Ať už potřebujete zálohovat důležité soubory, rozšířit úložný prostor, nebo jen snadno sdílet větší soubory mezi více počítači, externí disk bude pro vás ve všech těchto případech přínosem. Důležité však je zvolit správný typ disku, odpovídající kapacitu a rychlost, i další klíčové parametry podle vašich potřeb.
Externí disk představuje oddělené uložiště, které se snadno připojuje a zároveň pojme velké množství dat. V první řadě jej oceníte při každém zálohování dat (zejména větších souborů). Kromě toho je ale toto zařízení velmi užitečné také při přenosu souborů nebo jako jednoduché řešení v případě, kdy potřebujete navýšit interní kapacitu paměti ale upgrade notebooku nelze provést (zejména v těch případech, kdy má notebook nevyměnitelný interní disk, tedy například u MacBooků). Už před výběrem disku se hodí mít ale jasno v tom, pro kterou z těchto činností zařízení primárně využijete.
Stejně jako interní uložiště i externí disky dále dělíme podle typu na HDD disky a SSD disky.
HDD externí disk využívá starší typ pohyblivé mechaniky, kvůli níž je náchylnější na poškození při otřesech či nárazech. Tyto disky bývají také násobně hlučnější. Rychlostně pak za SSD disky zaostávají velmi výrazně a při vyšším zatížení mohou mít také tendenci se přehřívat. Pokud v něčem mají HDD disky ve srovnání s SSD výrazně navrch, pak je to nižší pořizovací cena a vyšší kapacita.
Používání externího disku k zálohování dat je jediným případem, kdy se ještě vyplatí uvažovat o pořízení HDD disku. Jasnou volbou je pak HDD disk v případě, kdy potřebujete zařízení pro skutečně velký objem záloh, na který by kapacita SSD nestačila.
Výhody externích HDD disků
Nevýhody externích HDD disků
Naproti tomu SSD externí disky žádnou pohyblivou mechaniku nemají, díky čemuž jsou mnohonásobně odolnější. Jako statické zálohovací zařízení do firmy můžete použít HDD, jako přenosné zálohovací zařízení se ale mnohem více hodí SSD, protože není citlivé na otřesy.
Také jejich rychlost se s HDD disky nedá ani srovnat - je výrazně vyšší. V současnosti proto představují jednu z nejlepších technologií pro ukládání a přenos dat. Zásadní nevýhodu ale představuje vyšší cena u disků s velkou kapacitou.
Díky tomu, že nejste limitováni nízkými přenosovými rychlostmi ani odolností, má externí SSD disk širší paletu využití. Představte si například situaci, kdy k datům potřebujete často a rychle přistupovat (třeba pro přenos velkých souborů mezi zařízeními nebo k jejich další editaci přímo z disku). Takovéto operace by se s HDD diskem staly utrpením a externí SSD je v tomto případě proto jasnou volbou.
Výhody externích SSD disků
Spolehlivost a odolnost
Nevýhody externích SSD disků
Typ disku ale není jediným kritériem, které byste měli zvážit - zajímat vás bude i konkrétní kapacita, rychlost přenosu dat či jeho zabezpečení.
Kapacita externích disků úzce souvisí s jejich fyzickou velikostí. Základem jsou 2,5“ externí disky, které v současnosti nabízí kapacitu od 250 GB do 4 - 5 TB. Tato kapacita je pro většinu uživatelů naprosto dostačující. Jelikož u externích disků je přenositelnost většinou velmi důležitým faktorem, nejčastější volbou jsou skladnější 2,5“ externí disky.
Existují ale také 3,5“ externí disky, které sice jsou těžší a větší, ale nabízí násobně vyšší kapacitu (v řádu desítek TB). Skvěle se proto hodí jako stolní uložiště, které zůstává v kanceláři na stole. Tyto disky ale potřebují navíc vlastní napájení.
Co se týče volby konkrétní kapacity, nejméně náročným uživatelům v kanceláři by mohl vystačit externí disk s kapacitou 500 GB či 1 TB. Bez problémů na něj uložíte nebo zálohujete dostatečné množství běžných souborů, jako jsou například pracovní dokumenty, smlouvy, účetnictví firmy a podobně. Tato velikost je vhodná také v případě, kdy máte na disk vyhrazený pouze omezený rozpočet.
Pokud se chystáte zálohovat multimediální soubory (např. fotky a videa z firemních akcí či veletrhů) nebo třeba obrazy celých disků pro případ jejich klonování, pak se více vyplatí sáhnout spíše po disku s kapacitou 2 TB. Ten už se totiž díky své velikosti hodí také na objemnější zálohování.
V případě, že potřebujete pracovat s velkým objemem dat, pak budete určitě potřebovat disk o velikosti 4 TB či větší. Ocení jej například grafici, fotografové, střihači videí nebo kameramani, kteří pracují v terénu. (Nicméně, pokud pracujete s velkými objemy dat a potřebujete k nim přistupovat i z více zařízení najednou, zvažte, zda nepořídit raději síťové úložiště NAS.)
Zde je nutno podotknout, že s narůstající kapacitou externího disku sice narůstá i jeho výsledná pořizovací cena, té se u větších disků ale není nutné zase tolik obávat. Čím je totiž disk větší, tím zároveň klesá cena, kterou musíte zaplatit za 1 GB úložného prostoru. Platí to jak pro SSD, tak pro HDD.
Jak jsme již zmínili, SSD jsou násobně rychlejší než HDD disky. To, že se rozhodnete koupit externí SSD disk, ale ještě neznamená, že si pořídíte opravdu rychlé úložiště. S přenosovými rychlostmi a rychlostmi čtení/zápisu totiž u SSD disků velmi úzce souvisí použitá vnitřní a vnější rozhraní. Vnitřním rozhraním se rozumí samotný způsob fungování zařízení uvnitř disku, vnějším zase způsob jeho připojení k počítači či notebooku.
Obecně vzato můžeme moderní SSD disky pokládat za velmi rychlé v případě, kdy se jejich rychlost čtení a zápisu pohybuje kolem úrovně 1 000 MB/s. Tyto disky v drtivé většině případů využívají buď starší interní rozhraní SATA, nebo novější variantu NVMe.
I SSD disk s vnitřním rozhraním NVMe ale může patřit mezi pomalejší. Jeho rychlost totiž dále ovlivňuje vnější rozhraní. Týká se to zejména těch disků, které jsou vybaveny rozhraním USB 3.2 Gen 1. Toto starší rozhraní je omezuje na přibližně 400 - 450 MB/s.
Standardem je dnes proto rychlejší vnější rozhraní USB 3.2 Gen 2. Teoretickým maximem modelu, který používá toto rozhraní, je 1 200 MB/s. V praxi tyto disky dosahují rychlostí 1 000 - 1 050 MB/s pro čtení i zápis, a právě jich byste se při výběru měli držet. Nejmodernější variantou vnějšího rozhraní je pak USB 3.2 Gen 2x2.
Pokud byste si chtěli připlatit za ještě rychlejší externí SSD disk, pak byste museli sáhnout po modelu s rychlostí nad úrovní 1 000 MB/s. Tyto modely už výhradně používají rozhraní NVMe a nabídnout vám mohou rychlosti až 2 000-3 000 MB/s. Je potřeba ale počítat s tím, že cena těchto modelů bývá výrazně vyšší i u nižší kapacity disku.
Nakonec je třeba ještě zmínit samotný fyzický konektor externího disku. Dnešním standardem je již téměř výhradně USB-C. To může mít buď podobu USB-C kabelu vyvedeného z disku, nebo podobu USB-C female konektoru přímo na boku disku.
Více se problematice věnujeme v článku Typy USB kabelů a konektorů. Pokud bojujete s nedostatkem portů, může vás zajímat i článek Jak vybrat dokovací stanici pro notebook.
Druhá varianta je výhodnější, jelikož k portu na disku můžete připojit třeba USB-A/USB-C kabel, micro USB/USB-C kabel či Lightning/USB-C kabel podle toho, jaké zařízení k disku připojujete. Vyvedení USB-C kabelu z disku pak při připojení k jinému typu konektoru znamená nutnost použití redukce.
Doplňkovými parametry, které stojí za zvážení před definitivním výběrem externího disku, jsou odolnost a bezpečnost. Pokud si pořizujete externí disk především do kanceláře, pak je i SSD v obyčejném plastovém boxu dostatečně odolnou variantou. Existují ale situace, kdy určitě oceníte externí disk se zvýšenou odolností.
Platí to zejména v případech, kdy budete disk často přenášet mezi různými místy nebo s ním pracovat v terénu. K tomuto účelu slouží disky s pogumovanými boxy a krytkami na konektorech, které jsou schopné absorbovat i větší nárazy bez poškození samotného disku. Na práci v terénu pak můžete vybírat dokonce z takových disků, které nabízí určitý standardizovaný stupeň krytí vůči vniknutí vody nebo prachu.
Neopomenutelným faktorem je v případě externích disků také jejich bezpečnost. Pokud víte, že na disku budete přenášet data citlivé povahy, můžete se poohlédnout po disku se softwarovým či hardwarovým šifrováním. Hardwarové šifrování je bezpečnější, protože šifrovací systém je od zbytku disku fyzicky oddělen.
Výhodou je také fakt, že šifrování i dešifrování uložených dat v tomto případě provádí samotný disk, nikoli operační systém počítače, a tudíž tento proces váš počítač nijak nezatěžuje. Za takovéto zařízení je ale samozřejmě nutné si trochu připlatit, nicméně při přenášení velmi citlivých dat je to určitě vhodná investice.
U některých disků je možné se už setkat i s čtečkou otisku prstu, na kterou jsme zvyklí z mobilních telefonů. Tento typ zabezpečení už je obtížnější obejít, protože odemčení by vyžadovalo kopii otisku prstu (či znalost hesla). Vestavěné zabezpečení využívá 256bitové šifrování AES, které se považuje prakticky za neprolomitelné.
Pokud se před koupí nového externího disku chystáte předat či prodat někomu jinému ten starý, nezapomeňte z něj data bezpečně smazat. Obyčejné formátování disku totiž v tomto případě nestačí. A pokud se naopak potýkáte s opačnou situací, kdy došlo k nečekané ztrátě dat z disku, vždy se můžete pokusit smazané soubory obnovit.
Nejdůležitějšími parametry při výběru externího disku jsou tedy jeho typ, kapacita a rychlost. Pokud si toto pohlídáte a vyberete disk přesně podle vašich potřeb, pak vám jistě vydrží sloužit pěknou řádku let. Čas od čas ale nezapomeňte výkon a životnost disku otestovat. Dále je pak třeba dodržovat také obecná pravidla pro zálohovací disky – tedy odpojovat disk od počítače po dokončení zálohy, uschovávat jej na bezpečném místě a pro jistotu disk také zaheslovat (zejména v případě, že na něm jsou citlivá data a často s diskem cestujete).
Tradiční bezpečnostní model „hrad a příkop“ přestává v době cloudu, práce na dálku a sofistikovaných útoků stačit. Model nulové důvěry (Zero Trust Architecture) tento přístup obrací naruby - nikomu a ničemu automaticky nedůvěřuje a každý přístup ověřuje. Číst celý článek
Letní vedra dnes již nejsou výjimkou, ale pravidlem. V kancelářích, kde se kumuluje teplo od lidí, počítačů, tiskáren i slunce proudícího přes prosklené plochy, může teplota během pár hodin vystoupat nad hranici, kdy klesá soustředění a roste únava. Číst celý článek
Přehřívání počítače neznamená jen vyšší hluk ventilátorů, ale i nižší výkon, nestabilitu systému a kratší životnost komponent. Správně navržené chlazení PC je proto klíčové - od volby vhodné skříně a proudění vzduchu až po chlazení procesoru a grafické karty. Číst celý článek
Deep fake, face swap i voice cloning dnes dokáží vytvořit až děsivě přesvědčivou iluzi reality. V článku si srozumitelně vysvětlíme, jak deep fake technologie fungují, v čem se liší jednotlivé typy falešného obsahu a podle jakých signálů je možné je v praxi rozpoznat. Číst celý článek
Síťová karta je nenápadná součást počítače, která má ale zásadní vliv na rychlost, stabilitu i odezvu připojení k Internetu. V článku si ukážeme, jak se zorientovat v typech síťových karet, klíčových parametrech i praktických detailech. Číst celý článek
Výběr správné zvukové karty může ovlivnit kvalitu zvuku počítače více, než by se na první pohled mohlo zdát. V tomto článku si proto přehledně vysvětlíme, jaký typ zvukového zařízení se hodí pro různé účely – od běžných hovorů až po nahrávání a streaming. Číst celý článek
