na 4nm procesu od TSMC, poskytuje vysoký výkon, ale zároveň v dostatečné míře šetří energii. Intel se ale u nejnovějších procesorů v rámci spotřeby i provozní teploty dost posunul.
Pro konkrétnější představu lze opět využít srovnání od PassMark. V tomto případě jsme pro porovnání zvolili AMD Ryzen 9 9900X3D (TDP 120W) a Intel Ultra 9 285K (TDP 125W). Pokud by oba procesory běžely 8 hodin denně při 20% vytížení při 5 Kč za kWh, činil by roční rozdíl cca 19 Kč. Při 50% vytížení pak cca 37 Kč. V testech pak procesor od Intelu vykazoval velmi přijatelnou teplotu do 80 °C i při velmi vysoké zátěži. Rozdíl ve spotřebě mezi oběma značkami v náročné hře byl pak velmi malý.
Přetaktování neboli overclocking zvyšuje rychlost procesoru nad jeho základní rychlost. Tento postup je zdaleka nejvíce využíván v herním prostředí, avšak využití určitě najde také při práci v náročných aplikacích.
Přetaktováním lze sice docílit celkového navýšení výkonu PC, avšak je k tomu potřeba hned několik věcí. První podmínkou je správný procesor, který má odemčený násobič. Tyto modely poznáte podle označení K u Intelu a X u AMD. Další podmínkou je velmi kvalitní a výkonné chlazení ve spojení s dostatečně prostornou PC skříní – jedině tak udržíte teplotu procesoru pod kontrolou.
Dále je pak dobré vědět, že některé procesory mohou mít pouze omezený prostor pro přetaktování. Platí to zejména pro modely AMD s 3D V-Cache. Jejich jedinečná konstrukce upřednostňuje čistý herní výkon při standardních rychlostech.
Vedle přetaktování existuje celá řada dalších způsobů, jak můžete zrychlit počítač. Jedním z těch nejjednodušších je například pravidelná aktualizace ovladačů a kontrola, zda není počítač zavirovaný.
Řada procesorů dnes obsahuje integrované grafické procesory. V případě levnějších sestav orientovaných na běžnou kancelářskou práci vám tak mohou ušetřit peníze, protože nepotřebujete pro jejich provoz kupovat i samostatnou grafickou kartu.
V případě, že chcete procesor s integrovanou grafikou používat ve spojení se samostatnou grafikou, nabídne vám další výhodu – zálohu pro případ selhání hlavní grafiky. V některých aplikacích pak lze také pro vyšší výkon používat dedikovanou a integrovanou grafiku společně.
Ačkoliv pro levnější sestavy nabízejí modely s integrovanou grafikou AMD i Intel, v tomto segmentu lze za vhodnější volbu označit AMD. Jejich integrovaná grafika je výkonnější a modely Ryzen 7 8700G nebo 5 8600G lze v současnosti označit za to nejlepší, co si v tomto sektoru můžete pořídit.
Samozřejmě se to týká procesorů s integrovanou grafikou, protože tu nemají všechny. Špičkové modely tuto funkci vynechávají a musíte k nim mít dedikovanou grafiku. Místo toho se soustředí na hrubý výpočetní výkon.
Při výběru procesoru musíte vzít v potaz také to, jak dlouho vám má vydržet. Po několika letech totiž výkon nemusí stačit a přijde čas na upgrade počítače, což zejména v případě procesorů není úplně jednoduché.
Patice od Intelu mívají obecně kratší životnost. Starší LGA 1700 podporovala 3 generace (12., 13. a 14.) procesorů, než byla v roce 2024 nahrazena nejnovější LGA 1851 pro procesory Arrow Lake. Očekává se však, že i LGA 1851 bude mít podobnou životnost jako její předchůdkyně, což by nabídlo alespoň několik let případného snadného upgradu.
Současná platforma AMD AM5 bude podporovat ještě další budoucí generace Ryzenů, což znamená několik let času pro možnou výměnu procesoru. A jelikož nejnovější modely procesorů se od AMD i Intelu očekávají až v roce 2026, v současnosti jsou vyhlídky a možnosti upgradu u obou značek dost podobné.
Novější procesor bude také pravděpodobně vyžadovat novější základní desku či paměť RAM. Důležitý bude také vyrovnaný výkon ve spojení s grafickou kartou počítače. Procesor tedy vyměňujte vždy tak, ať dává smysl v kontextu celé počítačové sestavy.
Pokud chcete zjistit, jak na tom z hlediska upgradu vaše sestava v současnosti je, musíte si nejprve zkontrolovat, jaký máte v PC hardware.
Kdo je tedy z dvou konkurentů v současnosti lepší? V rámci výkonu jsou obě platformy srovnatelné - AMD si obecně vede lépe v multi-core situacích a Intel v single-core. AMD nabízí lepší energetickou efektivitu, ale Intel jej v tomto s nejnovější řadou procesorů dotahuje. Procesory obou značek s odemčeným násobičem pak lze přetaktovat, i když modely AMD s 3D V-Cache nabízí v tomto ohledu omezený prostor. Pro upgrade počítače jsou vhodnější obecně více procesory AMD, protože používají stejnou patici procesoru delší dobu.
Pro smysluplnou volbu však nelze vycházet jen z obecného srovnání obou značek. Vždy je třeba si srovnat konkrétní modely v rámci zvolené cenové kategorie. Důležité je přitom nespoléhat jen na porovnání parametrů, ale dívat se i na benchmarky, testy, hloubkové recenze a způsob hlavního využití plánovaného počítače.
Správně zvolená lednice v kuchyňce přispívá k pohodě zaměstnanců a může výrazně ušetřit čas, který by jinak strávili cestami do obchodu nebo restaurace. Zároveň pomáhá udržet zdravé stravovací návyky, když si mohou zaměstnanci připravit jídlo z domova. Číst celý článek
Výběr správného disku má na výkon stolního PC větší vliv, než se může zdát. V tomto článku si proto přehledně vysvětlíme, jaký typ úložiště se hodí pro jaké účely, jak číst klíčové parametry a jak vybrat disk, který dá vašemu počítači přesně to, co od něj očekáváte. Číst celý článek
Nákup nové tiskárny, notebooku, serveru a dalšího vybavení do kanceláře není jen otázkou technických parametrů. Každý podnikatel se logicky snaží o co nejvýhodnější nákup, ovšem již málo z nich tuší, jak se investice do nových zařízení promítnou do účetnictví. Číst celý článek
Každý notebook má svůj výkonový limit, který se s přibývajícím časem dříve či později projeví. V následujícím článku se podíváme, jak buď optimalizací systému a úpravou nastavení, nebo modernizací hardwaru výměnou některé z komponent výkon zvýšit. Číst celý článek
Má váš počítač problém s plynulostí práce či se spouštěním náročných aplikací? Možná není nutné hned investovat do nového stroje. Správně zvolený upgrade či úprava v nastavení komponent dokáže výkon systému mnohdy výrazně posunout. Číst celý článek
Mysleli jste si, že kybernetické útoky se týkají jen bank nebo nadnárodních korporací? To je častý mýtus. Útočníci si rádi vybírají malé a střední podniky, protože jejich zabezpečení bývá chabé. V tomto článku se podíváme na to, jak takovým útokům vzdorovat. Číst celý článek
