Jaký vybrat procesor do notebooku
Procesor je výpočetním mozkem počítače, tedy tím, co nazýváme zjednodušeně výkonem. Odvíjí se od něj rychlost, jakou se načítají a běží programy i operační systém.
Základní parametr procesoru je frekvence, která značí, kolik instrukcí dokáže procesor vykonat za vteřinu. Dnešní procesory se pohybují okolo 2 - 4 GHz, ale najdeme i 4 GHz. Druhý důležitý parametr je počet jader. Úlohy se dělí mezi jádra, která pracují současně. Procesory do notebooků mají nejběžněji 4 jádra, mohou mít ale i 12, což je pak opět znát na spotřebě.
Pokud vás kromě výkonu zajímá i úspornost procesoru, dívejte se spíše než na počet jader na rozmezí frekvencí u procesoru. Zde přibližně platí, že čím větší rozmezí je, tím více bude operační systém schopen procesor „podtaktovat“. Jednoduše řečeno, když nebude potřeba vysoký výkon, operační systém upřednostní nižší spotřebu.
Výkon procesoru obecně ale nezávisí jen na frekvenci či počtu jader. Pokud se snažíte srovnat výkon jednotlivých modelů, dívejte se na technologii a srovnávejte i modelové řady. Dobrou službu vám udělají např. různé benchmarky jako je CPU Benchmark od PassMark Software, kde můžete srovnat výkon procesorů, které zvažujete.
Procesory AMD nebo Intel?
Při výběru notebooku si vybíráte primárně mezi stroji s procesory AMD a Intel. Konkrétně se jedná o Intel Core a AMD Ryzen. Oba výrobci mají navzájem srovnatelné modelové řady, přičemž z hlediska výkonu je můžeme rozdělit následujícím způsobem:
Intel Core i3 a AMD Ryzen 3 najdete spíše v levnějších noteboocích a očekávat od nich můžete nenáročnou kancelářskou práci. Pokud z nějakého důvodu potřebujete ušetřit, budou pro vás správnou volbou. Při výběru notebooku si ale raději ujasněte, že v budoucnu nebudete muset používat na výkon náročnější programy.
Intel Core i5 a AMD Ryzen 5 patří do tzv. střední třídy a zvládnou většinu běžné kancelářské práce. S touto třídou si nejspíše vystačí naprostá většina lidí v kancelářích.
Intel Core i7 a AMD Ryzen 7 bývají umisťovány do notebooků vyšší třídy, které oceníte při práci, která klade vyšší nároky na výkon.
Intel Core i9 a AMD Ryzen 9 jsou pak na pomyslném vrcholku výkonu a ocení je zejména grafici, tvůrci videí apod.
Pokud se chcete o procesorech dozvědět něco víc, přečtěte si ještě průvodce notebookovými procesory od HP.
Je lepší zvolit 8, 16 či 32 GB RAM?
RAM neboli operační paměť je nedílná součást každého počítače sloužící k dočasnému uchovávání dat, ať už jsou to data operačního systému, média nebo kancelářských programů. Volba velikosti paměti je jednoduchá: čím více, tím lépe. Je však třeba vzít v potaz i to, že při průměrné kancelářské práci 32 GB pravděpodobně příliš nevyužijete.
Minimem operační paměti je dnes 4 GB. To stačí na chod operačního systému jako je Windows 10, ale už ne na mnoho jiného. 8 GB RAM zajišťuje, že budete mít dost paměti na užívání několika běžných programů zároveň (např. Excel, prohlížeč a firemní administrativní program).
Může se ale stát, že při větším vytížení narazíte na horní strop 8 GB a počítač začne zápasit s načítáním dat a prováděním funkcí. To platí zejména v případě, že jste zvyklí mít současně puštěno větší množství programů a záložek v prohlížeči.
16 GB RAM pro notebook je proto v dnešní době rozumná volba. A ideální je mít v notebooku ještě jeden slot na případné dokoupení další RAM. V případě, že budete mít notebook dlouho, může se vám hodit rozšíření paměti v souladu s nároky budoucích programů.
SSD disky v noteboocích
Při pořizování notebooku se dnes výrazně doporučuje upřednostnit typ SSD nad HDD disky. SSD jsou nesrovnatelně rychlejší a jejich cena dnes není už tak závratná jako v minulosti.
Zatímco disk HDD lze připodobnit k DVD, které se velice rychle točí a čtečka z něj načítá data, SSD disk se vůbec točit nemusí. Jeho rychlost není mechanicky omezena. Funguje na bázi flashové paměti, která je okamžitě přístupná, ať už se nachází kdekoliv na disku. Je také odolný proti otřesům.
Za ideální lze považovat investici do SSD disku s vysokým objemem a HDD vůbec nepořizovat. Zatímco 128 GB bude i s ohledem na nároky operačního systému asi málo, standardních 256 GB by vám mělo stačit. Také je tu možnost pořízení externího SSD disku v momentě, když vám dojde prostor na interním.
Nicméně s tím, jak firmy začínají více využívat cloudová uložiště a služby, význam opravdu velkých disků u pracovních notebooků bude do budoucna nejspíše klesat.
Rozhraní pro zapojení SSD disků
Existují také různé typy rozhraní (potažmo sběrnic), přes které se SSD disky zapojují do počítače. V zásadě platí, že se můžete setkat s rozhraním M.2 (pomalejší) nebo M.2 NVMe (rychlejší). Běžný uživatel ale příliš nepozná rozdíl v rychlosti nabíhání systému, a tak se tato informace může hodit pouze v případě, že byste chtěli disk vyměnit.
Integrovanou či dedikovanou grafiku do notebooku?
Většina notebooků má integrovanou nebo tzv. dedikovanou grafickou kartu. Integrovaná grafická karta je zpravidla součástí procesoru a využívá operační paměť. Dedikovaná karta je proti tomu samostatnou kartou, která má svou vlastní paměť.
Zatímco s integrovanou kartou si vystačíte na většinu kancelářských činností včetně surfování po Internetu a spouštění videí či hudby, na střih videa a grafické programy už budete potřebovat dedikovanou kartu. Všechny čipy na trhu přitom dodává buď firma AMD, nebo nVidia. Pokud uvidíte u notebooku u grafické karty uvedeného jako výrobce Intel, bude se jednat právě o integrovanou kartu.
Tip: Pokud vás zajímá specificky volba notebooku pro grafiky, architekty či stavaře, přečtěte si náš článek Jak vybrat notebook pro AutoCAD, kde se zaměřujeme na parametry spojené s náročnými grafickými programy.
Pokud byste náhodou chtěli využívat pracovní notebook i na hraní her, s integrovanou kartou si těch náročnějších moc neužijete. A pokud již v notebooku máte výkonnou grafickou kartu, bývá notebook těžší a má také významnou spotřebu. Konkrétně pro grafické práce se pak používají např. specializované grafické karty řady nVidia QUADRO či nVidia RTX.
Počítejte přitom i s tím, že grafické karty u notebooku nelze vyměnit a využití externí grafické karty je i s ohledem na cenu spíše raritou. Při volbě notebooku si tak volíte i grafický výkon, který nelze následně snadno navýšit. Pokud tedy zvolíte nedostatečné řešení pro vaše potřeby, můžete zařízení přetěžovat, což povede kromě neuspokojivého výkonu i k přehřívání notebooku.
Další důležité faktory a vlastnosti
Baterie
Jestli máte v plánu s notebookem cestovat, měla by baterie vydržet obstojný počet hodin. To u kancelářské práce nebývá problém, pokud však koupíte náročnou grafickou kartu nebo budete mít extra vysoké rozlišení, doba výdrže se může citelně snížit.
Konektivita
Které konektory potřebujete? USB a HDMI jsou na každém notebooku. Možná oceníte i DisplayPort k přenosu obrazu na externí monitor ve vysokém rozlišením nebo čtečku paměťových karet. Standardem je také bezdrátové připojení Wi-fi a Bluetooth.
Většina současných tenkých notebooků naopak nemá standardní konektor RJ-45. Pokud jste tedy byli zvyklí se připojovat k routeru kabelem, budete muset s tenkým notebookem využívat Wi-fi (to se ale hodí i při spojení s jinými zařízeními - např. s tiskárnou). Podobně HDMI nahradil starý VGA, takže pokud máte starý monitor či projektor, budete si muset sehnat redukci.
Biometrické funkce
Využijete čtečku otisků prstů nebo rozpoznávání obličeje pro snadné a bezpečné odemykání notebooku?
Ergonomie a podsvícení klávesnice
Není nad to, moci si v prodejně ozkoušet psaní na klávesnici daného notebooku. V tomto bývají nejmarkantnější rozdíly u levných notebooků. Myslete na to, že klávesnici budete používat denně.