Rychlé, nebo běžné formátování? FAT32, exFAT, nebo NTFS? Dává smysl mít více oddílů na disku, nebo pouze jeden? Pokud jste se vrhli na formátování disku, nejspíše si v jeho průběhu budete podobné otázky klást. Přestože to na první pohled vypadá složitě, formátovat zvládne i běžný mírně pokročilý uživatel. Ukážeme vám, jak na to.
Formátování disku je postup přípravy disku na jeho používání. Formátovat lze přitom úplně nový disk (připravujeme ho na používání), ale také starší, již používaný disk (v tomto případě jde o takovou očistu disku, kdy „uklízíme“ jeho přístupové cesty a počítači tak navracíme jeho původní rychlost).
Disk vždy formátujeme v nějakém programu. Formátování disku v kostce probíhá tak, že vytváříte, rozdělujete nebo slučujete jednotlivé oddíly na disku, načež k těmto oddílům přiřazujete systémové soubory a volíte si velikost alokační jednotky.
V případě nového disku se formátování provádí z prostého důvodu – jde o samotnou přípravu disku na jeho používání. Na disku je potřebné vytvořit jednotlivé oddíly a přiřadit jim systémové soubory a velikosti alokačních jednotek.
Formátování disku, který používáme a máme na něm data, má trochu jiné důvody. Jde vlastně o očistu disku. Každá akce, kterou na počítači provedeme, ať je to prohlížení e-mailů, stahování souborů nebo pouhé otevírání internetových stránek, totiž na disku zanechá malou stopu. Postupem času se tyto stopy na disku logicky hromadí.
Jakmile disk zahltíme, samotný počítač najednou znatelně zpomalí (mimochodem právě nadměrné zaplnění prostoru uložiště má vliv i na životnost disku) . A v tu chvíli je dobré vědět, jak naformátovat disk. Formátování zahlcený disk očistí (smaže všechny ty malé stopy, které se na disk zapsaly v průběhu jeho používání) a navrátí tak počítači jeho ztracenou rychlost.
Formátování disku ale může pomoci i v případě, kdy je počítač napaden virem. V tomto případě je nutné rozeznat zavirovaný počítač a pokusit se ho hned opravit.
Pokud vás ale napadla možnost, že by tedy díky formátování šlo bezpečně smazat z disku veškerá data, pak to byl unáhlený závěr. Formátování smaže pouze metadata s přístupovými informacemi k datům (počítač „zapomene“, jak se k uloženým datům dostat, nicméně stále tam jsou a pomocí různých specializovaných nástrojů lze tato data snadno obnovit). Pokud je tedy chcete z disku smazat, musíte je smazat natrvalo.
Tento způsob mazání dat je nutné využít ve všech případech, kdy je nutné data skutečně zlikvidovat (prodej či vyhození počítače, zničení velmi citlivých údajů a informací a podobně). Tím, že byste disk pouze naformátovali, byste ničeho nedosáhli.
Existuje více druhů formátování disku. První rozdělení dělí formátování na vysokoúrovňové a nízkoúrovňové.
Pokud se řekne formátování bez upřesnění, většinou se myslí to vysokoúrovňové (high-level). V jeho průběhu se na disk zapisují informace o rozdělení disku na jednotlivé oddíly a o k nim přiřazených souborových systémech.
Při nízkoúrovňovém (low-level) formátování probíhá důkladnější smazání dat, které více komplikuje jejich případné obnovení, a smazání diskových oddílů. Může pomoci také při opravě vadných sektorů na disku.
Dále pak formátování dělíme na rychlé a běžné. Při běžném se disk zformátuje, metadata jsou odstraněna, a nakonec proběhne také test na vadné sektory na disku. V případě rychlého formátování je vše stejné, akorát nebude provedený tento test.
Pokud byste na disku měli poškozené sektory, rychlým formátováním je proto neodhalíte. Využívejte ho tedy pouze v těch případech, kdy byl disk formátován již v minulosti a jste si jistí, že neobsahuje žádné vadné sektory.
Zkratky FAT 32, exFAT a NTFS označují souborové systémy. To jsou vlastně způsoby, kterými jsou data na disku organizována. Souborový systém tedy určuje to, jak se budou data na disk zapisovat a ukládat.
Kromě toho ale obsahuje také veškeré informace o těchto datech – tedy například jejich názvy, oprávnění, datum poslední změny a podobně. Rozkládá se vždy pouze na logické části disku (oddílu), nikoliv na celém disku. Pro jednotlivé oddíly disku proto můžete vybírat jeden ze souborových systémů při každém formátování.
Jednotlivé souborové formáty ale mají rozdílné vlastnosti. Z tohoto důvodu je při formátování nutné předem promyslet, jaký typ souborového systému danému oddílu disku přiřadíte. Při výběru je třeba zohlednit hlavně to, s jakou platformou bude disk nejčastěji spolupracovat a jaká data na něho budete ukládat. Na vlastnosti a možnosti použití jednotlivých souborových systémů se teď podíváme blíže.
Výhodou FAT32 je univerzálnost. Je standardním typem souborového systému, s FAT32 proto umí pracovat každý operační systém.
FAT32 má ale také velkou nevýhodu. Maximální velikost souboru, který můžete na disk naformátovaný ve FAT32 uložit, je 4 GB. To už dnes například film ve vysoké kvalitě snadno překročí. Kvůli tomuto faktu se FAT32 naprosto nehodí k formátování pevného disku. Své využití naopak nachází na flash discích (ty jsou často formátovány do FAT32 už z výroby).
Souborový systém exFAT je vylepšenou verzí FAT32. Nemá 4 GB omezení maximální velikosti souboru. Jeho velkou výhodou je fakt, že s ním spolupracují operační systémy Windows i MacOS. ExFat se proto často využívá na přenos dat na externím disku právě mezi zařízeními s těmito operačními systémy.
V případě interních pevných disků je NTFS nejlepší volbou. Číst ho umí ale pouze OS Windows (nepoužívejte ho proto k formátování externích disků, které budete používat se zařízením, které má jiný operační systém).
Při srovnání FAT32 vs. NTFS je NTFS jasným vítězem (v případě pevných disků). Nemá omezení na maximální velikost souboru a při ukládání velkého množství malých souborů NTFS zabere mnohem méně místa na disku než FAT32. FAT32 je zase lepší volbou pro flash disky (díky tomu, že ho přečtou všechny OS, nebude mít žádné zařízení problém při spolupráci s flash diskem).
Teď už známe vše potřebné a můžeme se podívat na to, jak formátovat disk ve Windows 10. Program na formátování disku nebudete potřebovat, vše provedete přes správu disků v samotném Windowsu.
V případě nového disku (jehož svazky ještě nebyly naformátovány) najdete svazky, které budou označeny černou lištou a slovem „Nepřiřazeno“. V případě již používaného svazku bude tento svazek označený modrou lištou a nějakým písmenem (například F: ). Krokově budeme pokračovat ve formátování dosud nenaformátovaného svazku, poté se podíváme na rozdíly při formátování již použitého svazku.
V případě již používaných disků je formátování také jednoduché.
Nastavování velikosti svazku během formátování vám nabízí spoustu různých možností. Svazky můžete vytvářet (z dostupného volného místa na disku), rozdělovat (aktuální svazek rozdělíte a z uvolněného místa vytvoříte úplně nový svazek), nebo je slučovat. Každý svazek tvoří logický oddíl, který můžete naformátovat jakýmkoli souborovým systémem. Poté s ním lze pracovat nezávisle.
Systémový disk (disk na kterém je uložený OS) samozřejmě nelze běžným způsobem zformátovat. Pomůže ale přeinstalovat Windows. S jeho instalačním diskem už můžete naformátovat i systémový disk.
V průběhu instalace Windows sám instalační průvodce rozdělí disk na jednotlivé oddíly a následně je také naformátuje. Tento proces ale během instalace můžete řídit i manuálně – předtím, než určíte, na jaký oddíl se má Windows nainstalovat, budete mít na obrazovce možnost si jednotlivé oddíly vytvořit a také libovolně naformátovat.
Formátování systémového disku v BIOSu je také možné, ale pouze u některých počítačů. Jedná se ale o velmi složitý postup, který je vhodný pouze pro pokročilé uživatele. Z tohoto důvodu je nejpohodlnější možností, jak naformátovat systémový disk, využití instalačního disku Windows a reinstalace OS.
Při formátování SSD disku můžete postupovat stejným způsobem, jako bylo uvedeno v návodu výše. SSD se ale od HDD poněkud liší, a to v těch případech, kdy potřebujete smazat data na disku. Ta jsou na SSD zapisována úplně jiným způsobem, což ve výsledku znamená, že ani běžné programy na bezpečné smazání disku nemusí spolehlivě přepsat všechna uložená data na jiná.
Pokud tedy budete například prodávat počítač s SSD diskem a v rámci smazání dat provedete pouze formátování, půjde o velké riziko. Data z disku bude možné stále obnovit.
Pokud chcete data na SSD disku smazat natrvalo, musíte provést příkaz Secure Erase. To lze u některých počítačů provést přes BIOS. Pokud to ve vašem případě není možné, budete se muset informovat přímo u výrobce vašeho SSD, který by na provedení tohoto příkazu měl mít k dispozici aplikaci (např. níže nástroj Samsung Magician).
Jak na formátování flash disků? Tento postup také není nic složitého. Po připojení flashky najedete do Tento počítač a pravým tlačítkem myši kliknete na ikonu požadovaného zařízení. Poté odklepnete Formátovat.
Následně už vás přivítá stejné nastavení parametrů formátování jako v případě pevných disků, tedy velikost, souborový systém, alokační jednotka, název disku, rychlé/běžné formátování. Po nastavení požadovaných parametrů kliknete na „Spustit“ a v případě rychlého formátování máte do pár vteřin hotovo.
Formátování flash disků se nejčastěji provádí v případech, kdy chcete pro zařízení používat jiný souborový systém, než je FAT32, který ve flash discích najdeme už z výroby. Často se ale používá také pro rychlé smazání všech dat na flashce.
Pokud článek nezodpověděl všechny vaše dotazy, není nic jednoduššího než nás kontaktovat. Rádi vám poradíme ohledně problematiky ochrany a obnovy dat.
Spleť volně ležících či visících kabelů nejen nevypadá dobře, ale může způsobit i spoustu potíží. Kromě samotné nepraktičnosti ve chvíli, kdy nemůžete zamotaný kabel mezi jinými najít, jsou neuspořádané kabely náchylnější k poškození a zároveň představují riziko úrazu. Číst celý článek
Klonování disku může na první pohled vypadat složitě, avšak jedná se o velmi jednoduchý způsob, jak ze starého úložiště přenést veškerá data na nový disk. V článku zjistíte, co k tomu budete potřebovat, kdy se klonování disků hodí a ukážeme vám, jak na to. Číst celý článek
Výběr vhodné operační paměti RAM má výrazný vliv na celkovou rychlost práce na notebooku. Právě operační paměť totiž určuje, kolik aplikací a různých procesů můžete na notebooku současně spustit bez toho, aniž by se váš stroj začal výrazně zpomalovat. Číst celý článek
U multifunkčních tiskáren či skenerů se často můžete setkat se zkratkou ADF. Automatický podavač je užitečnou funkcí, která najde uplatnění zejména ve větších kancelářích, kde se často pracuje s velkým množstvím dokumentů. Číst celý článek
Aktualizace ovladačů je důležitým krokem pro udržení optimálního výkonu a stability operačního systému. Nejnovější verze ovladačů často přináší vylepšení kompatibility a opravy chyb, což může i výrazně zlepšit uživatelskou zkušenost a bezpečnost. Číst celý článek
Pořízením snímku končí jenom první část práce fotografa. Ta druhá část vyžaduje čas strávený u počítače při práci na úpravě fotografií. Pokud často při focení cestujete, nebo preferujete možnost být při úpravě fotek flexibilní, bude pro vás notebook neocenitelným pomocníkem. Číst celý článek
