Je váš počítač hlučnější, než v minulosti býval, případně na první pohled více „topí“ a pracuje pomaleji? Na svědomí to může mít příliš vysoká teplota procesoru nebo grafické karty. Jak ale aktuální teplotu grafické karty a procesoru zjistit? A jaká je vlastně ideální teplota těchto komponent? Vše si vysvětlíme v následujícím článku.
Pravidelné měření teploty procesoru i grafické karty hraje velmi důležitou roli při udržování "zdraví" i výkonu počítače. Pokud včas vysoké teploty odhalíte, pomůže vám to zabránit opakovanému přehřívání, což v konečném důsledku může také prodloužit životnost zařízení. Měření teploty může být užitečné ale i při kontrole nového počítače svépomocí sestaveného z vybraných komponent, kdy si chcete ověřit, zda máte instalováno adekvátní chlazení počítačové skříně.
Význam měření teploty CPU a GPU pak ještě dále narůstá v případě, kdy tyto komponenty pravidelně zatěžujete velmi vysokou zátěží i třeba s pomocí přetaktování. Pokud tedy notebook či stolní počítač využíváte na náročné grafické práce, střih videa, úpravu fotek nebo třeba na práci v CAD programech pro architekty, pravidelný monitoring teploty procesoru a grafické karty je tou součástí údržby, kterou byste rozhodně neměli podceňovat.
Frekvence kontrol teploty CPU a GPU přitom nemusí být nijak závratná, komponenty stačí kontrolovat jednou za 2 - 3 měsíce, avšak pravidelně. Pokud zaznamenáte jakékoliv problémy s výkonem, ke kontrole teploty je vhodné přistoupit okamžitě i mimo pravidelný interval.
V opačném případě by mohlo dojít k přehřátí procesoru nebo grafické karty, což má vždy nepříjemné následky. Přehřátí nejdříve vede k výraznému snížení výkonu a zpomalení počítače (prevence přehřívání je proto i jedním z efektivních způsobů, jak zrychlit počítač).
V důsledku rychleji se otáčejících ventilátorů může zařízení také generovat nadměrný hluk. Velmi rychlé otáčení navíc zatěžuje a opotřebovává i samotné ventilátory, což zase zvyšuje riziko poruchy v chladiči CPU nebo GPU.
Pokud se teplota v procesoru či grafické kartě dostane až na kritickou úroveň, může dojít dokonce až k vypnutí příslušné komponenty, aby se zamezilo jejímu trvalému poškození. Neočekávaná vypnutí či restarty notebooku během práce na zařízení pak mohou zapříčinit i ztrátu dat.
Teplota procesoru se bude vždy odvíjet v první řadě od toho, jak moc počítač zatěžujete:
Jedná se o obecnou tabulku, bezpečné provozní teploty se ale mohou mírně lišit v závislosti na konkrétním modelu procesoru. Pokud chcete zjistit maximální bezpečnou teplotu pro váš konkrétní procesor, údaje hledejte ve specifikacích výrobce.
Pokud nevíte, jaký model procesoru máte, přečtěte si článek Jak zjistit hardware v počítači.
Např. Intel uvádí, že maximální teplota jejich procesorů se pohybuje mezi 100 a 110 °C. Ve chvíli, kdy procesor dosáhne této teploty, dochází k automatické redukci výkonu. Procesor sníží frekvenci a výkon s cílem snížit teplotu, aby nedošlo k přehřátí. Je přitom podle Intelu nepravděpodobné, že by došlo k poškození procesoru, protože se aktivují ochranné mechanismy. Pokud nepomůže snížení výkonu, zařízení se vypne.
V případě, že si plánujete sami sestavit počítač, myslete i na chlazení. Nedělejte tu chybu, že si koupíte výkonný procesor a grafickou kartu, ale ušetříte výběrem levnější a hůře chlazené počítačové skříně (viz. článek o výběru počítačové skříně). Místo standardně dodávaného chladiče k procesoru si nechte namontovat raději výkonnější. Zvažujte, co se může stát z hlediska výkonu i chlazení úzkým hrdlem počítače.
V případě, že naměříte vysoké teploty a přitom počítač příliš nezatěžujete, může být problém v chlazení (např. velké množství prachu) či umístění počítače (např. poblíž topení či v létě v rozpáleném podkroví). Dále se hodí také otestovat, zda za vytížení počítače nemůže nějaký virus či jiný program běžící na pozadí.
Vysoké teploty se ale mohou objevit i při vysokém vytížení díky automatickému přetaktování (Turbo či PBO). Tyto technologie umožní procesoru pracovat po velmi krátkou dobu na velmi vysoké frekvenci.
Naměřenou teplotu je tedy vždy potřeba dosadit do kontextu aktuálního vytížení, umístění počítače, stavu chlazení atd. Rozdíl v teplotách a jejich řešení se také liší u stolních počítačů, které mají větší možnosti chlazení i řízení toku vzduchu ve skříni (např. skrze přidání dalších ventilátorů), a těch přenosných, které takové možnosti nemají. U těch si můžete pomoci externí chladící podložkou a umístěním ve vhodném prostředí (např. oblíbená práce v posteli, kdy peřina ucpe výdechy chlazení, vede poměrně snadno k přehřívání notebooku).
Nástrojů, které umožňují zjistit teplotu procesoru, v současnosti existuje celá řada. Bohužel žádný z nich není zabudovaný do Windows, proto se bez programu třetí strany neobejdete. Z těch nejpoužívanějších můžeme jmenovat například programy HW Monitor, Aida64, Core Temp, MSI Afterburner či HWiNFO.
Použití programu Core Temp je zřejmě tím nejjednodušším a nejrychlejším způsobem, jak zjistit teplotu procesoru, proto jsme pro ukázku vybrali právě tento program:
Velkou výhodou programu Core Temp je fakt, že jej snadno můžete nastavit tak, aby aktuální teplotu všech jader procesoru zobrazoval přímo na hlavním ovládacím panelu. Kromě rychlého zjištění teploty tak stejný program můžete využít i pro dlouhodobý monitoring údajů o teplotě, jelikož všechny hodnoty budete mít neustále na očích. Jak na toto nastavení?
Grafická karta v notebooku či počítači bývá často teplotně ještě odolnější, než je tomu u procesoru.
Běžné teplotní rozsahy v grafických kartách podle stupně zatížení můžeme rozdělit takto:
Je běžné, že větráčky na grafické kartě se nespustí, dokud teplota nedosáhne stanovené hranice - u většiny karet to je kolem 60 °C. Za optimální např. při hraní her se považuje teplota v rozmezí 65 - 85 °C.
Pokud se vám nedaří dohledat konkrétní bezpečné rozmezí pro vaši grafickou kartu, snažte se udržovat teplotu pod 85 °C. Mezi novými kartami od různých výrobců jsou totiž rozdíly v tom, co je považováno za horní hranici teploty. Např. u Nvidia RTX karet se uvádí rozmezí 0 - 90°C, ale u Intel Arc 0 - 100°C a u AMD RX karet 0 - 110°C.
Stejně jako u procesoru je třeba u grafické karty zasadit její teplotu do kontextu. Teplotu GPU ovlivňují: nároky programu na grafickou kartu, kvalita a výkon chladiče, okolní teplota (v PC skříni i v místnosti), tok vzduchu v počítači, množství a výkon dalších větráků v počítači, množství prachu uvnitř počítače, stáří teplovodivé pasty atd.
Pokud si tedy nejste jistí, jestli máte problém s chlazením, zkontrolujte nejprve teplotu grafické karty při běžné a graficky nenáročné práci na počítači (měla by se pohybovat mezi 30 - 50 °C). Pokud je to více, tak nejspíše dochází k nedostatečnému chlazení. Dále pak zkontrolujte teplotu při práci v graficky náročném programu, který by ale karta měla podle specifikace zvládat.
Zpravidla se sejde více příčin přehřívání - počítač máte již pár let, využíváte ho na programy, které stěží zvládá, a současně jste ho delší dobu nečistili od prachu. Dopad jednotlivých vlivů se pak sčítá.
Teplotu grafické karty můžete zjistit ještě snadnějším a rychlejším způsobem, než je tomu v případě procesoru. Jde to totiž přes Správce úloh ve Windows. Jak na to?
Pokud chcete o vaší grafické kartě zjistit více údajů, nabízí se využití dalších nástrojů. Základem jsou programy přímo od výrobců karet. Pro grafiky NVIDIA je to software NVIDIA GeForce Experience, pro karty AMD pak AMD Radeon Software a pro karty Intel je program Intel Arc Control. Tyto programy lze snadno využít jak pro rychlou jednorázovou kontrolu teploty GPU, tak pro dlouhodobý monitoring a ukládání dat o teplotě.
Pokud však z jakýchkoli důvodů nechcete pro měření teploty grafické karty a procesoru využívat více programů, bude vhodné využít takový software, který zobrazí teplotu obou těchto klíčových komponent. V tomto případě může být ideální volbou například program CPUID HW Monitor.
Program HW Monitor je skvělý v tom, že kromě teploty zobrazuje na jednom místě spoustu velmi užitečných údajů o procesoru i grafické kartě. Mimo napětí je to zejména údaj o aktuální spotřebě jednotlivých komponent počítače, který najdete v kategorii příslušné komponenty pod záložkou Powers.
Pokud se u procesoru nebo grafické karty pravidelně potýkáte s vyšší provozní teplotou, vyzkoušejte následující tipy, které by vám měly se snížením teploty a předcházením přehřívání pomoci:
Pokud na vašem notebooku či počítači pravidelně provádíte náročné procesy a vystavujete tím vaše zařízení vysoké zátěži, měli byste se naučit nástroje jako Core Temp nebo HW Monitor používat pravidelně. Vysoké teploty přispívají k opotřebení jednotlivých komponent a tím snižují celkovou životnost počítače. Snadno se pak může stát, že jednou váš počítač vystavíte nadměrné teplotě a jeho tepelná pojistka se vypne. To v případě rozdělané a neuložené práce často znamená ztrátu několikahodinového snažení. Pokud však budete mít o aktuální teplotě přehled, snadno zvládnete této nepříjemné situaci předejít.
Počítačová skříň představuje základní element každé počítačové sestavy. Nejde o pouhou „krabici“, do které byste jednotlivé komponenty pouze schovali. Naopak – dobrá skříň musí efektivně odvádět teplo, pracovat co možná nejtišeji a umožnit snadný přístup. Číst celý článek
Sestavení vlastního stolního počítače vám umožní vytvořit systém přesně odpovídající vašim potřebám. Klíčem k úspěchu je ale správný výběr jednotlivých komponent a zajištění jejich vzájemné kompatibility. V následujícím článku si řekneme, jak na to. Číst celý článek
Abyste si vybrali monitor, který přesně splní vaše požadavky, je důležité pochopit rozdíly mezi jednotlivými technologiemi. V našem článku vám proto přiblížíme specifika jednotlivých druhů nejběžnějších obrazovek a poradíme, jak zvolit tu pravou. Číst celý článek
Datové úložiště NAS je pohodlným způsobem, jak ukládat a sdílet data v menších a středních firmách. Jaké jsou rozdíly mezi modely a na co se při výběru zaměřit? V našem článku vám poradíme, jak si vybrat NAS, který bude spolehlivě sloužit dlouhá léta. Číst celý článek
Záložní zdroj UPS je nezbytnou součástí výbavy každé menší či větší firmy. V případě výpadku elektrického proudu totiž dokáže napájet připojená zařízení po několik dalších minut, což vám poskytne dostatek času k tomu, abyste uložili všechnu rozdělanou práci. Číst celý článek
Znalost vašeho hardware, jako je základní deska, paměť RAM, grafická karta, či procesor, může být klíčová při upgradu, řešení problémů nebo instalaci nových ovladačů. V tomto článku vám proto ukážeme jednoduché způsoby, jak si informace o vašem hardware snadno zjistit. Číst celý článek
