Datové úložiště NAS je pohodlným způsobem, jak ukládat a sdílet data v menších a středních firmách. Zajišťuje snadný přístup k souborům a jejich zálohování. Správný výběr zařízení pak závisí na kapacitě, výkonu a dalších funkcích, které musí odpovídat vašim potřebám. Jaké jsou rozdíly mezi modely a na co se při výběru zaměřit? V našem článku vám poradíme, jak si vybrat NAS, který bude spolehlivě sloužit dlouhá léta.
NAS datové úložiště (z anglického Network-Attached Storage) je zařízení s minimálně jedním diskem, většinou však souborem více disků, které jsou připojeny do sítě. Nejedná se o obyčejná pospojovaná úložiště, nýbrž o datový server, který ke své práci vyžaduje také určitý výpočetní výkon. A právě proto jsou jeho součástí také procesor a operační paměť.
Jelikož NAS není vázán na konkrétní počítač, ale připojuje se do sítě, lze na něj nahrávat data nebo přistupovat k uloženým datům z mnoha různých zařízení. Velmi zjednodušeně řečeno je tedy NAS diskem nebo souborem disků, ke kterým se můžete připojit bezdrátově prostřednictvím sítě. A to nejen odkudkoli ze zabezpečené firemní Wi-Fi sítě, ale i z libovolného jiného místa na světě (podmínkou je samozřejmě přístup k Internetu).
Chytrá datová úložiště NAS jsou velmi všestranná zařízení. Nejčastěji se používají jako:
Oboje jsou externí úložiště, rozdíl mezi nimi je ale zásadní. Klasický externí disk musíte k počítači připojit fyzicky kabelem. Připojíte jej tedy pouze k jednomu zařízení, a to off-line. Naproti tomu NAS je ve své podstatě sám „počítačem“. Má svůj procesor i RAM a je připojený přímo do místní sítě a často i k internetu. Díky tomu k němu může přistupovat několik uživatelů současně, a to z firmy nebo klidně odkudkoli ze světa.
Nicméně i v případě, že si chcete pořídit NAS, se vám externí disk vyplatí. Poslouží vám jako zálohovací médium pro vytvoření dalších kopií vašich záloh. Ty by vždy měly být alespoň 3 - v tomto případě by tedy byly na NAS, na externím disku a na dalším médiu (třeba na druhém a pouze zálohovacím NAS). Pokud byste ale na něj zálohovali citlivá data, nezapomeňte externí disk zaheslovat.
U síťových datových zařízení rozlišujeme 3 typy – NAS, SAN a DAS. Mezi sebou se liší v tom, jak pracují s daty. NAS k nim přistupuje na úrovni souborů. Opačný přístup je přístup na úrovni bloků. Namísto vyvolávání či přepisování jednotlivých souborů se v tomto případě vyvolávají nebo zapisují celé bloky informací. Komunikace s úložištěm je tedy rychlejší, protože probíhá napřímo. Úložiště, která pracují tímto způsobem, mohou být se serverem propojena buď jako DAS (Direct Attached Storage – připojení napřímo), nebo přes SAN (Storage Area Network – připojení přes dedikovanou datovou síť).
Ve firmách se většinou volí raději typ SAN či NAS. Nevýhodou DAS je totiž fakt, že jej nelze snadno rozšiřovat. Kromě toho je SAN v případě poškození některého z disků také bezpečnější a snižuje riziko ztráty uložených dat. NAS i SAN se mezi sebou ale dost liší v nejrůznějších technických detailech.
Podstatné je přitom vědět, že předností NAS je mnohem snazší implementace i následná správa. S trochou znalostí je proto zvládnete připojit a nastavit i sami. Jsou tak vhodnější zejména pro menší firmy.
Naproti tomu SAN je mnohem komplikovanější, dražší a vyžaduje přítomnost odborníků. Nutností je v případech, kdy je u extrémně citlivých dat vyžadována vysoká dostupnost. Díky oddělené síti jsou totiž data na něm ve větším bezpečí.
Co si z toho ve zkratce vzít? Pokud plánujete firemní server pro sdílení souborů, ideální je NAS. To samé pak platí i pro skladování a archivaci velmi objemných dat. SAN se s přednostmi typu vysoký výkon a vysoká dostupnost hodí pro data, která se často mění a musí být k dispozici velmi rychle – využily by jej proto například obrovské e-shopy s vysokou návštěvností. V naprosté většině případů si proto v běžných menších i středních firmách vystačíte s klasickým NAS.
Dostupnou kapacitu NAS udává kapacita jeho disků a způsob jejich zapojení. Logicky si proto musíte předem zvolit, kolik pozic pro disky by měl váš NAS mít. Nejčastější jsou 2 , 4 či případně vyšší sudý počet pozic. Také je nutné si předem ujasnit, s jakými disky má být NAS kompatibilní (zda SSD nebo 2,5“ či 3,5“ HDD).
Občas najdete NAS, který už zahrnuje také disky, většinou však kupujete pouze NAS krabici s elektronikou, do které pak musíte jednotlivé disky dokoupit zvlášť. Pro NAS na home office či do malé kanceláře si možná vystačíte s nákupem běžných disků do počítačů (více o jejich parametrech v článku Jak vybrat SSD či HDD disk). Pro nasazení NAS do firmy to už ale stačit nebude.
V takovém případě je dobré vybírat z disků speciálně určených pro NAS. Příkladem mohou být napříkladdisky Red a Red Pro od Western Digital nebo IronWolf a IronWolf Pro od Seagate. Specializované disky totiž zvládnou vyšší zatížení, ke kterému dochází během mnoha současných přístupů, a mívají také prodlouženou záruku.
Před definitivním nákupem disku do NAS byste si ale vždy měli ověřit jeho kompatibilitu s vaším NAS. To lze snadno provést na stránkách výrobců NAS, kde najdete listy kompatibility pro konkrétní NAS zařízení (kupříkladu kompatibilní list pro NASy od Synology nebo NASy od QNAP).
Co se týče konkrétní kapacity NAS úložiště, ta je čistě na vás. Předem však musíte pečlivě zvážit, kolik TB prostoru na NAS bude vaše firma pro efektivní provoz potřebovat. Zohledněte všechna data, která běžně ukládáte, a podle toho zvolte NAS s dostatečným počtem pozic pro disky a následně i disky s dostatečnou kapacitou.
Na ukládání textových souborů, dokumentů či smluv si vystačíte s menším úložištěm. Pokud ukládáte i obrazový materiál, fotografie či videa, volte větší kapacitu. Je to velmi individuální, ale jako obecné doporučení pro firemní prostředí lze označit NAS se 4 pozicemi a kapacitou alespoň 8 TB.
Pokud si ale pořídíte NAS se 4 pozicemi, do kterých vložíte 4 4TB disky, automaticky to neznamená, že váš NAS má dostupnou kapacitu 16 TB. Právě zde totiž vstupuje do hry způsob zapojení disků, který přímo ovlivňuje bezpečnost ukládaných dat.
Síťové datové úložiště může fungovat různými způsoby. Může mít jediný disk nebo více disků, které budou fungovat nezávisle na sobě. V tomto případě se jejich kapacita sčítá a udává celkovou dostupnou kapacitu NAS (máte 4 disky s 4 TB, tedy 16 TB prostoru). Pokud byste disky zapojili tímto způsobem, musíte velmi dbát na pečlivé zálohování dat, abyste v případě poruchy disku v NAS o data nepřišli.
Ve firmách se proto volí spíše jiný postup zapojení disků – tzv. diskové pole neboli RAID. Jde o metodu, která chrání data uložená na disku v případě jeho selhání. K tomu jsou potřebné minimálně 2 disky. Způsobů RAID zapojení je pak hned několik. Liší se v tom, jak nakládají s ukládanými daty. Konečná volba se pro vás pak odvíjí od toho, zda preferujete rychlost a vyšší kapacitu, nebo bezpečnost dat.
Preferovaný způsob zapojení RAID je tedy potřeba promyslet předem, aby na něj NAS nabízel dostatečný počet diskových pozic.
Zde je také nutno podotknout, že RAID není zabezpečení ani zálohování dat. Chrání pouze před mechanickým selháním disku, nikoli ostatními hrozbami typu neopatrného smazání souborů (ty se alespoň vždy můžete pokusit obnovit) či ransomwarových útoků (více o druzích malware). Všechna data na NAS by proto měla být důkladně zálohovaná – třeba na externím disku nebo na samostatném zálohovacím NAS.
A nakonec je potřeba zmínit se také o přístupu k datům na discích.
Pokud chcete na NAS ukládat jen jednoduché dokumenty, výkon procesoru i RAM nejsou tak důležité. Pokud se ale chystáte nasadit jej jako firemní server, ke kterému bude přistupovat více uživatelů z různých síťových umístění, pak už je lepší tyto parametry sledovat a vybrat model s alespoň 4jádrovým procesorem a 4GB RAM. U zálohovacího NASu toto doporučení neplatí, protože k němu bude přistupováno pouze zřídka a převážně z jednoho směru – vystačíte si proto i s nižším výkonem.
NAS většinou nabízí jeden síťový konektor s gigabitovým rozhraním, který je určený pro jeho propojení s routerem. Maximální přenosová rychlost oběma směry je v tomto případě kolem 113 MB/s.
Ověřte si však, že nejste limitovaní rychlostí portu na routeru. Pokud by tomu tak bylo, projděte si ještě článek Jak vybrat Wi-Fi router.
Pokud bude ve firmě k NASu přistupovat více uživatelů v jeden okamžik, je potřeba rychlejší rozhraní – ve verzi 2,5 Gb/s (tento standard ale musí umět také váš router).
Standardní výbavou NAS bývají také USB porty, pomocí kterých k nim můžete připojovat externí disky, flashdisky, tiskárny nebo záložní zdroje UPS (jako součást ochrany proti přepětí v síti). Je-li pak ve výbavě přítomen také HDMI konektor, signalizuje to možnost připojit NAS k televizi a využít jej jako přehrávač multimédií.
Každý výrobce NASu dodává své výrobky s uživatelským softwarem. Před nákupem byste si proto měli zjistit také to, zda vám software daného produktu vyhovuje. Rozhraní ale bývají moderní a přehledná, není proto důvod se jich obávat.
Dostupných je také mnoho aplikací, které můžete do NAS nainstalovat a měnit tím jeho využití. Není dobré jich ale instalovat mnoho, protože by to mohlo mít negativní dopad na odezvu rozhraní i síťové komunikace.
Ve firemním prostředí se vám ale rozhodně mohou hodit aplikace pro správu na dálku. Pokud dojde k problému, umožní vám vzdálený restart nebo aktualizaci firmwaru. Základní nastavení typu automatické vypínání a zapínání jsou pak samozřejmostí. V neposlední řadě by vás pak mělo zajímat také to, jaké možnosti zálohování NAS nabízí.
Další užitečné funkce, které NAS podle svého účelu může mít a které by vás ve firmách mohly zajímat:
Stejně jako všechny počítače, tiskárny a další zařízení je i NAS nutné odpovídajícím způsobem zabezpečit. Obzvláště pokud k němu povolíte přístup přes Internet. Zde je proto pár rychlých tipů na zabezpečení NAS:
Výkonnější modely NAS, které se ve firemních podmínkách neztratí, můžete pořídit už od přibližně 10 000 Kč. NAS pro náročnější použití včetně toho multimediálního pak pořídíte přibližně už od 12 000 - 15 000 Kč. Se stoupající cenou pak narůstá výkon i počet funkcí NAS.
V cenovém rozmezí 20 000 - 50 000 Kč se dostanete k velmi kvalitním zařízením, které výkonem i počtem pozic zvládnou nasazení v téměř jakékoli velké firmě.
Horní hranice je pak velmi vysoko – ty nejdražší NASy se pohybují v rozmezí 100 000 - 300 000 Kč a více. Vesměs jde o profi zařízení, která nabídnou 20 - 30 diskových pozic, obří výkon či špičkové funkce.
Dále už pak náklady na NAS při nasazení v běžné firmě zahrnují pouze spotřebovanou elektrickou energii. V budoucnosti pak ale samozřejmě může nastat nutnost další investice, a to zejména při selhání jednoho z disků a nutnosti jeho výměny za nový.
NAS je nejsnazším způsobem, jak si vytvořit vlastní firemní server. Kromě toho ale nabízí mnoho dalších možností využití a ve firmě vám v mnohém usnadní práci. Pokud jej ještě nemáte, vyplatí se uvažovat o jeho pořízení. Před výběrem je ale nutné vzít v potaz hlavně to, jaký účel bude NAS primárně plnit, a podle toho zvolit odpovídající řešení.
Nákup nové tiskárny, notebooku, serveru a dalšího vybavení do kanceláře není jen otázkou technických parametrů. Každý podnikatel se logicky snaží o co nejvýhodnější nákup, ovšem již málo z nich tuší, jak se investice do nových zařízení promítnou do účetnictví. Číst celý článek
Každý notebook má svůj výkonový limit, který se s přibývajícím časem dříve či později projeví. V následujícím článku se podíváme, jak buď optimalizací systému a úpravou nastavení, nebo modernizací hardwaru výměnou některé z komponent výkon zvýšit. Číst celý článek
Má váš počítač problém s plynulostí práce či se spouštěním náročných aplikací? Možná není nutné hned investovat do nového stroje. Správně zvolený upgrade či úprava v nastavení komponent dokáže výkon systému mnohdy výrazně posunout. Číst celý článek
Mysleli jste si, že kybernetické útoky se týkají jen bank nebo nadnárodních korporací? To je častý mýtus. Útočníci si rádi vybírají malé a střední podniky, protože jejich zabezpečení bývá chabé. V tomto článku se podíváme na to, jak takovým útokům vzdorovat. Číst celý článek
Nejste si jistí, jestli váš počítač pracuje na plný výkon? Nebo se spíše potýkáte s pomalými reakcemi, přehříváním či omezeními při náročnější práci? V tomto článku se dozvíte, jak pomocí praktických testů zkontrolovat výkon jednotlivých komponent. Číst celý článek
Práce v kanceláři často vyžaduje soustředění i pohodlí – a správně zvolená sluchátka v tom mohou sehrát klíčovou roli. V článku se podíváme, podle čeho sluchátka do kanceláře vybírat, jaké funkce se opravdu vyplatí a čemu se naopak vyhnout. Číst celý článek
