Je váš počítač hlučnější, než v minulosti býval, případně na první pohled více „topí“ a pracuje pomaleji? Na svědomí to může mít příliš vysoká teplota procesoru nebo grafické karty. Jak ale aktuální teplotu grafické karty a procesoru zjistit? A jaká je vlastně ideální teplota těchto komponent? Vše si vysvětlíme v následujícím článku.
Pravidelné měření teploty procesoru i grafické karty hraje velmi důležitou roli při udržování "zdraví" i výkonu počítače. Pokud včas vysoké teploty odhalíte, pomůže vám to zabránit opakovanému přehřívání, což v konečném důsledku může také prodloužit životnost zařízení. Měření teploty může být užitečné ale i při kontrole nového počítače svépomocí sestaveného z vybraných komponent, kdy si chcete ověřit, zda máte instalováno adekvátní chlazení počítačové skříně.
Význam měření teploty CPU a GPU pak ještě dále narůstá v případě, kdy tyto komponenty pravidelně zatěžujete velmi vysokou zátěží i třeba s pomocí přetaktování. Pokud tedy stolní počítač či notebook využíváte na náročné grafické práce, střih videa, úpravu fotek nebo třeba na práci v CAD programech pro architekty, pravidelný monitoring teploty procesoru a grafické karty je tou součástí údržby, kterou byste rozhodně neměli podceňovat.
Frekvence kontrol teploty CPU a GPU přitom nemusí být nijak závratná, komponenty stačí kontrolovat jednou za 2 - 3 měsíce, avšak pravidelně. Pokud zaznamenáte jakékoliv problémy s výkonem, ke kontrole teploty je vhodné přistoupit okamžitě i mimo pravidelný interval.
V opačném případě by mohlo dojít k přehřátí procesoru nebo grafické karty, což má vždy nepříjemné následky. Přehřátí nejdříve vede k výraznému snížení výkonu a zpomalení počítače (prevence přehřívání je proto i jedním z efektivních způsobů, jak zrychlit počítač).
V důsledku rychleji se otáčejících ventilátorů může zařízení také generovat nadměrný hluk. Velmi rychlé otáčení navíc zatěžuje a opotřebovává i samotné ventilátory, což zase zvyšuje riziko poruchy v chladiči CPU nebo GPU.
Pokud se teplota v procesoru či grafické kartě dostane až na kritickou úroveň, může dojít dokonce až k vypnutí příslušné komponenty, aby se zamezilo jejímu trvalému poškození. Neočekávaná vypnutí či restarty notebooku během práce na zařízení pak mohou zapříčinit i ztrátu dat.
Teplota procesoru se bude vždy odvíjet v první řadě od toho, jak moc počítač zatěžujete:
Jedná se o obecnou tabulku, bezpečné provozní teploty se ale mohou mírně lišit v závislosti na konkrétním modelu procesoru. Pokud chcete zjistit maximální bezpečnou teplotu pro váš konkrétní procesor, údaje hledejte ve specifikacích výrobce.
Pokud nevíte, jaký model procesoru máte, přečtěte si článek Jak zjistit hardware v počítači. Pokud si procesor vybíráte, může vás zajímat článek srovnávající procesory AMD a Intel.
Např. Intel uvádí, že maximální teplota jejich procesorů se pohybuje mezi 100 a 110 °C. Ve chvíli, kdy procesor dosáhne této teploty, dochází k automatické redukci výkonu. Procesor sníží frekvenci a výkon s cílem snížit teplotu, aby nedošlo k přehřátí. Je přitom podle Intelu nepravděpodobné, že by došlo k poškození procesoru, protože se aktivují ochranné mechanismy. Pokud nepomůže snížení výkonu, zařízení se vypne.
V případě, že si plánujete sami sestavit počítač, myslete i na chlazení. Nedělejte tu chybu, že si koupíte výkonný procesor a grafickou kartu, ale ušetříte výběrem levnější a hůře chlazené počítačové skříně (viz. článek o výběru počítačové skříně). Místo standardně dodávaného chladiče k procesoru si nechte namontovat raději výkonnější. Zvažujte, co se může stát z hlediska výkonu i chlazení úzkým hrdlem počítače.
V případě, že naměříte vysoké teploty a přitom počítač příliš nezatěžujete, může být problém v chlazení (např. velké množství prachu) či umístění počítače (např. poblíž topení či v létě v rozpáleném podkroví). Dále se hodí také otestovat, zda za vytížení počítače nemůže nějaký virus či jiný program běžící na pozadí.
Vysoké teploty se ale mohou objevit i při vysokém vytížení díky automatickému přetaktování procesoru (Turbo či PBO). Tyto technologie umožní procesoru pracovat po velmi krátkou dobu na velmi vysoké frekvenci.
Naměřenou teplotu je tedy vždy potřeba dosadit do kontextu aktuálního vytížení, umístění počítače, stavu chlazení atd. Rozdíl v teplotách a jejich řešení se také liší u stolních počítačů, které mají větší možnosti chlazení i řízení toku vzduchu ve skříni (např. skrze přidání dalších ventilátorů), a těch přenosných, které takové možnosti nemají. U těch si můžete pomoci externí chladící podložkou a umístěním ve vhodném prostředí (např. oblíbená práce v posteli, kdy peřina ucpe výdechy chlazení, vede poměrně snadno k přehřívání notebooku).
Nástrojů, které umožňují zjistit teplotu procesoru, v současnosti existuje celá řada. Bohužel žádný z nich není zabudovaný do Windows, proto se bez programu třetí strany neobejdete. Z těch nejpoužívanějších můžeme jmenovat například programy HW Monitor, Aida64, Core Temp, MSI Afterburner či HWiNFO.
Použití programu Core Temp je zřejmě tím nejjednodušším a nejrychlejším způsobem, jak zjistit teplotu procesoru, proto jsme pro ukázku vybrali právě tento program:
Velkou výhodou programu Core Temp je fakt, že jej snadno můžete nastavit tak, aby aktuální teplotu všech jader procesoru zobrazoval přímo na hlavním ovládacím panelu. Kromě rychlého zjištění teploty tak stejný program můžete využít i pro dlouhodobý monitoring údajů o teplotě, jelikož všechny hodnoty budete mít neustále na očích. Jak na toto nastavení?
Grafická karta v notebooku či počítači bývá často teplotně ještě odolnější, než je tomu u procesoru.
Běžné teplotní rozsahy v grafických kartách podle stupně zatížení můžeme rozdělit takto:
Je běžné, že větráčky na grafické kartě se nespustí, dokud teplota nedosáhne stanovené hranice - u většiny karet to je kolem 60 °C. Za optimální např. při hraní her se považuje teplota v rozmezí 65 - 85 °C.
Pokud se vám nedaří dohledat konkrétní bezpečné rozmezí pro vaši grafickou kartu, snažte se udržovat teplotu pod 85 °C. Mezi novými kartami od různých výrobců jsou totiž rozdíly v tom, co je považováno za horní hranici teploty. Např. u Nvidia RTX karet se uvádí rozmezí 0 - 90°C, ale u Intel Arc 0 - 100°C a u AMD RX karet 0 - 110°C.
Srovnání obou hlavních výrobců grafických čipů najdete v článku AMD vs NVIDIA.
Stejně jako u procesoru je třeba u grafické karty zasadit její teplotu do kontextu. Teplotu GPU ovlivňují: nároky programu na grafickou kartu, kvalita a výkon chladiče, okolní teplota (v PC skříni i v místnosti), tok vzduchu v počítači, množství a výkon dalších větráků v počítači, množství prachu uvnitř počítače, stáří teplovodivé pasty atd.
Pokud si tedy nejste jistí, jestli máte problém s chlazením, zkontrolujte nejprve teplotu grafické karty při běžné a graficky nenáročné práci na počítači (měla by se pohybovat mezi 30 - 50 °C). Pokud je to více, tak nejspíše dochází k nedostatečnému chlazení. Dále pak zkontrolujte teplotu při práci v graficky náročném programu, který by ale karta měla podle specifikace zvládat.
Zpravidla se sejde více příčin přehřívání - počítač máte již pár let, využíváte ho na programy, které stěží zvládá, a současně jste ho delší dobu nečistili od prachu. Dopad jednotlivých vlivů se pak sčítá.
Teplotu grafické karty můžete zjistit ještě snadnějším a rychlejším způsobem, než je tomu v případě procesoru. Jde to totiž přes Správce úloh ve Windows. Jak na to?
Pokud chcete o vaší grafické kartě zjistit více údajů, nabízí se využití dalších nástrojů. Základem jsou programy přímo od výrobců karet. Pro grafiky NVIDIA je to software NVIDIA GeForce Experience, pro karty AMD pak AMD Radeon Software a pro karty Intel je program Intel Arc Control. Tyto programy lze snadno využít jak pro rychlou jednorázovou kontrolu teploty GPU, tak pro dlouhodobý monitoring a ukládání dat o teplotě.
Více podrobností o tom, jak nalezené informace o konkrétním modelu interpretovat, pak najdete v našich článcích Jak vybrat grafickou kartu pro stolní PC a Jak vybrat grafickou kartu do notebooku. O rozdílech mezi jednotlivými značkami pak píšeme v článku AMD vs NVIDIA.
Pokud však z jakýchkoli důvodů nechcete pro měření teploty grafické karty a procesoru využívat více programů, bude vhodné využít takový software, který zobrazí teplotu obou těchto klíčových komponent. V tomto případě může být ideální volbou například program CPUID HW Monitor.
Program HW Monitor je skvělý v tom, že kromě teploty zobrazuje na jednom místě spoustu velmi užitečných údajů o procesoru i grafické kartě. Mimo napětí je to zejména údaj o aktuální spotřebě jednotlivých komponent počítače, který najdete v kategorii příslušné komponenty pod záložkou Powers.
Pokud se u procesoru nebo grafické karty pravidelně potýkáte s vyšší provozní teplotou, vyzkoušejte následující tipy, které by vám měly se snížením teploty a předcházením přehřívání pomoci:
Pokud na vašem notebooku či počítači pravidelně provádíte náročné procesy a vystavujete tím vaše zařízení vysoké zátěži, měli byste se naučit nástroje jako Core Temp nebo HW Monitor používat pravidelně. Vysoké teploty přispívají k opotřebení jednotlivých komponent a tím snižují celkovou životnost počítače. Snadno se pak může stát, že jednou váš počítač vystavíte nadměrné teplotě a jeho tepelná pojistka se vypne. To v případě rozdělané a neuložené práce často znamená ztrátu několikahodinového snažení. Pokud však budete mít o aktuální teplotě přehled, snadno zvládnete této nepříjemné situaci předejít.
Chystáte se vylepšit výkon svého počítače novou grafickou kartou, ale nejste si jistí, jak ji správně zapojit a nastavit? V tomto článku vás krok za krokem provedeme celým procesem – od fyzického zapojení do základní desky přes instalaci ovladačů až po test teploty při zatížení. Číst celý článek
Při výběru nové grafické karty padá téměř vždy volba na dvě jména: AMD a NVIDIA. Každá z firem přináší vlastní přístup k výkonu, spotřebě, funkcím i cenové politice. Kdo však nabízí lepší poměr cena/výkon? Kdo drží trumfy v ray tracingu, ovladačích nebo umělé inteligenci? V tomto článku zhodnotíme, kdo má navrch. Číst celý článek
Grafická karta hraje zásadní roli v řadě profesionálních aplikací při 3D modelování, střihu videa nebo práci s velkými datovými soubory. Správná volba závisí na výkonu, paměti i kompatibilitě s vaším systémem. V tomto článku vám poradíme, jak se vyznat v technických parametrech a najít ideální kartu. Číst celý článek
Chcete ze svého počítače dostat maximum výkonu? Přetaktování procesoru může být způsob, jak zvýšit jeho rychlost nad standardní limity, ale přináší i určitá rizika. Co všechno obnáší tento proces, jaké jsou jeho výhody a na co si dát pozor? V článku se podíváme na klíčové faktory, které je třeba zvážit. Číst celý článek
Požadavky firem na internetové připojení se v posledních letech výrazně zvyšují a budou stoupat i nadále s pokračující digitalizací a technologickým pokrokem. K hlavním technologiím pro firemní internet v současné době patří optická síť a 5G. Pro jakou možnost se rozhodnout? Každá má své výhody i limity. Číst celý článek
Při výběru procesoru pro stolní počítač se nejčastěji rozhodujeme mezi dvěma hlavními výrobci – AMD a Intelem. Každá z těchto značek nabízí širokou škálu modelů s různým výkonem, spotřebou energie a cenou. V tomto článku porovnáme klíčové vlastnosti obou značek a pomůžeme vám s výběrem. Číst celý článek
