Určitě si říkáte, že naskenovat dokument do počítače není nic těžkého. Víte ale, jak skener nainstalovat? Co znamenají jednotlivé parametry v nastavení skenování a jaké jsou rozdíly mezi skenováním dokumentů a fotografií? Anebo který program je nejlepší na skenování do PDF?
Vezmeme to od úplného začátku, tedy jak vůbec propojit skener s počítačem tak, aby fungoval. Se skenerem je to velice podobné jako s instalací tiskárny: nejdřív vybereme variantu propojení skeneru s počítačem a poté nainstalujeme ovladač.
První dva kroky, tedy způsob připojení skeneru k PC a instalaci ovladačů krátce shrneme.
Možnosti propojení skeneru s počítačem jsou stejné jako u tiskárny:
Po fyzickém připojení skeneru by měl systém Windows 10 sám začít stahovat ovladač, který zajistí bezproblémovou komunikaci skeneru s vaším PC. Kdyby ne, není nic těžkého jej stáhnout manuálně z webu výrobce a nainstalovat. Stačí zadat klíčová slova do vyhledávače: model vašeho skeneru a pojem “ovladač” nebo “driver” a stáhnout instalační soubor.
Detailní návod pro instalaci najdete v článku Jak nainstalovat tiskárnu do PC. Více o driverech se můžete dočíst v článku Jak aktualizovat ovladače ve Windows.
Dalším krokem k úspěšnému skenování je instalace softwaru, pomocí kterého budete skenovat. Nejideálnější způsob je použít aplikaci od výrobce, protože je navržená přímo pro váš skener. Existují ale i jiné varianty, jako je Adobe Acrobat DC, ABBYY FineReader, Scan Speeder - všechny tyto aplikace mají svou bezplatnou verzi.
Dalším krokem je nastavení parametrů, které určí výslednou podobu digitálního skenu. Jde především o 3 parametry: typ grafiky, rozlišení a výstupní formát.
Jeden ze základních parametrů je typ grafiky nebo barevný prostor (více o barevných prostorech RGB, CMYK a Pantone). Vybírá se podle toho, zda chcete černobílý nebo barevný sken, dokument nebo obrázek a jak moc objemný chcete, aby byl na disku.
Černobílá - režim pracující pouze s černou a bílou. Všechny barvy i odstíny se vytratí a zbydou jen bílé a černé plochy s ostrými předěly. Tento režim je ideální pro skenování černobílých dokumentů a zabírá málo místa na disku.
Stupně šedi - tento režim neobsahuje barvy, ale pouze černou, bílou a šedé odstíny mezi nimi. Sken tedy bude věrný originálu v tom, že si zachová jemné přechody mezi tmavými a světlými místy, ale vytratí se z něj barevnost.
Šedá (difuze chyby) - tento obrázek bude také obsahovat stupně šedi, ale jen zdánlivě, protože žádné šedé body na něm nenajdete. Jen matici bílých a černých bodů, která při pohledu z běžné vzdálenosti vyvolává iluzi stupňů šedi. Takto bývaly tištěny fotografie ve starých novinách.
256 barev - dokumenty s jednoduchou grafikou lze naskenovat v režimu, který obsahuje paletu 256 barev. Každému pixelu bude přiřazena jedna z 256 barev podle toho, která je nejbližší barvě originálu. Výsledný obrázek bude zabírat až 3x méně místa na disku než v plných barvách.
Barevná (24 bitů) - 24 bitů představuje asi 16,8 milionů barev. Je to ideální režim na věrné skenování čehokoliv barevného včetně fotografií.
Rozlišení DPI ve zkratce znamená, jak ostrý a detailní sken bude. Maximální výše DPI je daná technickými specifikacemi skeneru, přičemž dnešním standardem je 300 nebo 600 DPI. Pokud chcete skenovat opravdu kvalitně a v různých formátech, doporučujeme detailně prostudovat informace o rozlišení DPI.
Ačkoliv někdy můžete narazit na hodnoty např. 75 DPI, nikdy nemá smysl chodit pod 150 DPI. Sken by byl zbytečně rozmazaný. 150 DPI je hodnota ideální na skenování černobílých dokumentů, protože si zachovají čitelnost a nezabírají místo na disku. Jedině v případě, že jsou napsané velmi malým písmem nebo obsahují nějaký detailní prvek, je lepší zvolit vyšší.
U jakýchkoliv obrázků, grafiky nebo fotografií, je minimum 300 DPI. Při 600 DPI máte jistotu kvalitního skenu. Vyšší DPI se vyplatí jen při profesionální práci s fotografiemi.
Důležitým parametrem je i formát výstupu skenu. Snad všechny aplikace vám umožní uložit sken ve formátu JPG, není ale jediný. Druhým nejžádanějším je PDF, o kterém si ještě řekneme. Zde uvádíme vybrané formáty:
JPG - univerzální formát pro obrázky s mírnou ztrátou věrnosti.
BMP - formát bez jakékoliv komprese a ztrát, zachová digitální sken v přesné podobě, ale je velice objemný.
PDF - dokumentový formát umožňující mít více skenů v jednom souboru.
TIFF - kvalitní, ale dnes již poněkud zastaralý formát, populární hlavně mezi grafiky, velice objemný.
Pokud se chcete o tématu dozvědět víc, přečtěte si i článek o formátech obrázků, kde popisujeme rozdíly mezi vektorovou a bitmapovou grafikou a vliv komprese na kvalitu obrázků. V případě, že chcete snížit velikost složky s obrázky bez ztráty kvality, přečtěte si článek Jak zazipovat soubor či složku. Pro snížení velikostí jednotlivých souborů se podívejte na návod Jak zmenšit velikost fotografie.
Na skenování textových dokumentů stačí 150 DPI a černobílý typ grafiky. Zajistíme si tím jednak malou velikost souboru a jednak i dobrou čitelnost díky ostrým přechodům mezi černým textem a bílou stránkou. Pakliže jsou součástí dokumentu i obrázky nebo grafika, nezbývá nám než použít jeden ze dvou režimů stupňů šedi. Při snaze zachovat barvy se nabízí i režim 256 barev, který se nejlépe hodí na statistické grafy.
U skenování fotografií nám jde jistě o kvalitu. Volíme co nejvyšší možné rozlišení (dnes je většinou maximem 600x600 DPI, ale vyskytují se i vyšší) a plnohodnotné barvy. V případě černobílých fotek stačí stupně šedi (určitě ne difúzně, leda by to byl požadovaný efekt), ale barevné fotky skenujeme barevně, i kdybychom je následně chtěli převádět do černobílé podoby. Je totiž lepší mít v počítači uložené barevné originály.
Když chceme zachovat fotografie v dobré kvalitě, nikdy je neukládáme do formátu JPG. Volíme ideálně BMP, popřípadě TIFF.
Největší výhodou PDF je skenování více stránek do jednoho souboru. Zatímco skoro všechny programy na skenování umožňují výstup v obrazovém formátu JPG nebo BMP, jen některé dokáží i PDF. Jestliže budeme chtít výstup v tomto formátu, musíme si dopředu zjistit, jestli to náš program umí. Stejně jako u JPEG se i u PDF nastavuje ostrost rozlišení a typ grafiky.
V jedné z nejpoužívanějších aplikací Adobe Acrobat DC se to dělá tak, že dáme Nástroje => vytvořit PDF a zvolíme skener. Poté jen nastavíme parametry a skenujeme. Existují i bezplatné aplikace určené speciálně pro skenování do PDF, nejznámější se jmenuje Scan to PDF.
Alternativou je uložit sken v JPG a následně ho takzvaně překonvertovat či tisknout do PDF. To zvládá spousta bezplatných aplikací jako TalkHelper PDF Converter a IceCream PDF Converter. Je i množství webů, na které nahrajete vaše soubory a ony vám je během pár sekund převedou na požadovaný PDF. Pokud chcete navíc vše zkompletovat do jednoho souboru, museli byste ale ještě PDF soubory sloučit. Rychlejší je však skenovat přímo do PDF.
Možná si říkáte, jak skenovat staré fotografie na diapozitivech. Jde to vůbec? Záleží na technologii skeneru. Skenery s technologií zvanou CCD umožňují snímání průsvitných předloh, tedy i diapozitivů. Pokud takový skener vlastníte, můžete diapozitivy skenovat i u sebe doma. Jde to najít ve specifikacích skeneru.
Další variantou je pořízení speciálního skeneru na diapozitivy. Většinou mají výbornou kvalitu, ale jsou pochopitelně dražší a nemají jiné využití než jen toto.
Tento i další typy skenerů probíráme detailněji ve článku typy skenerů a jejich využití.
Protože určitě chcete diapozitivy zachytit co nejlépe a co nejdetailněji, je na místě co nejvyšší rozlišení a barevná hloubka. Volíme formát BMP nebo TIFF. Je běžné, že výsledek se následně retušuje v počítači, aby se odstranily vady a vyvážila se barevnost, kontrast, atd. Pokud si tím nejste jistí, svěřte tuto práci raději odborníkům.
Nejste si jisti, jaký skener bude lépe vyhovovat vašim specifickým požadavkům? Není nic jednoduššího než se na nás obrátit.
Chystáte se vylepšit výkon svého počítače novou grafickou kartou, ale nejste si jistí, jak ji správně zapojit a nastavit? V tomto článku vás krok za krokem provedeme celým procesem – od fyzického zapojení do základní desky přes instalaci ovladačů až po test teploty při zatížení. Číst celý článek
Při výběru nové grafické karty padá téměř vždy volba na dvě jména: AMD a NVIDIA. Každá z firem přináší vlastní přístup k výkonu, spotřebě, funkcím i cenové politice. Kdo však nabízí lepší poměr cena/výkon? Kdo drží trumfy v ray tracingu, ovladačích nebo umělé inteligenci? V tomto článku zhodnotíme, kdo má navrch. Číst celý článek
Grafická karta hraje zásadní roli v řadě profesionálních aplikací při 3D modelování, střihu videa nebo práci s velkými datovými soubory. Správná volba závisí na výkonu, paměti i kompatibilitě s vaším systémem. V tomto článku vám poradíme, jak se vyznat v technických parametrech a najít ideální kartu. Číst celý článek
Chcete ze svého počítače dostat maximum výkonu? Přetaktování procesoru může být způsob, jak zvýšit jeho rychlost nad standardní limity, ale přináší i určitá rizika. Co všechno obnáší tento proces, jaké jsou jeho výhody a na co si dát pozor? V článku se podíváme na klíčové faktory, které je třeba zvážit. Číst celý článek
Požadavky firem na internetové připojení se v posledních letech výrazně zvyšují a budou stoupat i nadále s pokračující digitalizací a technologickým pokrokem. K hlavním technologiím pro firemní internet v současné době patří optická síť a 5G. Pro jakou možnost se rozhodnout? Každá má své výhody i limity. Číst celý článek
Při výběru procesoru pro stolní počítač se nejčastěji rozhodujeme mezi dvěma hlavními výrobci – AMD a Intelem. Každá z těchto značek nabízí širokou škálu modelů s různým výkonem, spotřebou energie a cenou. V tomto článku porovnáme klíčové vlastnosti obou značek a pomůžeme vám s výběrem. Číst celý článek
