Při výběru nové grafické karty padá téměř vždy volba na dvě jména: AMD a NVIDIA. Dva technologičtí giganti, kteří svádějí roky trvající souboj o srdce (a peněženky) hráčů, tvůrců i profesionálů. Každý z nich přináší vlastní přístup k výkonu, spotřebě, funkcím i cenové politice. Kdo však nabízí lepší poměr cena/výkon? Kdo drží trumfy v ray tracingu, ovladačích nebo umělé inteligenci? V tomto článku zhodnotíme, který z výrobců má dnes navrch.
Při výběru grafické karty do stolního PC vás rozhodování mezi AMD a NVIDIA rozhodně nemine (a platí to i v případě grafiky v notebooku). NVIDIA se na grafické procesory specializuje od prvopočátku (vznikla v roce 1993). Klíčovým hráčem této oblasti se značka stala mezi roky 1999 - 2000 a to platí dodnes. AMD pak na trh s grafickými čipy vstoupilo v roce 2006 akvizicí výrobce grafických karet ATI. V dnešní době drží NVIDIA tržní podíl cca 55 %. Na AMD, stejně jako na Intel, pak připadá zhruba 22 %.
Pokud do vaší stolní sestavy vybíráte i procesor, mohlo by vás zajímat také srovnání značek procesorů AMD vs Intel.
Pokud využíváte počítač primárně na jednoduchou kancelářskou práci, vystačíte si nejspíše s integrovanou grafikou i méně výkonnými ostatními PC komponenty. Pokud však stavíte počítač pro náročnější pracovní využití – třeba pro práci s grafikou či na střih videa, už je velmi důležité orientovat se v tom, jak si jednotlivé značky vedou v profesionálních úlohách.
Pokud zcela vynecháme hraní her a zaměříme se čistě na oblast produktivity, srovnání půjde více ve prospěch značky NVIDIA. Její karty mají prostor vyhrazený pro kódování a dekódování médií a tato hardwarová akcelerace přináší vyšší výkon při multimediálních úlohách, jako je tvorba videa nebo online streamování. AMD spoléhá na kódování a dekódování pomocí firmwaru.
Pokud zkusíme výkonnostně porovnat špičkové modely obou značek, vítězem bude taktéž NVIDIA. Její karta RTX 5090 s architekturou Blackwell je považována za nejvýkonnější model současnosti. Tato výjimečná karta se špičkovým výkonem by vás ale přišla na cca 80 000 Kč.
Pokud se pak přemístíme do střední a nižší třídy grafických karet, AMD už dokáže NVIDII vcelku solidně konkurovat. Z toho si můžete logicky dovodit, že ačkoliv špici nabídky v současnosti vládne NVIDIA, v nižších segmentech může být poměr sil 50:50 a proto je důležité porovnávat vždy pouze výkon grafických karet ze stejné cenové kategorie.
Při rozhodování, pro jakou značku GPU se nakonec rozhodnete, vezměte v potaz hlavně požadavky konkrétního programu, ve kterém na PC nejčastěji pracujete. Zároveň vám to poslouží jako dobrý návod – přes benchmarky konkrétních programů se můžete dopátrat k tomu, jak si konkurenti vedou v jednotlivých profesionálních úlohách.
Podle srovnání v programu Blender takto můžeme jako lepší volbu pro práci s 3D grafikou označit NVIDIU. A to nikoliv kvůli tomu, že na špici žebříčku sedí všechny její nejdražší modely současnosti, ale hlavně kvůli tomu, že je ihned patrné, že o poznání levnější GPU RTX 3080 v programu Blender podává vyšší výkon než dražší model AMD Radeon RX 7900 XTX. Je to primárně kvůli tomu, že RTX 3080 využívá jádra CUDA a technologii OptiX, která je zatím lepší než konkurenční HIP od AMD.
V případě srovnání v programu Adobe Premiere Pro v oblasti editace videa je situace mírně odlišná – nejvyšší výkon sice zase podávají nejdražší karty NVIDIA, avšak Radeon RX 7900 XTX od AMD dokáže kartám NVIDIA ze stejné či podobné cenové hladiny lépe konkurovat.
Nejvyrovnanější poměr pak najdeme v oblasti úpravy fotografií při srovnání výkonu ve Photoshopu. Tam totiž není potřeba natolik výkonná karta, a proto může být podle benchmarku stejně dobrou volbou jak NVIDIA, tak AMD.
Co si z toho tedy ve zkratce vzít? Na začátku si ujasněte, jaký program chcete nejčastěji využívat a poté si stanovte maximální rozpočet, který jste ochotni na grafickou kartu vynaložit. Pokud nepůjde o vyšší desetitisíce korun, pravděpodobně pomocí benchmarků najdete vhodné modely karet od obou značek. Poté se snažte vybrat ten, který vám nabídne nejlepší poměr cena/výkon v preferovaném programu.
Ve většině případů se však stejně dostanete k tomu, že výkonnější bude NVIDIA. V oblasti pracovní produktivity se stále drží před AMD, do hry zde totiž vstupují i další faktory – například technologie, které značky používají. A právě na ty se teď podíváme.
Už samotný přístup k softwarovým funkcím je u obou značek odlišný – AMD většinou vytváří software, který funguje pro všechna zařízení, NVIDIA naopak svůj software často uzavírá do proprietárních systémů. Paleta funkcí je ale podobná a pokud jedna ze značek měla určitou technologii jako první, druhá značka nabízí její alternativu.
Softwarový ekosystém společnosti NVIDIA je ale jednou z jejich nejsilnějších stránek. Nabízí totiž speciální ovladače NVIDIA Studio pro tvůrce a profesionály, které optimalizují právě aplikace, jako jsou již zmíněný Adobe Premiere či Blender. Díky tomu jsou grafické procesory NVIDIA mezi editory videa, 3D umělci či tvůrci obsahu velmi žádané. Dále tým NVIDIA přímo úzce spolupracuje např. s herními studii, aby byly hry co nejlépe optimalizovány pro využití těchto technologií.
Specificky jsou pak oblíbené funkce jako DLSS, která využívá umělou inteligenci pro zvýšení rozlišení obrazu s nižším rozlišením a tím umožňuje spouštět hry s vyšší snímkovou frekvencí bez ztráty vizuální kvality. NVIDIA však v poslední době přichází i s dalšími technologiemi využívajícími neurální sítě pod názvem NVIDIA RTX kit pro renderování složitých geometrických scén ve fotorealistické kvalitě.
Společnost AMD v poslední době také výrazně vylepšila svůj softwarový ekosystém. Sada AMD Radeon Software Adrenalin poskytuje podobné funkce jako GeForce Experience a FidelityFX Super Resolution (FSR) je zase jejich obdobou DLSS, i když není tak efektivní, pokud jde o kvalitu obrazu a výkon. To jsou ale vesměs technologie zaměřené na hraní her, proto lze obecně říci, že značka AMD cílí spíše na hráče her než na pracovní produktivitu.
Dále je pak potřeba zmínit také technologii CUDA. Ta patří NVIDII a ve spojení s výše zmíněnými speciálními ovladači pro tvůrce právě ona představuje hlavní důvod, proč je značka NVIDIA pro grafický design tak preferována. CUDA jádra jsou totiž optimalizována pro vykreslování, 3D modelování a střih videa – pomáhají zrychlit výpočty, které by jinak prováděl pouze procesor. Tím mohou grafickou práci značně urychlit. Alternativu od AMD představuje technologie HIP, která ale v současnosti stále není tak rozšířená, propracovaná ani žádaná jako její protějšek CUDA.
Ačkoli o ray tracingu (vykreslovací technice, která velmi realisticky simuluje osvětlení scény) se mluví spíše v souvislosti s PC hrami, i v oblasti produktivity může být velmi výhodný – a to zejména při 3D modelování nebo architektonických či strojírenských vizualizacích.
Proto v těchto případech nemůžete při výběru GPU zanedbat ani to, jak si na tom s podporou ray tracingu jednotlivé značky stojí. Poprvé s touto technologií přišla NVIDIA ve své řadě GeForce, načež jí rychle následovalo AMD s čipy Radeon. Přesto si v této oblasti i dnes drží prvenství NVIDIA – v testech a recenzích na internetu podávají její čipy se zapnutým ray tracingem výrazně vyšší výkon.
Co se týče AI funkcí, i toto srovnání je mírně ve prospěch značky NVIDIA, a to hlavně díky již zmíněným CUDA jádrům. Technologie CUDA je totiž široce podporována v mnoha vývojářských nástrojích pro hluboké učení, jako například PyTorch či TensorFlow. Pro profesionály v oblasti umělé inteligence, výzkumníky i vývojáře je díky tomu NVIDIA lepší volbou než konkurenční AMD.
Jako cenově dostupnější značka grafických karet je už delší dobu známá AMD. Pokud se při srovnání budeme pohybovat mezi ekvivalentními kartami 2 konkurentů, téměř vždy zjistíme, že levnější alternativu představuje právě AMD. Otázkou tak zůstává, jak na tom budou čipy výkonnostně – tam totiž většinou převáží NVIDIA.
Poměr cena/výkon je tedy podobný, protože příplatek, který budete muset na kartu NVIDIA vynaložit, bude vyvážený lepším softwarovým ekosystémem, vyšším výkonem ray tracingu či výkonnější DLSS. AMD tak může představovat cenově výhodnější volbu v případě omezeného rozpočtu nebo v situaci, kdy maximální výkon ray tracingu není podmínkou. NVIDIA je naopak lepší volbou v případě, kdy je pro vaší práci důležitá každá kapka výkonu navíc, kterou si ještě můžete dovolit. Sečteno a podtrženo, lepší poměr cena / výkon v nižší a střední třídě karet nabízí AMD. Za čipy NVIDIA a jejich vyšší výkon si prostě musíte trochu připlatit.
Cenový rozdíl mezi grafickými čipy AMD a NVIDIA se pak ještě dále prohlubuje v případě špičkového high-endu – tam může být NVIDIA dražší poměrně výrazně.
Při srovnání spotřeby se zaměříme na architektury Ada Lovelace (NVIDIA) a RDNA 3 (AMD). Nejnovějšími přírůstky jsou sice Blackwell v čipech NVIDIA 5000 a RDNA 4 v čipech Radeon RX 9000, karty s těmito čipy ale stále nejsou tak rozšířené.
Zajímavé je, že NVIDIA s Ada Lovelace dosáhla lepší energetické účinnosti, než tomu bylo v minulosti. Tyto GPU díky tomu nabízí lepší poměr výkonu k výkonu ve wattech, což znamená, že při nižší spotřebě energie získáte více výpočetního výkonu. Při výraznější pracovní zátěži typu strojového učení a práce s umělou inteligencí se pak vysoká účinnost může do dlouhodobé úspory nákladů promítnout docela výrazně.
S architekturou RDNA 3 na energetické účinnosti výrazně zapracovalo také AMD, avšak přestože výrazně zkrátilo její náskok, výhodu si stále drží NVIDIA. Při přímém srovnání architektur u čipů vyšších tříd RX 7900 XT a RX 7900 XTX od AMD s jejich protějšky od NVIDIA – RTX 4080 a RTX 4090 – zjistíme, že ačkoliv AMD nabídne skvělý výkon, stále má tendenci spotřebovávat více energie (to platí např. i pro RX 7800 XT vs RTX 4070 Super). Vyšší spotřeba energie pak v praxi znamená jednak potřebu výkonnějšího zdroje, ale také vyšší provozní teplotu grafické karty a nutnost účinnějšího chlazení v dostatečně prostorné počítačové skříni.
Co se týče kompatibility grafických karet, současný stav obou značek je velmi podobný. Spíše než o značce, je to tedy o všeobecných pravidlech kompatibility uvnitř PC – pokud je s grafickou kartou kompatibilní základní deska, můžete GPU od AMD či NVIDIA používat ve spojení s takřka jakýmkoliv (podobně výkonným) procesorem i RAM pamětí.
Dobře vybraná grafická karta ale může ve vašem počítači vydržet sloužit celá léta, proto byste měli volit velmi pečlivě. Při případném upgradu PC v budoucnosti totiž vstoupí do hry i ostatní faktory, jako je potenciální úzké hrdlo při kombinování nové grafiky a staršího procesoru, ale i kompatibilita s výkonností zdroje či chlazení.
Před upgradem si vždy ověřte, jaký máte v PC hardware. Ještě, než se do takového zásahu pustíte, se přesvědčte, že jste vyčerpali i všechny ostatní jednodušší způsoby, jak zrychlit počítač. Samotný postup instalace najdete v článku Jak zapojit a nainstalovat grafickou kartu.
Pokud byste třeba později chtěli zvolit kartu určenou do více PCI-E slotů na desce, lepší volbou, než širší vzduchem chlazené modely mohou být ty užší, které se chladí kapalinou. To už je ale opravdu spíše problematika konkrétního modelu karty, nikoliv její značky.
Trochu jiné je to pak v oblasti softwarové kompatibility. Pokud totiž dojde k nějakému problému s ovladači čipu v konkrétním programu, většinou se vývojáři softwaru nejdříve zaměřují na optimalizaci výkonu pro čipy NVIDIA. Důvod je jednoduchý – je to rozšířenější značka a tyto čipy používá více uživatelů. Při běžném používání je tento rozdíl nejvíce patrný při ray tracingu – u softwaru, který tuto technologii podporuje, bývá optimalizace pro ovladače grafické karty NVIDIA lepší než pro ovladače AMD.
V problematice přetaktování grafického čipu je to pak trochu složitější. Tam totiž nejde ani tak o značku čipu, jako spíše o konkrétní řešení napájení a chlazení karty. Dále je možné setkat se s tzv. binned modely karet – v těch jsou použity kvalitnější grafické čipy než v základních modelech (přestože se jedná o stejný model čipu).
V praxi jde o to, že ne všechny grafické čipy stejného modelu vyjdou z výroby stejně kvalitní. Ty lepší zvládnou běžet na vyšších taktovacích frekvencích, a tudíž jsou lépe taktovatelné. Tyto binned karty jsou pak samozřejmě osazeny také výkonnějším napájením a chlazením, a proto pro přetaktování nabízí lepší možnosti. Těch však často využije už výrobce a model se dostane na trh s označením OC – to značí, že disponuje vyššími takty než základní model se stejným čipem.
V případě vysokých požadavků na výkon v náročných profesionálních aplikacích, pro práci s grafikou či na jinou vysokou pracovní zátěž je spolehlivější a lepší volbou NVIDIA. Mluví pro ni technologie CUDA, vyšší výkon v ray tracingu i lepší kompatibilita napříč různými programy. Pokud však maximální výkon není pro vás zase tolik důležitý, ve střední a nižší třídě karet začíná dávat smysl spíše AMD díky nižším pořizovacím nákladům. Více než při jakékoliv jiné PC komponentě je nutné vzít v potaz software, ve kterém chcete pracovat, a poté se zaměřit na benchmarky karet z požadovaného segmentu. Cílem by pak mělo být najít takovou, která vám nabídne nejlepší poměr cena/výkon.
Nákup nové tiskárny, notebooku, serveru a dalšího vybavení do kanceláře není jen otázkou technických parametrů. Každý podnikatel se logicky snaží o co nejvýhodnější nákup, ovšem již málo z nich tuší, jak se investice do nových zařízení promítnou do účetnictví. Číst celý článek
Každý notebook má svůj výkonový limit, který se s přibývajícím časem dříve či později projeví. V následujícím článku se podíváme, jak buď optimalizací systému a úpravou nastavení, nebo modernizací hardwaru výměnou některé z komponent výkon zvýšit. Číst celý článek
Má váš počítač problém s plynulostí práce či se spouštěním náročných aplikací? Možná není nutné hned investovat do nového stroje. Správně zvolený upgrade či úprava v nastavení komponent dokáže výkon systému mnohdy výrazně posunout. Číst celý článek
Mysleli jste si, že kybernetické útoky se týkají jen bank nebo nadnárodních korporací? To je častý mýtus. Útočníci si rádi vybírají malé a střední podniky, protože jejich zabezpečení bývá chabé. V tomto článku se podíváme na to, jak takovým útokům vzdorovat. Číst celý článek
Nejste si jistí, jestli váš počítač pracuje na plný výkon? Nebo se spíše potýkáte s pomalými reakcemi, přehříváním či omezeními při náročnější práci? V tomto článku se dozvíte, jak pomocí praktických testů zkontrolovat výkon jednotlivých komponent. Číst celý článek
Práce v kanceláři často vyžaduje soustředění i pohodlí – a správně zvolená sluchátka v tom mohou sehrát klíčovou roli. V článku se podíváme, podle čeho sluchátka do kanceláře vybírat, jaké funkce se opravdu vyplatí a čemu se naopak vyhnout. Číst celý článek
