Historie tisku - od Gutenberga po digitální tisk

Díky digitalizaci máme dnes veškeré informace na dosah ruky. Po větší část historie to tak ale nebylo - informace byly velice vzácné a cenné. Lidé proto hledali způsob, jak je účinně uchovávat a šířit. To mnohé inspirovalo k důmyslným vynálezům, které po staletích vylepšování vyústily v moderní tiskárny, které tisknou desítky stran za minutu. Pokud vás zajímá, jak to celé proběhlo, přečtěte si o zajímavostech z historie tisku a tiskáren.

Počátky knihtisku ve Starověké Číně

Snad každý zná vynálezce vynálezce knihtisku Johannese Guttenberga. Víte však, že existovaly i mnohem dřívější pokusy o tisk? 

Odhaduje se, že zhruba na konci 6. století se v Číně za doby panování dynastie Suej zrodila technologie dřevořezového deskotisku. Fungoval tak, že do dřevěné desky se vyřezal reliéf, jehož vyvýšená místa tvořily znaky a písmena.

Ty se namočily v barvě a otiskly na navlhčený papír. Jedná se o prvních dochovaných zmínkách o zařízení, které můžeme označit za “knihtisk”. Byl to v podstatě vznik techniky, kterou dnes nazýváme tiskem z výšky.

Jeho opakem je tisk z hloubky neboli hlubotisk, což znamená, že tištěné znaky z povrchu nevystupují, ale jsou zahloubeny pod jeho úroveň. V 11. století čínský písař Pi Sheng technologii zdokonalil tak, že namísto dřeva použil pálenou hlíny, kterou šlo opakovaně použít.

Johannes Guttenberg a revoluce jménem knihtisk

Otec knihtisku Johannes Guttenberg přivedl na svět svůj vynález někdy kolem roku 1440. V podstatě nevědomky navázal na technologii čínských mistrů, protože jeho vynález byl velice podobný. Po asi sedmi nebo osmi letech se začal masově šířit a způsobil revoluci v zaznamenávání a šíření informací a raketový vzestup počtu knih. 

Podle všeho upravil lis na víno tak, aby se z něj stal předpotopní tiskařský stroj. I zde se vystouplý reliéf otiskl na papír, rozdíl byl však v tom, že stránky byly seskládané z jednotlivých mechanických liter, které sázeči ručně skládali do vět. Zkušený pracovník mohl sestavit i 2000 znaků nebo písmen za hodinu. Když jste tedy chtěli vytisknout stránku, seskládali jste ji z jednotlivých písmenek a pak ji třeba 200krát otiskli. Takto jste stránku po stránce natiskli 200 knih.

Z dnešního pohledu se jedná o nesmírně zdlouhavý a náročný proces, tehdy byl však převratný. Do té doby byl jediný způsob šíření informací (kromě ústního) úmorný ruční přepis. Pro srovnání: dnes je za jednu vteřinu vytištěno více slov, než během patnáctého a šestnáctého století za rok.

Vynálezy navazující na Gutenberga

• Kolem roku 1700 vznikla v Holandsku technika zvaná stereotypie. Je to zdokonalení techniky tisku z výšky pomocí vyrábění odlitků tiskových forem, pomocí nichž se tisklo.
  
• Na konci 18. století a počátku 19. století vynálezci přepracovali tiskařský lis tak, že vyměnili dřevěné části za kovové. Angličan Earl Stanhope vytvořil knihtisk s litinovým rámem. V roce 1800 vynalezl Stanhope Press, první knihtisk kompletně z kovu.
  
• Kolumbijan Press, vynalezený v roce 1816 Georgem Clymerem z Philadelphie, byl také celý z kovu. Mohl tisknout až 250 kopií za hodinu. Lis byl velmi zajímavý, protože používal řadu závaží a protizávaží. Orel namontován na horní části lisu sloužil nejen jako vlastenecký symbol, ale i jako protizávaží.

Všechny tyto vynálezy byly jen modernějšími verzemi Gutenbergova knihtisku. Stále šlo o přitisknutí prefabrikovaných písmen na papír.

První automatizace tisku

Až do 19. století se každý krok tisku prováděl ručně. Tiskařský převrat způsobila až průmyslová revoluce: do návrhů tiskařských lisů začlenili parní stroje a později i elektrické motory.

• V roce 1824 se Daniel Treadwell z Bostonu pokoušel o mechanizaci tisku. Přidáním ozubených kol k dřevěnému rámu přítlačné desky lisu. Stroj byl čtyřikrát rychlejší než tisk s ručním pohonem. Tento druh tisku byl používán v průběhu devatenáctého století a vyráběl vysoce kvalitní výtisky.
  
• Friedrik Koenig vynalezl parní tisk a tím tiskařský proces dramaticky zrychlil. Koeningův tisk mohl vytisknout 400 stránek za hodinu. Později tento přístroj vylepšil Richard Hoe, který k lisu připevnil malé válečky. Ty následně urychlovaly celý průběh tisku a počet výtisků za hodinu stoupl na 1000 – 4000.

• Richard Hoe vynalezl také rotační tisk. Papír se odvíjel z role a procházel mezi dvěma válci; jeden válec posunoval papír a druhý válec obsahoval tiskové destičky. První rotační lis mohl tisknout až 8000 výtisků za hodinu. Dnes se používá hlavně ofsetový rotační tisk, který funguje stejně, jen místo rolí papíru používá archy. Je vhodný především pro potisk novin, časopisů a knih.
  
• V roce 1865 vynalezl William Bullock první stroj, který pracoval s velmi dlouhou rolí papíru. Papír byl potiskován z obou stran současně, výtisky se pak oddělovaly vroubkovanými noži. Lis mohl vytisknout až 12.000 stran za hodinu, a novější modely až 30.000. Role papíru byla na délku dlouhá i 8 km.

Až do konce 19. a počátku 20. století, byla ke každému stroji potřeba lidské síly, potom nastal zvrat, začalo se používat mechanické nastavení stroje a vznikly dva typy Linotyp a Monotyp.

U Linotypu psal operátor na klávesnici podobně jako na psacím stroji, který produkoval děrovaný pás papíru. Stroj potom dekódoval tento pás a nastavil se tak tisk celé řady najednou, pokud „programátor“ udělal chybu, musel celou řadu přepracovat.

Monotyp pracoval na podobném principu jako Linotyp. Každý stisk klávesy vytvářel děrovanou pásku. Operátor ji potom strhl a vložil ji do odlévacího stroje, který vytvářel formy na odlévání písmen. Monotyp měl tu výhodu, že pokud operátor udělal chybu, odstranil pouze jedno písmeno a nemusel přepracovávat celou řadu. Tiskl také mnohem jemněji a kvalitněji, proto byl často využíván pro tisk knížek, linotyp se nejvíce používal k tisku novin.

Řetězové a bubnové tiskárny

Ještě než si povíme o vzniku moderních tiskáren a digitálním tisku, musíme vzdát hold tiskárnám řetězovým a bubnovým, které předcházely tiskárně jehličkové.

Řetězové tiskárny dostaly název podle řetězu, který tiskárnou projížděl. Obsahoval jednotlivé tiskové znaky, které se pohybovaly nad potiskovaným médiem. Nad ním byla sada kladívek, která do něj udeřila v momentě, kdy se požadovaný znak nacházel ve správné pozici. Jedním oběhem řetězu se otiskl jeden řádek. Nejznámější model tohoto typu tiskárny byl IBM 1403, která se uvedla na trh v roce 1959, a dokázala vytisknout až 600 řádků za minutu.

Tato kladívka se nacházela i v bubnové tiskárně, netloukla však do řetězu, nýbrž do bubnu, který se otáčel ve stejném směru jako papír. Dodnes se tyto bubínky používají v obchodních pokladnách.

První moderní tiskárna a nástup počítačů

První miniaturizovanou tiskárnu a předchůdce digitálních tiskáren vyrobila firma Epson (tehdy pod jménem Shinshu Seiki, které bylo součástí Seiko Group) pro účely Olympijských her v roce 1964 v Tokiu. Ukazovala časy jednotlivých soutěžících. 

Jednalo se v podstatě o jehličkovou tiskárnu. Ty fungují tak, že 8 až 24 jehliček přenáší údery barvu na papír (více o principu jehličkových tiskáren). Záměr komerčně využít tuto technologii tisku vedl k založení firmy Epson, která o 4 roky později uvedla jehličkovou tiskárnu s názvem EP 101. Její vznik byl zároveň zrodem digitálního tisku, neboli vstupem počítačových čipů do tiskového procesu. Bez toho dnes tiskařské řemeslo vůbec nefunguje.

První laserovou tiskárnu představil Xerox

Na přelomu 60. a 70. let přišel výzkumný pracovník firmy Xerox Gary Starkweather s novou technologií tisku - laserovou tiskárnou. Na trh byla uvedena až v roce 1977, aby společnost neohrozila tržby ze svých jiných výrobků. Jmenovala se Xerox 9700. 

​HP vyvinulo první inkoustovou tiskárnu

V roce 1976, čili kolem doby, kdy Xerox uvedl na trh laserovou tiskárnu, přišlo HP s novým nápadem v podobě inkoustové tiskárny. Svého debutu se tiskárna HP LaserJet dočkala v roce 1984 společně s první termální tiskárnou HP ThinkJet.

​V případě inkoustových i laserových tiskáren se původně jednalo o velice nákladná a rozměrná zařízení, která si cestu do domácností a kanceláří hledala postupným vylepšováním, miniaturizací a snižováním kupní ceny.​

Nástup 3D tiskáren

Myšlenku 3D tisku se pokusil již v roce 1980 patentovat Hideo Kodama (avšak neúspěšně). Jeho vynález spočíval na vystavení fotopolymerního materiálu UV záření, na kterém ztvrdlo. Patent získal na obdobnou technologii až v roce 1986 Charles Hull a tím odstartoval oficiální dějiny 3D tisku. 

Rozvoj této technologie byl velice pomalý a náročný a obsahoval celou řadu způsobů, jak vytisknout 3D předmět: používaly se prášky, lasery, polymery až po dnešní filamenty a pryskyřici. Zezačátku se vytvářely jen primitivní objekty, což mnohdy trvalo i několik dní a stálo nemalé peníze. Používání 3D tiskáren tím tedy bylo do značné míry znemožněno až do moderní doby, kdy se z nich konečně vyvinul komerčně i domácky využitelný stroj.

Zajímavosti z tiskové historie

Génius a vynálezce Charles Babbage

Možná jste nikdy neslyšeli o géniovi a matematikovi Charlesu Babbageovi (1791-1871), byl to však významný vynálezce přezdívaný jako “otec počítačů” (což mluví za vše). Více než 200 let po jeho smrti se přišlo na to, že moderní tiskárnu vynalezl už za svého života, jeho nákresy zůstaly však pouze na papíře a nikdy se nezrealizovaly. Tedy až do roku 1991, kdy podle nich sestrojil tým vědců z Londýnského vědeckého muzea plně funkční diferenční stroj a v roce 2000 i tiskárnu. 

Význam tisku v našich zemích

Je nasnadě zmínit, že naše země bývaly poměrně významnou tiskařskou velmocí. V roce 1806 založil Fabián Beynhauer z Olomouce v Těšíně první knihtiskárnu, kterou od něj hned odkoupil pražský knihtiskař Tomáš Václav Antonín Prochaska. Jeho tiskárna se postupně stala jednou z nejvýznamnějších v celém Rakousko-Uhersku, což nakonec vedlo k mimořádně úspěšnému rozvoji tiskařství v našich zemích.

V Těšíně se pak v roce 1925 začala používat ofsetový tisk, která tiskový obraz nanáší na zprostředkující médium, které barvu až poté následně nanese na papír (tiskový obraz tedy nemusí být zrcadlově obrácený, jako je tomu u ostatních tiskových technologií). 

Zvažujete nákup tiskárny?

Nejste si jisti, jaký typ tiskárny splní vaše kancelářské požadavky při rozumných nákladech na provoz a adekvátní ceně? Není nic jednoduššího než se na nás obrátit.​​