S koncovkami .jpg, .gif či .png se běžně setkáváte při ukládání fotek. Víte ale jaké jsou mezi formáty obrázků rozdíly a které z nich jsou nejvhodnější na tisk? V následujícím článku si jednotlivé formáty představíme.
Pokud chcete tisknout doma vlastní fotografie o vysoké kvalitě, budete si muset osvojit řadu dovedností - od samotného focení v dostatečném rozlišení, přes úpravu fotografií (kromě běžných úprav barev či ostrosti se budete muset naučit upravovat fotografii také vaší tiskárně, což znamená to, že budete fotografii převádět z barevného prostoru RGB do barevného prostoru CMYK – jen tak totiž uvidíte, jak bude vytištěná fotografie skutečně vypadat) až po výběr takového formátu, který je pro tisk fotografií vhodný. Co to ale ten formát obrázku vlastně je?
Datové formáty grafických souborů vám nejlépe popíšeme na příkladu obálky a dopisu. Formáty fotek – například jpeg, jpg či tiff – jsou obálkou, ve které je schovaný dopis. A vždy je to právě dopis, co určuje charakter zásilky. A stejné je to i při datových formátech – důležitý je vnitřní obsah, tedy to, co v sobě datová obálka ukrývá.
Jde o to, jakým způsobem je to uvnitř obálky poskládané. Z těchto informací poté počítač a následně i tiskárna poskládá skutečnou fotografii. Když datový soubor určitého formátu (obálku) s vnitřními daty (dopisem) odešlete do jiného počítače, jednoduše si fotografii zobrazíte i tam. Díky "dopisu" má počítač veškeré instrukce potřebné k vytvoření fotografie. A to jsou v podstatě formáty obrázků – digitální soubory, které obsahují veškerá data potřebná k vytvoření samotného obrázku.
Předtím, než se pustíme do samotného rozdělení formátů na konkrétní druhy (jpeg, jpg, tiff, raw a podobně), je potřebné vědět, že formáty fotografií dělíme také obecněji, a to na vektorové a bitmapové formáty.
Tyto formáty popisují grafickou informaci pomocí geometrických tvarů. V závislosti na konkrétním typu vektorového formátu pak tento formát může používat různé více či méně pokročilé geometrické tvary (mezi ty nejkomplexnější patří například formát SVG).
Díky svému charakteru umožňují vektorové formáty přiblížení a zvětšení grafiky bez jakékoli ztráty kvality. Nepoužívají se ale pro fotografie. Spíše než pro tisk, jsou proto vhodné pro použití na webu.
V případě bitmapových (jinak také rastrových) formátů není výsledný obrázek složený z křivek a jiných geometrických tvarů, nýbrž z jednotlivých pixelů, které společně tvoří množinu umístěnou v pravidelné mřížce neboli bitmapě. Čím více bodů se přitom vejde na určitou plochu, tím ostřejší a na pohled kvalitnější obraz je. Tento údaj udává tzv. DPI (počet bodů na palec).
Každý jeden pixel má svou přesnou polohu i barvu a množina těchto pixelů společně vytváří výsledný obrázek. Bitmapové formáty – jpeg, jpg, png, tiff, bmp – jsou výborné pro ukládání a tisk fotografií. Při bitmapových formátech ale zvětšení obrázku vede ke snížení jeho kvality. Při tisku je proto nutné dbát na správnou velikost.
Kromě vektorových a bitmapových formátů ale existují také formáty, které oba tyto typy sdružují. Používá se v nich jak vektorový, tak bitmapový popis informace. Nazývají se metaformáty a jejich velmi známým zástupcem je PDF (více o tisku do PDF).
Jak jste se z definice vektorových a rastrových formátů mohli dozvědět, při práci s digitálními fotografiemi a jejich následném tisku tak budeme pracovat skoro výlučně s bitmapovými formáty.
Pokud tyto formáty mají nějakou nevýhodu, jsou to jejich nároky na paměť počítače. Základním formátem, ve kterém se rastrová grafika ukládá, je formát bmp. Abychom v počítači ušetřili trochu místa, je proto dobré tento formát komprimovat. S tím souvisí další pojmy – ztrátová a bezztrátová komprese.
Pokud si budete chtít v bmp formátu uchovat a vytisknout jednu fotku, pak kompresi řešit nemusíte. Pokud jich ale hodláte v počítači skladovat velké množství, pak je dobré tyto soubory komprimovat. V nekomprimované podobě by zabraly obrovské množství paměti počítače.
Ke zmenšení souborů se používá buď bezeztrátová nebo ztrátová komprese. Jak napovídá již název bezeztrátové komprese, v tomto případě dochází ke zmenšení souboru bez jakékoli změny v kvalitě obrázku (sem patří např. komprimace souborů do formátů zip a rar). Jednoduše řečeno se obrázková data v datovém formátu přeskládají jiným, úspornějším způsobem tak, aby zabíraly méně prostoru, než je tomu v základním formátu bmp. Jako příklad může posloužit datový formát tiff.
Ztrátová komprese využívá jiný princip a spoléhá na to, že lidský zrak není úplně dokonalý. Proto z obrázku vypustí veškeré detaily, které lidské oko stejně není schopné zaznamenat, a tím soubor s fotografií dostatečně zmenší. Jako příklad formátu, který využívá ztrátovou kompresi, uvedeme velmi známý jpeg.
Velmi dobrým formátem, ze kterého můžete vytisknout kvalitní fotografii, je výše zmíněný formát bmp. Jde totiž o nekomprimovaný rastrový formát, který neztrácí data při každé úpravě, jako je tomu například u jpeg formátu.
Dalšími formáty fotek, které jsou vhodné pro tisk, jsou TIFF a JPEG.
Fotografie ale můžete pohodlně tisknout také ve formátu PDF. Do něho si ale fotografie budete muset nejdříve převést z původních formátů (to snadno provedete třeba online díky nástroji Adobe). Pro tisk pak může být výhodné i spojení více PDF do jednoho souboru, což usnadní práci v případě, že fotek máte větší množství.
Metaformát PDF je výborný také v tom, že zachová vektorové i bitmapové informace o objektech. Nijak tedy nedegraduje ani kvalitu případného textu na fotografiích. Jeho kvalita se nijak nemění, je ale téměř nemožné fotografii v PDF jakkoli upravit. Jde proto pouze o finální formát určený k tisku.
Určitou výjimkou jsou textové dokumenty, které lze převést z PDF do editovatelné podoby s pomocí Wordu či Excelu. Ve výstupu se ale často můžeme setkat s rozhozeným formátováním textu. V případě obrázků se pak díky funkci OCR může podařit částečně extrahovat text i z fotografie.
Podívejme se teď na výše zmíněné, ale i ostatní formáty a jejich vlastnosti a určení podrobněji. Začneme těmi formáty, které jsou nejvhodnější pro ukládání a tisk fotografií – tedy RAW, TIFF, JPEG a BMP.
RAW by se dal označit za takový digitální negativ. Neobsahuje totiž obrázek, nýbrž všechna data snímače fotoaparátu, ze kterých následně počítač obrázek vykreslí. Jde asi o nejkvalitnější formát, ve kterém můžete digitální fotografie ukládat.
Poté, co si obrázek ve formátu RAW v počítači zobrazíte, ho můžete libovolně barevně upravovat bez ztráty kvality. Jakmile doděláte veškeré úpravy, bude ale nutné obrázek uložit a připravit k tisku v jiném formátu.
RAW můžete snadno exportovat například do JPEG. Na otázku raw vs. jpeg proto existuje snadná odpověď – nejde o to, jaký formát je zde lepší, ale o nutnou cestu v případě, kdy si chcete vytisknout fotku, kterou máte v PC uloženou ve formátu raw.
V tomto případě si hned na začátku zodpovězme otázku jpg vs jpeg. Lidé se totiž často ptají na to, jaký je mezi nimi rozdíl. Odpověď je jednoduchá – žádný. Jde o stejný obrazový formát, který může být označený dvěma odlišnými názvy.
JPEG je základním formátem pro zobrazení digitálních fotografií. Využívá ztrátovou kompresi, není proto vhodný k rozsáhlým opakovaným úpravám fotografií (jejich kvalita je degradována už samotnou komprimací jpeg, každá další úprava by kvalitu fotografie ještě snižovala).
Je ale naprosto vhodný k tisku, proto si fotografie ve formátu raw můžete převést právě na jpeg. Při kompresi jpeg ale myslete na to, že komprimovat musíte s rozumem. Při vysoké míře komprese nebudou výsledné obrázky k tisku velmi vhodné.
Pokud bychom měli vybrat formát nejvhodnější pro tisk fotografií, pak to bude nejspíše právě TIFF. Využívá bezztrátovou kompresi dat, můžete ho proto libovolně upravovat a ukládat bez ztráty kvality obrázku.
Při srovnání tiff vs jpg jde kvalita obrázku rozhodně za formátem tiff, obrázky jpg ale zaberou mnohem méně místa v počítači.
Do formátu tiff můžete exportovat také obrázky z raw. Poté už budou připraveny k tisku, jehož kvalita bude vyšší než při tisku z formátu jpg.
Nekomprimovaný rastrový formát BMP je k tisku fotografií také velmi vhodný. Při úpravách obrázků ve formátu BMP neztrácíte žádná data, a tudíž se ukládáním jejich kvalita nijak nemění.
Jelikož ale obsahuje velké množství informací o obrázku, jeho nevýhodou je obrovská velikost souboru.
PNG je formát určený k tvorbě webové grafiky a ukládání vysoce kvalitních fotografií. Využívá bezztrátovou kompresi, bývá proto ale velmi rozměrný.
Při srovnání png vs jpg lze říci, že vyšší kvalitu můžeme očekávat od png. Jpg nám ale nabídne zase menší velikost souboru a tisk. Formát PNG totiž není k tisku fotografií vůbec vhodný – nepodporuje barevný prostor CMYK, který je při tisku běžně používaný.
Fotografie proto můžete ve formátu PNG upravovat bez ztráty jejich kvality, před tiskem je ale potřebné je uložit do jpg. Převod png na jpg snadno provedete na PC například v aplikaci Malování.
Jednoduchý formát GIF využívá bezztrátovou kompresi dat, není ale vhodný k uchovávání kvalitních fotografií. Pracuje totiž s velmi omezeným barevným spektrem, díky čemuž je vhodný spíše pro webovou grafiku a loga (obecně tam, kde jsou hrany ostřejší a obrázek je složený pouze ze základních barev). Jelikož podporuje také animace, je populární hlavně v oblasti pohyblivých internetových meme. Pro tisk fotografií je formát GIF naprosto nevyhovující.
EPS je vektorový formát, který využívá bezztrátovou kompresi. Jakmile si ale obrázek do formátu EPS uložíte, už ho nelze nijak upravovat. Jakékoli další úpravy proto můžete provádět pouze s původním obrázkem. Tisknout fotografie můžete i v tomto formátu.
Jelikož jde o vektorový typ formátu, který ani po velkém přiblížení neztrácí na kvalitě a zároveň má dostatečnou tiskovou kvalitu, často se využívá při velkoplošném tisku.
Abychom definitivně uzavřeli, jak fotografovat a následně tisknout co nejkvalitnější fotky s ohledem na jejich formát, pokusíme se všechno, co jsme se dozvěděli, nějak stručně shrnout.
Pokud máte dostatečně kvalitní fotoaparát, fotografujte vždy do RAW. Je to nejkvalitnější formát, v jakém můžete fotografii uchovávat. K tisku si obrázek budete muset vyexportovat, a to nejlépe do formátu TIFF.
Pokud se vám velké soubory TIFF nevejdou do paměti počítače, po vytištění fotografie je převeďte do formátu JPG. Pokud vám nevadí tisknout fotografii po provedení ztrátové komprese, můžete tak učinit už před tiskem a ve formátu JPG rovnou tisknout.
Převody mezi jednotlivými základními typy formátů – PNG, JPEG, BMP, GIF, TIFF – snadno provedete ve Windows v aplikaci Malování. Pro účely domácího tisku fotografií je tento postup více než dostačující.
Pokud článek nezodpověděl všechny vaše dotazy, není nic jednoduššího než nás kontaktovat. Rádi vám poradíme ohledně problematiky tisku fotografií.
Spyware je dlouhodobě jednou z největších kybernetických hrozeb v ČR. Jakmile se do vašeho zařízení dostane, je velmi těžce odhalitelný a může napáchat mnoho škod. Nejlepší obranou je proto stejně jako v případě jiných kybernetických rizik prevence. Číst celý článek
Spojování PDF souborů se může hodit v mnoha situacích – ať už potřebujete spojit více faktur do jednoho souboru, sjednotit pracovní dokumenty pro snazší sdílení nebo vytvořit kompletní e-knihu. Sloučení více PDF šetří čas a usnadňuje organizaci. Číst celý článek
Soustředění je klíčem k efektivitě a úspěchu v práci, ale v dnešní době plné rozptýlení může být nerušené ponoření do práce skutečná výzva. Ať už jde o upozornění na mobilu, rušivé kolegy nebo vlastní myšlenky, udržet pozornost není vždy snadné. Číst celý článek
I když se volba klávesnice a myši může na první pohled zdát jako drobnost, jedná se o periférie počítače, které používáme nejčastěji. Na dnešním trhu najdeme širokou škálu různých modelů, což může výběr těch správných paradoxně komplikovat. Číst celý článek
Výběr nového notebooku je vždy spojený s hodnocením a porovnáváním celé řady jeho jednotlivých komponent. Mezi ty nejdůležitější, které při výběru notebooku rozhodně nemůžete zanedbat, patří procesor. V následujícím článku vám proto poradíme, jak vybrat ten nejlepší. Číst celý článek
Pravděpodobnost, že do budovy uhodí blesk a způsobí přepětí, je mizivá. Proč tedy řešit přepěťovou ochranu? Důvod je jednoduchý – nebezpečné přepětí nevzniká jen při bouřce, ale i v důsledku poruchy v rozvodné síti či sepnutí výkonných spotřebičů. Číst celý článek
