Inkoustové tiskárny jsou dnes široce oblíbené. Jsou úspornější a schopnější než kdy dřív a mají univerzální využití: tisk fotografií, dokumentů, grafů nebo domácích úkolů. Jak ale inkoustová tiskárna funguje?
Uvedení inkoustových tiskáren na trh firmou HP v polovině 80. let zasadilo velkou ránu tiskárnám jehličkovým, které v té době převládaly. Jejich provoz byl tišší, měly nižší spotřebu, vyšší kvalitu tisku a ukázaly nové, vylepšené grafické možnosti.
Vzhledem k jejich vysoké ceně si však na popularitu musely počkat na začátek 90. let, kdy HP představilo tiskárnu s názvem DeskJet. Její cena sice nebyla nízká (stála $1000), ale už byla dostupná natolik, aby to způsobilo její masové rozšíření.
Mezitím se na trhu objevily i tiskárny od jiných firem jako Canon, Epson nebo Dataproducts. inkoustové tiskárny nakonec začaly být běžné a postupně téměř úplně vytlačily jehličkové tiskárny z trhu a usadily se v kancelářích i domácnostech.
Tip: Pokud vás zajímají detaily vývoje tiskáren v průběhu let, přečtěte si náš článek věnovaný historii tisku nebo článek o tiskových technikách.
Stěžejní součástí každé tiskárny je tisková hlava. V případě inkoustové tiskárny tato hlava obsahuje tisíce miniaturních trysek (mluvíme o velikostech v řádu setin milimetru), do kterých pumpa nasaje inkoust a pak z nich “vystřelují” mikro kapičky na papír. Vzdálenost mezi tiskovou hlavou a papírem je cca 1 mm.
Dá se říct, že každá kapka představuje jeden grafický bod na papíře. Hustotu těchto bodů determinuje rozlišení tiskárny a pochopitelně platí, že čím více, tím lépe - obraz je ostřejší a detailnější.
V případě barevných inkoustových tiskáren jsou jednotlivé trysky vyhrazené pro jednu ze 4 barev v zásobníku. Každý bod na papíře se skládá z kombinace těchto barev a jejich množství použité pro jeden bod určuje výsledný odstín bodu na papíře. Barvy se buď vzájemně překrývají, nebo jsou umístěny vedle sebe, ani jedno však není poznat běžným pohledem.
Takto by se dal ve stručnosti shrnout obecný princip tisku inkoustových tiskáren. Jenže to zdaleka není vše, protože inkoustové tiskárny se dělí na 3 typy, jejichž konkrétní fungování je velice odlišné.
Nejrozšířenější princip nanášení inkoustu na papír se nazývá termální, respektive termodynamický. Můžeme se s ním setkat také pod pojmem Bubble Jet. Každá tryska v tiskové hlavě obsahuje jeden nebo více rezistorů, které slouží jako miniaturní topná tělíska (opět se bavíme o setinách milimteru).
Jak víme z hodin fyziky, látky mají tendenci se při zahřívání objemově rozpínat. Stejně tak se začne rozpínat i inkoust nasátý v tryskách, když se rezistory zahřejí na vysokou teplotu. A to tak prudce, že z něj vznikne bublina (odtud Bubble Jet), která se nafoukne a praskne. Pod tlakem tak doslova vystřelí z trysky na papír. Podle míry zahřátí inkoustu se určuje množství, které vystřelí na papír.
I piezoelektrické tiskárny vystřelují kapky inkoustu pod tlakem na papír. Tlak zde však vzniká působením elektrického proudu na tzv. tryskovou komůrku, kterou protéká inkoust. Trysková komůrka je z piezoelektrického materiálu, což je krystalická látka, která se deformuje při průchodu elektrického proudu.
Deformace má v tomto případě podobu zúžení komůrky, čímž se inkoust vytlačí na papír. Při změně polarity procházejícího proudu se komůrka znovu rozšíří a vtáhne tak další inkoust. Množství inkoustu vystřeleného na papír určuje inteligentní jednotka v tiskárně tím, že řídí míru rozšiřování a zužování tryskových komůrek.
Tento typ tiskáren taktéž používá piezoelektrický princip vystřelování kapek na papír, avšak s tím rozdílem, že k namíchání výsledné barvy dochází už uvnitř tiskové hlavy. Namíchaný inkoust je vzápětí vystřelen ne na papír, ale na otáčivý válec, ze kterého se teprve otiskne na papír. A proč název “vosková inkoustová tiskárna”? Inkoust má totiž voskovou konzistenci, která se ještě před smícháním barev v tiskové hlavě musí zahřátím rozpustit.
Z těchto 3 typů jsou nejlevnější a nejrozšířenější tiskárny fungující na termálním principu. Tiskárny pracující na piezoelektrickém principu nachází uplatnění hlavně v podnikatelském nebo průmyslovém segmentu, kdežto voskové inkoustové tiskárny jsou považované za nejkvalitnější a mají nejživější barvy.
Relativně nové jsou inkoustové tiskárny s tankovým systémem. Tentokrát nejde o princip nanášení inkoustu na papír, ale o způsob uchovávání zásoby inkoustu v tiskárně. Místo cartridge jsou v tiskárně nádržky, do kterých se dolévá inkoust z lahviček. V čem je tento systém převratný? Cena lahviček sráží náklady na tisk v průměru o 70 %, což je nezanedbatelný rozdíl.
Tip: Rozdíly mezi laserovými a inkoustovými tiskárnami včetně jejich ceny, provozních nákladů, kvality a dalších kritérií najdete v článku Laserová vs. inkoustová tiskárna. Pro porovnání obou principů tisku doporučujeme přečíst si i o principu laserové tiskárny.
Pokud jste zrovna v procesu výběru tiskárny a nevíte, jaký typ splní vaše požadavky při rozumné ceně za pořízení i provoz, není nic jednoduššího než se na nás obrátit.
Rychlé, nebo běžné formátování? FAT32, exFAT, nebo NTFS? Dává smysl mít více oddílů na disku, nebo pouze jeden? Přestože to na první pohled vypadá složitě, formátovat zvládne i běžný mírně pokročilý uživatel. Číst celý článek
Když se řekne tisk, pro velký počet lidí to znamená pouze laserovou nebo inkoustovou tiskárnu vedle počítače. Kromě nich ale známe celou řadu dalších technologií tisku, na které se v tomto článku podíváme. Číst celý článek
S koncovkami .jpg, .gif či .png se běžně setkáváte při ukládání fotek. Víte ale jaké jsou mezi formáty obrázků rozdíly a které z nich jsou nejvhodnější na tisk? V následujícím článku si jednotlivé formáty představíme. Číst celý článek
Proč pravidelně čistit notebook? Zdaleka nejde jen o lesk obrazovky nebo čistou klávesnici. Čištění notebooku konkrétně od prachu může pomoci zlepšit jeho výkon a prodloužit životnost. Číst celý článek
Možná jste se již setkali s chybovou hláškou, že je tiskárna offline. Co vše může tento problém zapříčinit a jak to spravit? Na to se podíváme v následujícím článku. Číst celý článek
Ceny energií poslední dobou nepříjemně rostou a každý se snaží šetřit, kde se dá. Málokdo se přitom soustředí zrovna na počítač nebo notebook. Spotřeba energie u těchto zařízení však vůbec nemusí být malá, ročně se může vyšplhat až na nižší tisíce korun za jediné zařízení. Číst celý článek
