Jak se dostat do BIOSu a aktualizovat jej

Rozhraní BIOS se v posledních letech v mnohém změnilo. Už dávno není tím strašákem, kam mají přístup jen ti nejzkušenější uživatelé. Dnes v něm může provést spoustu užitečných nastavení každý. Jednoduché textové rozhraní se změnilo na graficky přívětivé prostředí, které nabízí snadný přístup k pokročilým funkcím i nastavením.

Co je to BIOS a k čemu slouží

Zkratka BIOS (Basic Input/Output System) znamená základní vstupně/výstupní systém. Slouží ke zprostředkování komunikace mezi uživatelem a hardwarem počítače. Představit si jej můžete jako elementární program základní desky, který řídí komunikaci mezi jednotlivými komponenty počítače či notebooku a umožňuje jim tak správně a efektivně fungovat. K jeho inicializaci dochází během spuštění počítače ještě před načtením operačního systému. Jakmile se ten díky BIOSu spustí, BIOS mu řízení počítače předá.

Uživatel počítače pak může z nejrůznějších důvodů do BIOSu také aktivně vstupovat. Nejčastěji tam lidé řeší určité závady při fungování počítače, nastavení jednotlivých hardwarových komponent, či úpravu hlavních nastavení počítače a optimalizaci jeho výkonu. Častým důvodem návštěvy BIOSu je rovněž úprava nastavení u komponent, které jste do počítače nově připojili. Budete se do něj potřebovat dostat také v případě, že si stavíte počítač sami a chcete si ověřit, zda jste vše zapojili správně.

BIOS vs UEFI

Označení BIOS je pro rozhraní základní desky v současné době již nepřesné. Přesto je mezi uživateli tak pevně zažité, že se nejčastěji setkáte právě s ním. Pokud však někdo mluví o BIOSu, na mysli má spíše nové a modernější rozhraní UEFI (Unified Extensible Firmware Interface). BIOS je v současnosti již zastaralý a UEFI jej začalo postupně nahrazovat již před více než 10 lety. Standardem je proto dnes již UEFI a BIOS najdete pouze u starších zařízení.

Rozdíl mezi BIOS a UEFI je často patrný již na první pohled. BIOS měl velmi jednoduché textové rozhraní, ve kterém se bylo možné pohybovat pouze pomocí klávesnice (sloužily k tomu šipky nebo klávesy Pg Dn a Pg Up). Naproti tomu UEFI svým grafickým rozhraním připomíná spíše prostředí moderních aplikací a můžete se v něm snadno pohybovat myší. Ne vždy tomu tak však je.

Např. níže je vidět UEFI BIOS Utility na herní základní desce vydané v říjnu 2017, kde se lze pohybovat s pomocí myši a rozhraní působí moderně. Současně se ale můžete setkat i u nových notebooků s jednoduchým grafickým rozhraním UEFI ovládaným pomocí kláves - např. u BIOS Setup Utility notebooků Lenovo.

Kromě (většinou) lepšího grafického rozhraní, rychlejšího a přívětivějšího ovládání i pokročilejších bezpečnostních funkcí typu Secure Boot, ale mezi BIOSem a UEFI najdeme i další rozdíly. Tím nejzásadnějším je fakt, že zatímco BIOS měl 16bitovou architekturu, UEFI podporuje moderní 32 a 64bitové systémy.

UEFI dokáže také spravovat disky s kapacitou větší než 2 TB, což BIOS kvůli formátu Master Boot Record neuměl. Kromě omezení na kapacitu 2 TB měl limit také v diskových oddílech – zvládal spravovat pouze 4. UEFI kromě MBR podporuje také tabulku oddílů GUID Partition Table (GPT), která mu umožňuje spravovat až 128 oddílů.

Jak zjistit, zda máte BIOS nebo UEFI?

Pokud máte novější počítač, je velmi pravděpodobné, že používá rozhraní UEFI. Pokud ale vlastníte nějaké starší zařízení a nejste si jisti, zda máte BIOS nebo UEFI, můžete to zjistit velmi snadno. Stačí do vyhledávacího řádku Windows napsat Systémové informace a tuto aplikaci poté spustit.

Ihned se vám otevře okno, na jehož pravé straně uvidíte celou řadu podrobných informací o jednotlivých komponentách vašeho počítače. U položky Režim systému BIOS uvidíte, které rozhraní základní deska používá. Navíc se ve stejném okně můžete dozvědět také to, jakou verzi BIOSU/UEFI aktuálně používáte. Tu najdete pod položkou Verze systému BIOS/Datum.

Jak se dostat do BIOSu

No a jak vstoupit do BIOSu ve chvíli, kdy tam potřebujete něco upravit? Hned je nutné podotknout, že na každém počítači může v závislosti na jeho výrobci tento postup vypadat trošku jinak. Zpravidla se tam ale můžete dostat dvěma základními způsoby.

Jak spustit BIOS pomocí kláves

Správná doba pro spuštění BIOSu pomocí kláves je ihned po startu počítače. Počítač proto restartujte nebo jej jednoduše vypněte a zapněte. Přesně v okamžiku startu počítače ještě před načtením operačního systému je pak potřebné jednou nebo opakovaně stisknout určitou klávesu. Pokud správný moment netrefíte a operační systém naběhne, je pozdě. Poté nezbude nic jiného než se pokusit dostat do BIOSu znovu. A jakou klávesu vlastně použít? To se různí podle jednotlivých výrobců:

• Lenovo – F1 nebo F2,
• Acer a Asus – F1, F2 nebo Del,
• Dell a Fujitsu – F2,
• HP – F1, F10 nebo Esc,
• Toshiba – F1, F2, F12 nebo Esc,
• Gigabyte a MSI – F10, F12 nebo Del.

Zjistit konkrétní klávesu, která spustí BIOS na vašem zařízení, může být tedy občas trochu složité. Někdy se na chvilku objeví jako nápověda po zapnutí počítače, případně se ji můžete pokusit zjistit z manuálu k počítači či základní desce. Občas pomůže i Google při zadání hesla „how to enter BIOS konkrétní model vašeho počítače“.

Pokud se do BIOSu nechcete pokoušet dostat na několik pokusů, nebo nechcete vyhledávat příslušnou klávesu pro váš model, existuje i elegantnější způsob, jak se do něj dostat.

Jak spustit BIOS bez klávesnice

Jak se dostat do BIOSu ve Windows 10, 11, případně 8? Všechny tyto verze to umožňují přímo z Windows přes Nastavení. Postup je u všech podobný - začněme nejaktuálnější verzí, Windows 11:

1. Otevřete Nastavení a vyberte sekci Systém. Z možností vyberte položku Obnovení.

1. V kolonce Spuštění s upřesněným nastavením klikněte na tlačítko Restartovat hned.
2. V dialogovém okně volbu potvrďte opětovným kliknutím na Restartovat hned.
3. Počítač se restartuje a zobrazí se nouzová modrá obrazovka. Zde vyberte možnost Odstranit potíže.

1. Dále klikněte na Upřesnit možnosti.
2. Teď můžete konečně vybrat položku Nastavení firmwaru UEFI.

1. Klikněte na tlačítko Restartovat.
2. Počítač se opět restartuje, načež se zobrazí úvodní ovládací panel rozhraní UEFI.

Pokud máte Windows 10, začátek postupu se mírně liší. V Nastavení půjdete do Aktualizace a zabezpečení, kde vyberete již zmíněné Obnovení. Pak již postupujete stejně.

Co lze nastavovat v BIOSu

A když už jste v BIOSu, co tam vlastně lze dělat a nastavovat? Možností je mnoho i z toho důvodu, že se nastavení mohou lišit u jednotlivých výrobců základních desek. Podíváme se tedy alespoň na ty hlavní funkce, se kterými se můžete setkat. 

Ovládací panel BIOSu

Úvodní ovládací panel BIOSu je místem, kam byste se měli podívat ve chvíli, kdy potřebujete o vašem počítači nebo jeho jednotlivých komponentech zjistit detailnější informace. Na této obrazovce jsou totiž pod položkou System přehledně seřazeny všechny nejdůležitější parametry:

• verze BIOSu,
• přesné označení procesoru a sériové číslo notebooku,
• celková kapacita paměti,
• přesné označení grafické karty,
• typ panelu a jeho rozlišení,
• detaily o všech USB portech,
• přesné údaje o úložišti (typ disku a jeho kapacita, přesné označení modelu).

Naše úvodní rozhraní BIOSu dále nabízí sekce Boot Priority (pro rychlé přepnutí disku, ze kterého se má načítat operační systém) a Hardware monitor (tam se můžete dozvědět například aktuální rychlost otáčení ventilátoru procesoru v otáčkách za minutu, aktuální teplotu procesoru nebo zbývající kapacitu baterie notebooku).

Další rychlou volbu v menu představuje možnost nastavení přístupového hesla do BIOSu. Heslo správce se zde vyplatí nastavit zejména v případě firemních počítačů pro jejich vyšší zabezpečení.

Ve spodní části menu každého BIOSu budou ještě další rychlé volby. V našem případě to byly možnosti Default (vrátí veškerá nastavení BIOSu do výchozího nastavení a ukončí BIOS), Save & Exit (toto tlačítko musíte použít pokaždé k uložení nastavení, když v BIOSu provedete nějaké změny, v opačném případě se tyto změny neprojeví), Boot Menu (opět rychlá volba pro přepnutí disku, ze kterého se má načítat operační systém), a nakonec Advanced Mode, jehož volba vás přepne do pokročilejších možností nastavení.

V tomto jednoduchém a přehledném menu máte často také možnost rychlé kontroly jednotlivých hardwarových komponent. Pokud máte podezření, že některá z nich nefunguje správně, díky kontrole máte možnost vyloučit problémy s chybně fungujícími či neaktuálními ovladači Windows a plně se tak zaměřit na chybu v samotném hardware.

Kromě toho ale zde můžete také zapnout nebo vypnout základní funkce počítače jako je třeba Bluetooth, Wi-Fi nebo třeba zvuk.

Nejčastěji prováděná nastavení v BIOSu

No a co uživatelé v BIOSu upravují nejčastěji a určitě to nabídne každý BIOS? 

Bootování operačního systému
​​V BIOSu lze pohodlně nastavit zařízení, ze kterého má počítač primárně bootovat operační systém. Nejčastěji jde o SSD, případně HDD, může to ale být například také externí disk.

Přetaktování procesoru
​Pokud chcete zvýšit rychlost procesoru, můžete jej v BIOSu snadno tzv. přetaktovat. Tento krok má ale svá pro i proti, proto si o problematice overclockingu prvně nastudujte více. Přesný návod opět nelze poskytnout, snažte se najít možnost CPU Power Management nebo Overclocking.

Volba grafické karty
​Pokud má uživatel v počítači alespoň 2 grafické karty, v BIOSu může mezi nimi snadno přepínat. Obvykle se tato možnost schovává v sekci s názvem podobným výrazu Boot Graphic Adapter Priority.

Nastavení nových hardwarových komponent
Jestliže jste přidali nový kus hardwaru do počítače, nebo si sestavili z komponent celý nový počítač, téměř určitě navštívíte také BIOS. Občas je totiž potřeba takový hardware správně nastavit. Jako příklad může posloužit nový SSD disk (přechod z HDD na SSD představuje jeden z nejoblíbenějších způsobů, jak dost výrazně zrychlit počítač).

V některých případech se ale ve slotu M.2 pro SSD musí rozhraní SATA a NVMe dělit o šířku pásma. Po výměně SATA disku za NVMe disk bude nový disk rozpoznán jako zařízení PCIe. Často se ale stává, že mu jsou přiřazeny pouze 2 PCIe linky (zbylé 2 jsou i nadále vyhrazeny pro SATA). Abyste mu přiřadili ideální počet 4 linek, musíte v BIOSu do Advanced Mode a najít si příslušný M.2 slot. Jakmile nastavení změníte z X2 na X4 a uložíte jej, váš nový NVMe SSD disk začne pracovat na plný výkon.

Dalším příkladem může být operační paměť a její frekvence. Pokud do základové desky vložíte paměťový modul (u stolních počítačů DIMM paměť a u notebooků SO-DIMM paměť) - např. DDR 4 s rychlostí 3000 MHz , je možné, že defaultně poběží pouze na 2133 MHz, což je základní  frekvence pro paměti DDR 4. V BIOSu lze ale zapnout tzv. X. M. P., což umožní přetaktování na zmiňovaných 3000 MHz. Zpravidla stačí vybrat v rámci pole X. M. P. předpřipravený profil, který zvolíte místo původního "default".

Dále v BIOSu můžete například zapnout režim ErP pro úsporu energie, zvýšit či snížit chlazení počítače, či upravit napájení jednotlivých komponent. Zde je ale nutné podotknout, že jakékoliv změny v BIOSu byste měli dělat pouze v případě, že přesně víte, co děláte. Pokud cokoliv po nerozumných úpravách nebo aktualizaci BIOSu nefunguje správně, pomůže vám tlačítko Default, které vrátí BIOS do výchozího nastavení.

Jak aktualizovat BIOS

​V rámci zabezpečení firmwaru je potřeba udržovat BIOS aktuální. Nová verze firmware totiž může podporovat nový hardware (což je zásadní při upgrade počítače i upgrade notebooku), obsahovat nové funkce, odstraňovat bugy a bezpečnostní hrozby či zvyšovat stabilitu a výkon počítače.

Jak tedy aktualizovat BIOS? Postup bude záležet na typu vašeho BIOSu. V ideálním případě lze updatovat BIOS přímo v něm pomocí příslušného tlačítka. Jde to u novějších typů, přičemž celým procesem vás provede samotný BIOS. Pokud BIOS tuto možnost nenabízí, bude postup složitější:

1. V první řadě musíte zjistit, jaký máte model základní desky a verzi BIOSu. Tuto informaci získáte v Systémové informace.

1. Následně vyhledejte na Google model základové desky se slovem bios - v tomto případě "asus rog strix z370-e bios". Na prvních místech ve vyhledávání by se měly objevit příslušné stránky výrobce základové desky.
2. Následně si najděte poslední verzi BIOSu pro vaši základní desku a ověřte, zda ji ještě nemáte nainstalovanou. V případě, že ne, si ji stáhněte.

1. Stažený komprimovaný soubor rozbalíte a soubor .CAP zkopírujete na USB disk, který připojíte k počítači. 

1. Následně vstoupíte do BIOSu a vyberete v něm funkci, která si aktualizační soubory na flash disku dohledá, nebo BIOSu daný soubor přesně označte zadáním jeho názvu.
   
   ​V tomto případě po vstupu do BIOS vyberete na dolní liště Advanced Mode, následně na horní liště Tool​, a pak ASUS EZ Flash 3 Utilities.
2. Nyní máte možnost vybrat disk, na kterém je soubor .CAP uložen. Zvolíte USB disk a vyberete daný soubor. Následně povolíte čtení souboru a aktualizaci BIOSu. Během aktualizace počítač nevypínejte, nerestartujte ani neodpojujte od sítě.

Závěr

Moderní rozhraní BIOSu dnes už zvládne i průměrný uživatel počítače. Je proto velmi užitečným pomocníkem, který vám pomůže vyřešit různé závady při fungování počítače, nebo z jeho jednotlivých komponent vytěžit maximum možností i výkonu. Nemusíte se proto bát do něj vstoupit a prozkoumat jej. Více než jinde zde ale platí – vždy provádějte jen takové změny, kterým skutečně rozumíte.