Výběr vhodné operační paměti RAM má výrazný vliv na celkovou rychlost práce na notebooku. Právě operační paměť totiž určuje, kolik aplikací a různých procesů můžete na notebooku současně spustit bez toho, aniž by se váš stroj začal výrazně zpomalovat. Při výběru nového notebooku či upgrade toho starého je tedy výběr paměti jedna z věcí, které se vyplatí věnovat pozornost.
Operační paměť RAM (Random Access Memory) je pracovní paměť notebooku, do které se dočasně ukládají ta data, se kterými notebook zrovna pracuje. Jde proto o jakýsi pracovní list či, chcete-li, „seznam úkolů“, které má procesor provést. Čím je větší její kapacita, tím více úkolů se do ní vejde, aniž by to znamenalo zpomalení notebooku. Právě proto je kapacita u RAM vždy jedním z nejdůležitějších parametrů.
Jakmile totiž dojde k zaplnění RAM na přibližně 85 %, notebook začne jako RAM využívat disk, který je násobně pomalejší, případně si potřebnou kapacitu na RAM uvolní dočasným odložením dat na disk. Tyto procesy pak ve výsledku výrazně zpomalí práci na notebooku a sníží uživatelský komfort.
O problematice volby dostatečně rychlého disku jsme psali v článku Jak vybrat disk do notebooku, kde zmiňujeme i využití nového SSD disku v rámci upgrade starého počítače.
V současné době se používá druh operační paměti DRAM, který je volatilní a ke své práci potřebuje stálé napájení. RAM proto pracuje opravdu jen ve chvílích, kdy je notebook zapnutý. Jedná se tedy čistě o pracovní paměť, která má za úkol zabezpečit plynulý a svižný chod notebooku.
Kromě kapacity jsou dalšími důležitými parametry, které se v případě RAM vyplatí sledovat, zejména typ paměti, její frekvence a nakonec časování. Za zmínku pak také stojí určitě i způsob zapojení paměti. Na všechny tyto parametry se teď proto podíváme podrobněji.
Při výběru nového notebooku máte v současně době nejčastěji na výběr mezi kapacitou 4 - 64 GB RAM. Výjimkou už ale nejsou ani ještě silnější RAMky – k dispozici jsou například notebooky s kapacitou 96 nebo až 128 GB RAM. Vesměs se ale jedná o velmi drahé a špičkové stroje, jejichž výkon nelze při běžné práci využít naplno. Pomyslný strop pro pracovní notebooky představuje 64 GB RAM, která je více než dostačující.
K tomu je ale nutné podotknout, že určitá kapacita paměti bývá často spojená s konkrétním diskem a procesorem. Výkonnější notebooky se silnějším procesorem proto mívají také vyšší kapacitu operační paměti. Jednoduše řečeno - notebook si nemůžete složit jako stolní počítač, a tak jste nuceni si volit mezi konfiguracemi nabízenými výrobcem notebooků.
Jak tedy určit to, jak velkou kapacitu RAM potřebujete? Hlavní je předem zhodnotit to, jakou práci budete na notebooku běžně provádět. Čím bude náročnější, tím více RAM budete potřebovat. Přitom je nutné myslet také na to, že už jen spuštěný operační systém si na RAM zabere přibližně 2 GB.
Otevřené záložky v prohlížeči (náročný na RAM bývá zejména Chrome) nebo spuštěné běžné programy zaberou další místo. Notebooky s RAM 4 GB proto budou sloužit opravdu pouze na ty nejzákladnější úkoly.
Kapacita 8 GB nebo 16 GB postačí běžným uživatelům. 32 GB nebo 64 GB budou potřebovat lidé, kteří kladou na notebook vysoké nároky a vyžadují stabilní výkon bez zpomalování. S definitivním uzavřením otázky, jakou RAM do notebooku budete potřebovat, vám mohou pomoci následující doporučení:
Do požadované kapacity RAM je ale dobré už předem započítat také určitou rezervu s ohledem na předpokládanou životnost notebooku, tedy zvolit mírně vyšší kapacitu, než aktuálně potřebujete. Pokud tak neučiníte, vždy se alespoň přesvědčte o tom, zda váš konkrétní notebook umožňuje snadné rozšíření RAM v budoucnosti. V některých případech to totiž není možné.
Pokud vybíráte notebook na práci a nejste si ohledně jeho parametrů jistí, může vám pomoci článek o výběru pracovního notebooku, kde kromě výběru RAM radíme i s parametry ostatních komponent podle náročnosti vaší práce.
Základním formátem RAM paměti je fyzicky větší modul DIMM. Ten se ale používá do stolních počítačů, proto se budeme bavit o menším modulu SO-DIMM, který se používá právě do notebooků.
U SO-DIMM dále rozlišujeme jednotlivé typy RAM paměti. V současné době se v noteboocích používají paměti typu DDR5 a DDR4. Tyto typy se mezi sebou liší frekvencí a výkonem, který je u nejnovějších DDR5 samozřejmě vyšší. Rozdíl najdete také v napětí, se kterým paměť pracuje. DDR5 využívá 1,1 V, u DDR4 je to 1,2 V, proto má DDR5 o něco nižší spotřebu a je tudíž úspornější.
Háček ale spočívá v tom, že jednotlivé standardy paměti RAM nejsou mezi sebou kompatibilní. Rozdíl ve výkonu různých typů paměti by mezi jednotlivými generacemi šel poznat, kvůli nekompatibilitě ale nemůžete upgradovat notebook z jednoho typu na druhý.
Typ paměti musí přesně odpovídat čipové sadě na základní desce a procesoru, tudíž si jej nemůžete vybírat. Pokud se budeme bavit o upgrade staršího notebooku, můžete pouze vybrat jiný model paměti s vyšší frekvencí a kapacitou, ale se stejným standardem. Pokud vybíráte úplně nový notebook, pak je samozřejmě lepší zvolit novější a výkonnější standard DDR5.
Ve starších noteboocích se pak můžete setkat s pamětí typu DDR3, jejíž frekvence je ještě nižší a spotřeba ještě vyšší (napětí je 1,5 V) než u DDR4.
Ve specifikaci notebooku ještě můžete narazit na označení LPDDR (Low-Power Double Data Rate), což jsou paměti určené pro mobilní zařízení (notebooky, mobilní telefony). Mívají nižší spotřebu a často i vyšší přenosovou rychlost. Bývají ale připájeny přímo na základní desku a nelze je tedy vyměnit.
Kromě typu paměti určuje výkon RAM také její frekvence. Ta ale s typem úzce souvisí.
Běžná frekvence nejnovějších pamětí typu DDR5 se pohybuje v rozmezí 3 200 - 4 800 MHz. V některých případech ale může dosahovat až 6 400 MHz. Zde platí, že čím je číslo udávané v MHz vyšší, tím je paměť RAM výkonnější.
Paměti DDR4 pracují s taktovací frekvencí v rozmezí 2 133 - 3 200 MHz. V případě DDR3 pak byl přibližným stropem údaj 1 600 MHz. Na tom můžete vidět, že nové typy pamětí posouvají výkon RAM opravdu kupředu, a proto se při výběru nového notebooku opravdu vyplatí sáhnout po tom nejnovějším – DDR5.
Časování nebo latence určuje prodlevu mezi jednotlivými vnitřními příkazy, které paměť provádí. Nižší časování je tedy lepší, protože snižuje dobu odezvy.
Tato hodnota se udává jako CL a číslo, případně jen 4 čísla oddělená pomlčkou – tedy například CL 40-40-40-77 nebo jen 40-40-40-77.
Hodnota časování ale úzce souvisí s frekvencí paměti, přičemž jsou vzájemně trochu v opozici – při zvýšení frekvence je potřebné trochu zhoršit časování. Proto časování berte jako doplňkový parametr, pro rychlost a výkon RAM je důležitý hlavně údaj o její frekvenci, se kterým si při výběru notebooku na práci určitě vystačíte.
Paměti RAM mohou být v noteboocích zapojené v jednokanálovém nebo dvoukanálovém zapojení. Pokud si pořizujete notebook s dedikovanou grafickou kartou, tento parametr není potřeba řešit. Pokud ale vybíráte model s integrovaným grafickým čipem, pak způsob zapojení RAM nabírá na důležitosti.
Rozdíly mezi dedikovanou grafickou kartou a integrovaným grafickým čipem rozebíráme v článku Jak vybrat grafickou kartu do notebooku.
V tomto případě je totiž lepší namísto jednokanálového zapojení dvojnásobně velkého paměťového modulu zvolit dvoukanálové zapojení dvou modulů s poloviční kapacitou. Pokud totiž budou paměti v páru, dokážou integrovaný grafický čip výrazně zrychlit. Ten totiž s procesorem sdílí i propustnost a je potřebné pomoci mu co nejlepší možnou paměťovou propustností. Tu ve srovnání s jediným modulem použití dvou modulů logicky zdvojnásobuje. V praxi tak dostanete mnohem vyšší grafický výkon.
Operační paměť RAM je jednou z mála komponent, kterou je možné vyměnit i u notebooků a pokusit se je tím upgradovat. Není to však pravidlem, proto je potřeba zjistit si už před koupí notebooku, zda konkrétní přístroj tuto možnost nabízí či nikoliv.
Výměna či doplnění paměti se hodí zejména tehdy, když jsou ostatní komponenty notebooku dostatečně výkonné a slabým článkem řetězu je právě nedostatek paměti RAM. Jestliže je to i váš případ, pak je přidání RAM do notebooku nejsnazším způsobem, jak jej docela výrazně zrychlit. Pokud se však jedná o velmi starý notebook s procesorem s nízkým výkonem a s RAM typu DDR2, pak už navyšování RAM nedává velký smysl a vyplatí se raději pořídit notebook nový.
Při upgrade RAM v notebooku ale musíte myslet hlavně na kompatibilitu. Nemůžete vybírat jen tak nějakou paměť. Omezení jste jednak standardem paměti, který podporuje základní deska, a také maximální kapacitou operační paměti, kterou k vašemu konkrétnímu notebooku udává jeho výrobce.
Dnes už na trhu najdete i paměťové moduly standardu DDR5 s mamutí kapacitou až 96 GB. Neznamená to však, že je můžete vzít a použít v notebooku, který podporuje pouze standard DDR3 či DDR4 a mnohem nižší kapacitu. Při výběru nové operační paměti do stávajícího notebooku proto vždy respektujte tyto údaje: formát (SO-DIMM), standard (DD3, DD4 nebo DDR5) a maximální kapacitu RAM udávanou výrobcem.
Pokud potřebujete kvůli upgrade přesně zjistit, jakou RAM váš konkrétní notebook podporuje a potřebuje, nabízí se několik způsobů. Nejjednodušší je spuštění Správce úloh, kliknutí na kartu Výkon a následně na Paměť. Uvidíte aktuálně využívanou kapacitu RAM paměti, frekvenci paměti i to, kolik slotů používáte a zda máte nějaké volné.
Pokud potřebujete ještě přesnější informace, lze zjistit podrobnosti přes příkazový řádek. Do vyhledávání napište cmd, spusťte příkazový řádek a poté zadejte příkaz wmic MemoryChip get – zobrazí se vám tabulka s velmi podrobnými informacemi o použité paměti.
Na snímku obrazovky výše je vidět, že oba sloty jsou už u testovaného notebooku plné. Jeden z nich přitom představuje LPDDR paměť, takže vyměnit nelze. Výrobce notebooku pak uvádí, že maximální paměť je 16 GB, což znamená, že rozšířit by neměla jít ani celková paměť skrze slot. Výrobce však také na svém webu píše, že je hodnota maximální paměti založená na výsledcích testů aktuálně nabízených pamětí a že v budoucnu může systém podporovat větší kapacitu paměti.
Setkat se také můžete s tzv. overramingem, což je zvyšování paměti RAM nad úroveň doporučenou výrobcem notebooku. Někteří uživatelé se domnívají, že výrobci mohou stanovovat maximální kapacitu vědomě nebo nevědomě na nižší úrovni, než počítač zvládne. Hlavním omezením pro rozšíření paměti bývají na úrovni BIOS, operačního systému, základní desky i procesoru. To znamená, že i když třeba operační systém a procesor umožňují vyšší paměť, nemusí ji podporovat základní deska.
Jde tedy o zjištění, co umožňuje konkrétně specifikace vašeho notebooku. Ověřit si to můžete např. v Crucial System Advisor, což je webový nástroj výrobce pamětí a disků Crucial. Nutno podotknout, že Crucial u testovaného notebooku uvádí maximální paměť 40 GB (zde uvádí proč), i když výrobce notebooku Lenovo pouze 16 GB.
Cena konkrétních paměťových modulů RAM pro upgrade notebooku může být velmi široká. Odvíjí se hlavně od typu paměti a její kapacity. S narůstající cenou proto pořídíte rychlejší a výkonnější paměti s větší kapacitou.
V současné době má však smysl se bavit pouze o pamětích typu DDR4 a DDR5. Základní 8 GB paměti typu DDR5 vás v současné době vyjdou pod 1 000 Kč, 16 GB se pohybují v rozmezí 1 000 - 2 000 Kč. Od 2 000 Kč do cca 3 500 Kč pořídíte 32 GB moduly. 64 GB paměti jsou nejdražší, modul vyjde přibližně na 4 000 - 6 000 Kč. Paměti DDR4 bývají mírně levnější, 32 GB pořídíte už od 1 500 Kč a 64 GB od přibližně 3 000 Kč.
Operační paměť RAM je velmi důležitá pro plynulý a svižný chod notebooku. Pokud je její kapacita nízká, snadno se může stát slabým článkem řetězu a notebook výrazně zpomalovat. Proto je potřebné vybírat potřebnou kapacitu RAM pečlivě podle způsobu práce, kterou na notebooku nejčastěji provádíte.
Pokud pořizujete nový notebook, vždy je lepší vybrat si takový model, který vám na jedné straně nabídne v současné době dostatek kapacity RAM, ale na straně druhé s ohledem na budoucnost také umožní snadné navýšení RAM. Takový notebook vám totiž pravděpodobně vydrží výborně sloužit i pěknou řádku let.
Zmenšení velikosti fotky bývá často nezbytné při odesílání e-mailů, publikaci na webové stránky, tisk či sdílení na sociálních sítích. Existuje několik způsobů, jak žádané velikosti dosáhnout, ať už pomocí specializovaného software nebo online nástrojů. Číst celý článek
Spleť volně ležících či visících kabelů nejen nevypadá dobře, ale může způsobit i spoustu potíží. Kromě samotné nepraktičnosti ve chvíli, kdy nemůžete zamotaný kabel mezi jinými najít, jsou neuspořádané kabely náchylnější k poškození a zároveň představují riziko úrazu. Číst celý článek
Klonování disku může na první pohled vypadat složitě, avšak jedná se o velmi jednoduchý způsob, jak ze starého úložiště přenést veškerá data na nový disk. V článku zjistíte, co k tomu budete potřebovat, kdy se klonování disků hodí a ukážeme vám, jak na to. Číst celý článek
Výběr vhodné operační paměti RAM má výrazný vliv na celkovou rychlost práce na notebooku. Právě operační paměť totiž určuje, kolik aplikací a různých procesů můžete na notebooku současně spustit bez toho, aniž by se váš stroj začal výrazně zpomalovat. Číst celý článek
U multifunkčních tiskáren či skenerů se často můžete setkat se zkratkou ADF. Automatický podavač je užitečnou funkcí, která najde uplatnění zejména ve větších kancelářích, kde se často pracuje s velkým množstvím dokumentů. Číst celý článek
Aktualizace ovladačů je důležitým krokem pro udržení optimálního výkonu a stability operačního systému. Nejnovější verze ovladačů často přináší vylepšení kompatibility a opravy chyb, což může i výrazně zlepšit uživatelskou zkušenost a bezpečnost. Číst celý článek
