Každý uživatel notebooku či počítače by měl mít přehled o aktuálním stavu svého disku. Na disky si totiž ukládáme to nejcennější, co v počítači máme. Informace o aktuálním stavu HDD či SSD disku můžete získat přitom velmi snadno. Jak na to, se dozvíte v následujícím článku.
Stejně jako kterákoliv jiná součástka v notebooku či počítači i HDD a SSD disky mají časově omezenou životnost. Selhání disku může ale na rozdíl od selhání jiných součástek provázet jedna velmi nepříjemná situace – a sice ztráta drahocenných dat, která byla na disku uložena.
Více na téma životnosti jednotlivých počítačových komponent jsme se rozepsali v článku Jak prodloužit životnost notebooku. A specificky o bateriích a jejich životnosti ještě v článku o testování a kalibraci baterií do notebooku.
Z poškozeného disku se sice můžete pokusit vaše data zachránit, skoro určitě to ale bude vyžadovat pomoc odborníků a ani tak nemusí být obnova dat úspěšná. Proto je tedy prevence základem. Ztrátě dat se musíme pokoušet zabránit ještě dříve, než k ní vůbec dojde. Kromě pravidelného zálohování dat se hodí mít přehled i o aktuálním stavu disku.
Smyslem testování disků je tedy předcházení případné ztrátě dat, ke které by mohlo dojít v případě poškození disku. Pokud pravidelné testování disku provádět nebudete, budete se muset spolehnout sami na sebe a své pozorování.
Disk, který by mohl v blízké budoucnosti selhat, může občas vykazovat určité příznaky. V případě HDD disků jsou to kromě logických chyb (těmi mohou být nejčastěji poškozené či chybějící soubory nebo velmi dlouhé až nepřirozené trvání práce s daty uloženými na disku) také chyby fyzické (těmi jsou nejčastěji hlasité zvukové projevy uvnitř disku). Pokud tyto příznaky zpozorujete či uslyšíte, je třeba data včas zálohovat a zamyslet se nad pořízením nového disku.
V případě selhávajícího SSD ale určitě žádné zvuky neuslyšíte. Tento typ disku totiž nemá uvnitř žádné pohyblivé části. Často vás tak na blížící se selhání nemusí upozornit vůbec nic. Pokud včas nezpozorujete nějaké logické chyby při práci s daty, může se stát, že o disk najednou náhle přijdete.
Ještě před tím, než se do testování disků pustíte, je dobré vědět, jaké parametry vlastně výkon disku určují:
Základem pro otestování stavu disku jsou vždy tzv. S.M.A.R.T. data. SMART (Self Monitoring And Reporting Technology) je technologie, kterou je vybavená velká většina disků. Tato technologie umí na základě nejrůznějších parametrů vyhodnocovat aktuální stav disku, a dokonce i předpovídat jeho blížící se selhání.
Pracuje například s informacemi o počtu špatných magnetických sektorů či stavu motoru (v případě HDD). V případě SSD posuzuje aktuální stav paměťových buněk na disku. U obou pak dále pracuje také s údaji o teplotě disku, počtu provozních hodin nebo počtu vypnutí a spuštění disku.
Co je ale důležité - údaje zjištěné ze S.M.A.R.T. neumí Windows sám přečíst, nejsou vám předávány ani nijak jinak. Abyste je mohli přečíst a zjistit, v jakém stavu váš disk je, musíte využít nástroj třetí strany. Těch je naštěstí dostatek a práce s nimi je ve většině případů velmi jednoduchá.
Základem mohou být nástroje od výrobců disků - např. Samsung Magician, ale využít lze také volně dostupné programy jako jsou CrystalDiskInfo či HD Tune Pro.
Tento nástroj byl navržen pro práci se všemi typy uložišť od Samsungu - tedy pro interní i přenosné SSD disky, USB flash paměti i paměťové karty.
Pro základní přehled vám poslouží ukazatel zdraví disku, který je po spuštění programu hned na očích. Zpozornět byste měli především v případě, že zdraví disku není označeno jako "dobré".
Jednotlivé ukazatele si pak zobrazíte kliknutím na tlačítko S.M.A.R.T. Samsung Magician zde nezobrazuje tolik ukazatelů jako třeba CrystalDiskInfo, ale pro základní přehled stačí. Každý ukazatel je označen jako "critical", "fair", nebo "good" podle toho, jak se naměřené hodnoty pohybují či nepohybují v rozsahu očekávaných hodnot.
Pokud máte u všech indikátorů dobré hodnocení můžete si myslet, že můžete být v klidu. Bohužel tak jednoduché to není. Podle studie Google s názvem Failure Trends in a Large Disk Drive Population z roku 2007 došlo k selhání 56 % všech disků, které zkoumali, aniž by 4 hlavní indikátory S.M.A.R.T. upozornily na chybu. Po zahrnutí všech indikátorů zjistili, že stále zůstává 36 % poškozených disků, u kterých žádný z indikátorů neupozornil na možnost chyby.
Nenechte se proto ukolébat dobrými výsledky a svoje data pravidelně zálohujte i v případě, že vám vyjde, že je disk v pořádku. V případě, že dojde k identifikaci chyby, zálohujte data ihned. Pokud chcete zálohovat celý počítač včetně operačního systému a nainstalovaných programů, využijte klonování disku.
Užitečné je si zkontrolovat i rychlost zcela nového disku po jeho instalaci (k tomu např. v Samsung Magician slouží "Performance Benchmark"). Disk může vypadat plně funkční, ale při měření můžete zjistit, že má poloviční rychlost zápisu a čtení, než by měl podle specifikace mít. To se může stát, pokud máte v BIOSu nastavenou šířku pásma, která umožňuje jen nižší rychlost. Řešení je velmi snadné - stačí to přímo v BIOSu manuálně přepnout.
Program na kontrolu disku CrystalDiskInfo je velmi oblíbený z jednoduchého důvodu – kontrola disku s ním je velmi snadná. Program stačí nainstalovat a spustit a okamžitě máte po ruce informace o aktuálním stavu vašeho disku. Otestuje jak HDD, tak SSD disky.
Jakmile test doběhne, zkontrolujte zejména tyto parametry:
Stav disku
V této části program zobrazí celkový stav vašeho disku, který vyhodnotí ze S.M.A.R.T. dat (pozadí ukazatele může být modré s popisem dobrý, žluté s popisem pozor, nebo červené s popisem špatný). Pokud zde bude svítit cokoli jiného než stav dobrý (ve spodní části okna uvidíte mezi hodnotami žlutá nebo červená políčka, což značí konkrétní problémy, se kterými se disk aktuálně potýká), zálohujte si data. V tomto případě je na místě zamyslet se nad výměnou dosluhujícího disku.
Teplota disku
Podle tohoto údaje si můžete odvodit, jaké jsou podmínky uvnitř vašeho disku. Teplota uvnitř disku by se měla pohybovat ideálně mezi 30 - 45 °C. Pokud je teplota vyšší, bude rozumné zamyslet se nad lepším chlazením nebo vhodnějším umístěním počítače, aby nedocházelo k přehřívání.
Počet zapnutí a zapnuto hodin
V těchto kolonkách najdete údaje o tom, kolikrát byl váš disk zapnut a kolik provozních hodin má celkově za sebou. Údaj je spíše informativní a pomůže vám udělat si obrázek o tom, kolik má toho disk za sebou. 10 000 - 15 000 hodin je průměrný běžný údaj, při hodnotách nad 20 000 hodin už bude vhodné testovat disk častěji.
Celkový zápis
Zde najdete klíčový údaj pro životnost SSD disků. Jelikož se ale životnost SSD měří úplně jinou metrikou, než je tomu v případě HDD, musíme se nejdříve podívat také na to, jak vlastně zhodnotit životnost u těchto dvou rozdílných typů disků.
Životnost HDD disků se udává v odhadovaném počtu let jejich používání (nejčastěji se tento údaj pohybuje kolem 10 let). To, jak dlouho vám pak HDD reálně vydrží, se v praxi odvíjí zejména od teploty či prašnosti prostředí, ve kterém jej budete používat.
U některých výrobců HDD se můžete setkat také s údajem o průměrné době mezi poruchami disku (tento údaj uváděný v letech označuje průměrnou bezporuchovou dobu disků, jde tedy o jakýsi orientační údaj, kdy už můžete na HDD začít očekávat provozní poruchy).
U SSD životnost definuje úplně jiný údaj – TBW (Total Bytes Written). Tento údaj se uvádí v TB a označuje to, kolik TB dat může být na SSD disk zapsáno, než začne docházet k selhávání disku (opakované přepisování dat na SSD disku postupně znehodnocuje paměťové buňky na disku a ty postupně degradují).
U každého SSD disku jeho výrobce tento údaj uvádí, jedná se ale pouze o odhad. Ten vám ale bohatě postačí k tomu, abyste si utvořili obrázek o tom, jak dlouho vám SSD disk bude sloužit. Jakmile si zjistíte, jaká je hodnota TBW u vašeho disku, není nic snazšího než si předpokládanou životnost spočítat.
A právě k tomu budete potřebovat údaj z kolonky Celkový zápis v programu CrystalDiskInfo. Tam je totiž uvedeno, kolik GB celkem už jste na váš disk uložili. Po převodu na TB tak okamžitě budete vědět, v jaké fázi se váš disk nachází, zda máte ještě dostatek místa na přepisování dat, nebo je naopak váš disk na konci své životnosti.
Např. disk ze snímku obrazovky výše, Samsung SSD 960 EVO 250GB, má údajně TBW (tedy výdrž) 100 TB zapsaných dat. To by znamenalo, že má již za sebou 1/3 celkové odhadované životnosti.
I u SSD se možná občas setkáte s průměrnou dobou mezi poruchami (je dokonce několikanásobně delší, než je tomu u HDD), ale na tento údaj se ale velmi nelze spoléhat. Směrodatnější je údaj TBW. Konečnou životnost vašeho SSD disku tak nakonec bude určovat to, jak často a jak velké soubory budete na disk ukládat.
Dalším užitečným nástrojem na testování HDD i SSD disků je program HD Tune Free. Po instalaci na záložce Benchmark stiskněte tlačítko Start a počkejte na výsledek kontroly disku (proběhne test rychlosti čtení a zápisu na disk a poté také test konzistence disku).
Dozvíte se minimální, průměrnou a maximální rychlost čtení a zápisu či průměrnou přístupovou dobu, které budou doplněny o graf. Na grafu rychlosti by neměla křivka dramaticky kolísat. Žluté tečky v grafu označující konzistenci disku by pak měly tvořit jednu linii a všechny údaje o rychlosti čtení a zápisu by měly odpovídat typu disku, který používáte).
Pokud chcete provést ještě hloubkovou kontrolu sektorů disku, přejděte na záložku Error Scan a klikněte na Start. Tento test může trvat až několik hodin (na počítači můžete však přitom dále pracovat). Po ukončení testu by všechny sektory měly být označeny zeleně (červeně označené buňky jsou již vadné sektory a je na místě přemýšlet o výměně disku).
Kontroly v HD Tune můžete brát jako hloubkové testy, které budete provádět jednou za čas. Pro krátkou a rychlou kontrolu disku a jeho stavu si bohatě vystačíte s výše popsaným programem CrystalDiskinfo.
Pokud se po kontrole rozhodnete váš disk vyřadit a třeba zkusit prodat, nezapomeňte na bezpečné smazání souborů ze starého disku, obzvláště pokud jde o citlivá firemní data. Pokud vám skartační řád neukládá něco jiného, může být vhodné přistoupit také k fyzické likvidaci disku.
Životnost SSD i HDD disku můžete správným přístupem snadno prodloužit. Co tedy udělat a na co dbát u jednotlivých typů uložišť?
Všeobecně nejlepším tipem na udržení optimálního výkonu a prodloužení životnosti SSD disku je přepisovat na něm data v co nejmenší možné míře. Jelikož se jedná o úložiště, a tudíž na něj nelze data neukládat, může to zní jako zvláštní rada.
Pokud máte v počítači např. kromě SSD také HDD, využívejte SSD pro provoz operačního systému a ukládání trvalých souborů, které budete často číst, nikoli však přepisovat (právě přepis dat má na svědomí postupnou degradaci paměťových buněk na SSD disku). Soubory, o kterých víte, že budou často upravovány, přesuňte na HDD disk.
Funkce indexace souborů urychluje přístup k jednotlivým souborům v počítači. Tato funkce ale na disk zapisuje mnoho dat o tom, kde se jaký soubor nachází (právě díky tomu pak funguje velmi rychlé vyhledávání). Disk SSD je ale dostatečně rychlý sám o sobě a zapnutá indexace souborů tak akorát zkracuje jeho životnost zapisováním zbytečného množství dat.
Konkrétní návod pro vypnutí indexace souborů najdete v článku Jak zrychlit počítač.
A co naopak u SSD nedělat? SSD disk nedefragmentujte. Defragmentace je užitečná pouze u HDD disků. SSD disky ale na rozdíl od HDD mohou přistupovat k datům uloženým na různých místech stejně rychle jako k datům, která jsou uložena společně.
Windows umí SSD disk rozpoznat, a proto defragmentaci u tohoto typu disku vůbec nespouští (nahrazená je funkcí TRIM, která zajišťuje rovnoměrné ukládání dat po celém disku a tím tudíž také rovnoměrné opotřebení jednotlivých paměťových buněk na disku).
Pokud byste defragmentaci SSD disku spustili manuálně, disk byste nijak neurychlili, naopak byste mohli jen snížit jeho životnost. Doporučujeme také zkontrolovat si to, zda máte funkci TRIM povolenou. Ta životnost SSD naopak prodlužuje.
Abyste si její spuštění ověřili, postupujte následovně. Do vyhledávání napište cmd.exe a zmáčkněte Enter. Následně zadejte příkaz fsutil behavior query disabledeletenotify a znovu potvrďte Enter.
Pokud uvidíte NTFS DisableDeleteNotify = 0 (Allows TRIM operations to be sent to the storage device) ReFS DisableDeleteNotify = 0 (Allows TRIM operations to be sent to the storage device), je funkce TRIM aktivní. Pokud budou v řádcích namísto nuly jedničky, funkce TRIM je neaktivní.
Nikdy u SSD disku nezaplňujte jeho maximální kapacitu. Na SSD disku jsou prázdné bloky využívány k zápisu dat. V případě, že je tedy veškeré dostupné místo zabráno, bude trvat déle, než se najdou částečně prázdné bloky.
Pro disk je přitom složitější zapisovat nová data do těchto bloků, protože by došlo ke smazání stávajících dat. Musí tedy docházet k načítání do mezipaměti, úpravě hodnoty a následnému zapsání dat. Výsledkem je zpomalení disku. Z tohoto důvodu je lepší ponechat na disku 15 % - 30 % místa volného.
Pokud si toto nechcete hlídat, lze využít funkce zvané Over-provisioning, která alokuje určité množství disku právě pro jeho činnost. Např. SSD od Samsungu jsou nastaveny na poskytování 6,7 % celkové kapacity pro over-provisioning. Lze ale manuálně upravit, jaké procento disku bude pro tyto účely vyhrazeno.
Životnost HDD disků je úzce spojena s mechanickým opotřebením jejich komponent. Je proto potřeba v první řadě dbát na to, aby byl disk provozován bez otřesů a ve vhodném prostředí.
U HDD disků je zásadní se vyhýbat jakýmkoliv vibracím, nárazům a jiným pohybům, obzvláště pokud se zrovna disk pokouší zapsat data. Notebooky s HDD proto nikdy nepřenášejte v chodu.
Podle již zmíněné studie Google z roku 2007 se ideální teplota pro provoz pevných disků pohybovala mezi 38 - 46 °C. Pokud tedy zjistíte, že se váš disk přehřívá, zamyslete se nad umístěním počítače a jeho dodatečným chlazením.
Při přenosech notebooku se vyhněte také extrémním změnám teplot. Problémem je velká zima i přílišné teplo. Po přenosu dejte notebooku před zapnutím dostatečný čas na to, aby se teplotní změně přizpůsobil.
S teplotou úzce souvisí i ukládání prachu na součástkách disku a uvnitř počítače obecně. Nahromaděný prach totiž zvyšuje teplotu zařízení kvůli horšímu odvodu tepla. Pravidelně proto vnitřku stolního počítače i notebooku věnujte očistu.
Podobně negativně na disk působí vlhkost vzduchu. Pokud tedy můžete, neumisťujte poblíž počítače zvlhčovač vzduchu a nepoužívejte jej ani v místnostech s vysokou vlhkostí (např. v nevětrané koupelně či v kuchyni při vaření).
U HDD disků je také vhodná pravidelná defragmentace. V podstatě jde o takové opětovné seřazení a přeorganizování dat na disku tak, aby byly uloženy na stejných místech. Díky tomu plotnový disk nemusí tolik jezdit a vyhledávat data na různých místech, což urychlí práci na počítači.
Např. na Windows 10 probíhá plánovaná optimalizace disku v pravidelných intervalech. Pro kontrolu si ale můžete spustit nástroj Defragmentace a optimalizace jednotek (nejjednodušší je využít funkci Hledat - ikona lupy na hlavní liště Windows).
Následně stačí vybrat jednotku pevného disku a kliknout na Analyzovat.
U HDD s velkou kapacitou může být problémem také ukládání malého množství dat. Pokud je na obrovském disku uloženo pár GB dat, která jsou velmi intenzivně používána, používá se jen velmi malá část diskových ploten, což může mít za následek vadný povrch plotny. Ten bude sice malého rozsahu, ale právě v místech, kde jsou uložená data.
V případě, že jste z testů zjistili, že budete muset disk brzy vyměnit, se vám může hodit článek o výběru disku do notebooku. Najdete tam srovnání SSD a HDD disků a jejich parametrů.
Testování disku je velmi užitečným nástrojem, který se vyplatí si osvojit. Může vás totiž včas upozornit na blížící se selhání disku a pomůže vám tak předejít zbytečné ztrátě drahocenných dat. V kombinaci s pravidelným zálohováním dat je to to nejlepší, co pro ochranu dat na disku můžete udělat.
Spleť volně ležících či visících kabelů nejen nevypadá dobře, ale může způsobit i spoustu potíží. Kromě samotné nepraktičnosti ve chvíli, kdy nemůžete zamotaný kabel mezi jinými najít, jsou neuspořádané kabely náchylnější k poškození a zároveň představují riziko úrazu. Číst celý článek
Klonování disku může na první pohled vypadat složitě, avšak jedná se o velmi jednoduchý způsob, jak ze starého úložiště přenést veškerá data na nový disk. V článku zjistíte, co k tomu budete potřebovat, kdy se klonování disků hodí a ukážeme vám, jak na to. Číst celý článek
Výběr vhodné operační paměti RAM má výrazný vliv na celkovou rychlost práce na notebooku. Právě operační paměť totiž určuje, kolik aplikací a různých procesů můžete na notebooku současně spustit bez toho, aniž by se váš stroj začal výrazně zpomalovat. Číst celý článek
U multifunkčních tiskáren či skenerů se často můžete setkat se zkratkou ADF. Automatický podavač je užitečnou funkcí, která najde uplatnění zejména ve větších kancelářích, kde se často pracuje s velkým množstvím dokumentů. Číst celý článek
Aktualizace ovladačů je důležitým krokem pro udržení optimálního výkonu a stability operačního systému. Nejnovější verze ovladačů často přináší vylepšení kompatibility a opravy chyb, což může i výrazně zlepšit uživatelskou zkušenost a bezpečnost. Číst celý článek
Pořízením snímku končí jenom první část práce fotografa. Ta druhá část vyžaduje čas strávený u počítače při práci na úpravě fotografií. Pokud často při focení cestujete, nebo preferujete možnost být při úpravě fotek flexibilní, bude pro vás notebook neocenitelným pomocníkem. Číst celý článek
