Možná vás překvapí, že jehličkové tiskárny nás stále hojně obklopují v platebních terminálech či bankomatech. Je to díky spolehlivému a provozně úspornému principu jejich fungování, o kterém si něco řekneme v tomto článku.
Jehličková tiskárna byla první automatizovanou tiskárnou světa. Její historie se začala psát na Olympijských hrách v Tokiu v roce 1964. První jehličková tiskárna od firmy Seikosha nevznikla jako tiskárna, ale měla funkci praktické časomíry, která reportérům a televizním kanálům rychle ukazovala výsledky. Až v roce 1968 se začala sériově prodávat upravená tiskárna s názvem EP-101 (Electronic Printer 101). Na výrobu a prodej této tiskárny vznikla dceřiná firma jménem Epson, která vyrábí tiskárny dodnes.
V roce 1978 Epson přišel s tiskovou hlavou s 9 jehličkami. Vylepšená verze této tiskárny MX-80 se stala obrovským celosvětovým hitem a firma jich až do konce 80. let každý měsíc vyráběla 100 000 kusů.
Další vývoj přinesl zvýšené rozlišení 240 DPI (více o DPI), zvýšení počtu jehliček na 24 a “barevný” tisk, který se uskutečňoval pomocí opakovaného úderu znaku skrz barevné pásky. Vrcholu dosáhly jehličkové tiskárny na konci 80. let, z trůnu je sesadily až tiskárny inkoustové (více o principu inkoustových tiskáren).
Uplatnění si dodnes naleznou tam, kde je potřeba spolehlivý a nízkonákladový provoz nevyžadující vysokou kvalitu a grafiku (např. tisk účetních sestav, účtenek z pokladen a stvrzenek z bankomatů a označování jízdenek v městské dopravě). V případě účtenek z pokladen mají dnes však již konkurenci v termotiskárnách.
Psali jste někdy na psacím stroji? Dá se říct, že jehličkové tiskárny jsou v podstatě takové vyspělejší, složitější a automatizované psací stroje. Psací stroj přenáší znaky na papír úderem přes barvící pásku s inkoustem, díky čemuž se znak otiskne.
Stejně funguje i jehličková tiskárna, jednotlivé znaky se však tisknou pomocí miniaturních kovových jehliček, které naberou tvar znaku a úderem přes pásku jej otisknou na papír. Použití jehliček místo hotových znaků dává mnohem větší volnost, protože je možné měnit font a styl písma a tisknout i primitivní grafické obrazce.
Jehličky, které jsou potřeba pro otisknutí požadovaného znaku, se vysunou směrem dopředu, zatímco ostatní zůstanou vzadu. Jejich pohyb tam a zpět ovládá malý elektromagnet. Jeden průchod tiskové hlavy přes papír vytiskne jeden řádek, přičemž výška řádku je odvozena od velikostí tiskové hlavy.
Podle počtu jehliček seřazených v matici na tiskové hlavě (čili podle jejich “hustoty”) se určuje kvalita tisku. Vyrábí se v počtu 2, 7, 9, 18 a 24 jehliček, výjimečně se objevuje i 27 jehliček.
Čím víc jehliček na tiskové hlavě, tím kvalitněji a rychleji tiskárna tiskne. Nejrychlejší modely zvládnou normostranu A4 za 2,5 vteřiny, ty nejpomalejší zhruba za 5 sekund. Kvalita se odvíjí také od kvality pásky a synchronizace pohybu tiskové hlavy, pásky a posunu papíru. Postupem času dochází k mírnému rozostření tisku, kvůli opotřebení mechanických částí tiskárny.
Tisk čehokoliv jiného než textu je na jehličkové tiskárně náročný a nekvalitní. Tiskárna vyniká v rychlém a nízkonákladovém tisku černobílých dokumentů. Používá se ve skladech a průmyslových podnicích pro tisk seznamů, formulářů, sestav, atd. Kromě toho mají jehličkové tiskárny i další velkou výhodu: umožňují tisk více kopií zároveň. Funguje to tak, že jedním průrazem se znak otiskne několika kopírovacími papíry (lidově “kopíráky”), čímž se automaticky vytvoří kopie stránky, někdy v počtu až 9 kopií najednou.
Jehličkové tiskárny bývají konstrukčně pevnější a méně závadové. Spousta podniků je tedy volí i na základě spolehlivosti a vysoké životnosti. Na druhou stranu, jehličkové tiskárny vždy bývaly dost hlučné. I přes jejich modernizaci jim tato vlastnost zůstala dodnes, ačkoliv ne v takové míře.
Jehličkové tiskárny používají tzv. tabelační papír (častěji označovaný jako traktorový) s boční perforací, což znamená, že má kraj lemovaný dírkami, do kterých zajedou zuby ozubeného kolečka (více o jednotlivých druzích papíru). Otáčením kolečka se papír posouvá v tiskárně.
Barevný tisk se na jehličkových tiskárnách v podstatě nepoužívá, ale není nemožný. Dá se však spíš označit za pseudo-barevný. Zatímco princip barevného tisku laserové tiskárny spočívá v tom, že požadovaný odstín namíchává ze čtyř barevných tonerů, jehličková tiskárna používá zcela jiný proces. Znaky se opakovaně razí skrz pásky různých barev tak dlouho, dokud se na papíře “nenavrství” žádaný odstín barvy.
Barevná paleta je omezená, tisk pomalý a kvalita jakéhokoliv grafického tisku velice nízká. Používat jehličkovou tiskárnu na barevný tisk tak jednoduše nedává smysl (maximálně jen na tu nejzákladnější grafiku).
Jestli vás princip fungování tiskáren zajímá, doporučujeme i nedávno publikovaný článek o tom, jak funguje 3D tiskárna, nebo článek Druhy tisku a tiskové techniky.
Dnešní jehličkové tiskárny jsou vybavené jak moderními konektory jako USB, Ethernet, tak i LPT a RS-232C, což je paralelní a sériový konektor umožňující komunikaci se zařízeními z 90. let.
Pokud vás zajímá, jak zvolit optimální tiskárnu pro vaši kancelář, není nic jednoduššího, než se na nás obrátit.
Chystáte se vylepšit výkon svého počítače novou grafickou kartou, ale nejste si jistí, jak ji správně zapojit a nastavit? V tomto článku vás krok za krokem provedeme celým procesem – od fyzického zapojení do základní desky přes instalaci ovladačů až po test teploty při zatížení. Číst celý článek
Při výběru nové grafické karty padá téměř vždy volba na dvě jména: AMD a NVIDIA. Každá z firem přináší vlastní přístup k výkonu, spotřebě, funkcím i cenové politice. Kdo však nabízí lepší poměr cena/výkon? Kdo drží trumfy v ray tracingu, ovladačích nebo umělé inteligenci? V tomto článku zhodnotíme, kdo má navrch. Číst celý článek
Grafická karta hraje zásadní roli v řadě profesionálních aplikací při 3D modelování, střihu videa nebo práci s velkými datovými soubory. Správná volba závisí na výkonu, paměti i kompatibilitě s vaším systémem. V tomto článku vám poradíme, jak se vyznat v technických parametrech a najít ideální kartu. Číst celý článek
Chcete ze svého počítače dostat maximum výkonu? Přetaktování procesoru může být způsob, jak zvýšit jeho rychlost nad standardní limity, ale přináší i určitá rizika. Co všechno obnáší tento proces, jaké jsou jeho výhody a na co si dát pozor? V článku se podíváme na klíčové faktory, které je třeba zvážit. Číst celý článek
Požadavky firem na internetové připojení se v posledních letech výrazně zvyšují a budou stoupat i nadále s pokračující digitalizací a technologickým pokrokem. K hlavním technologiím pro firemní internet v současné době patří optická síť a 5G. Pro jakou možnost se rozhodnout? Každá má své výhody i limity. Číst celý článek
Při výběru procesoru pro stolní počítač se nejčastěji rozhodujeme mezi dvěma hlavními výrobci – AMD a Intelem. Každá z těchto značek nabízí širokou škálu modelů s různým výkonem, spotřebou energie a cenou. V tomto článku porovnáme klíčové vlastnosti obou značek a pomůžeme vám s výběrem. Číst celý článek
