To ale přirozeně otevírá otázku, zda je vlastně ZBook výkonnostním kompromisem? Krátká odpověď by byla, že do určité míry ano. Přestože se ZBooky snaží přiblížit výkonu desktopových stanic, konstrukce notebooku s sebou vždy nese i určitá omezení, a to zejména v oblasti chlazení, dlouhodobé zátěže a rozšiřitelnosti.
U nejvýkonnějších ZBooků může být rozdíl relativně malý, u tenčích variant je už výraznější. Neznamená to ale, že by ZBook byl slabý stroj - spíše jde o vědomou výměnu části výkonu za mobilitu.
Právě proto dává ZBook větší smysl primárně ve chvíli, kdy potřebujete pracovat na více místech nebo mít výkon k dispozici přímo v terénu. Typickým příkladem může být architekt na schůzkách, inženýr na stavbě nebo kreativní profesionál pracující mimo studio. V těchto scénářích je totiž mobilita zásadní a drobný výkonnostní kompromis je přijatelný. Je to současně lepší, než mít dva počítače - stolní na práci a notebook na prezentace.
Naopak pokud pracujete stabilně z jednoho místa a řešíte dlouhodobě náročné úlohy, dává větší smysl klasická stolní stanice HP Z. Nabídne vyšší výkon za stejnou cenu, lepší stabilitu při zátěži a zároveň větší prostor pro budoucí rozšíření.
Označení jednotlivých modelů HP Z sice může na první pohled vypadat složitě, rozluštit jej ale není těžké. Navíc, pokud budete vědět, jak na to, už ze samotného označení vyčtete spoustu informací, které vám o konkrétním modelu leccos napoví.
Jako příklad si vezměte HP Z2 SFF G1i. Modelové označení vždy začíná jako HP Z + číslo, které specifikuje podřadu. Může jít o počítač z podřady HP Z1, HP Z2, HP Z4 nebo HP Z8 (jedinou výjimku představuje novinka v podobě velmi výkonného HP ZGX).
Poté následuje specifikace provedení počítače (v zásadě se jedná o rozlišení dle velikosti skříně), takže za označením HP Zx uvidíte buď menší provedení Mini, SFF či Nano, nebo větší klasické provedení Tower. Setkat se pak ještě můžete také s označením Rack, které signalizuje specializovaný typ skříně pro specifické účely.
Je potřeba ale říct, že u některých modelů není velikost skříně v modelovém označení přesně specifikována. V takovém případě se vždy jedná o PC v provedení Tower.
Za specifikací velikosti skříně poté dále následuje označení generace PC. V současnosti například G1 u podřad HP Z1 a HP Z2 a G5 nebo G6 u podřad HP Z4, HP Z6 a HP Z8. Z posledního písmena v názvu, které následuje za generací, pak ještě můžete vyčíst značku procesoru.
Malé písmeno i signalizuje CPU od Intelu, a od AMD a n značí čip od NVIDIA (v současnosti jej má pouze model HP ZGX Nano G1n). Občas se ale stává, že toto písmeno v názvu přítomno není. Tyto modely pak nesou kratší označení, například jen HP Z6 G5. V takovém případě je CPU vždy značky Intel.
Pokud se tedy setkáte s již zmíněným označením HP Z2 SFF G1i, pak si z názvu modelu můžete ihned odvodit, že se jedná o aktuální, první generaci PC z podřady HP Z2 v menším provedení skříně SFF, které můžete nakonfigurovat jen s procesorem od Intelu.
Při rozhodování, který model z řady HP Z bude pro vaše potřeby nejlepší, je důležité znát rozdíly mezi jednotlivými podřadami. Jejich možnosti se totiž liší nejen ve výkonu, ale například i v nabízených formátech skříně, a tudíž i v možnostech případného upgradu PC v budoucnosti. Základní logika je přitom jednoduchá. Čím vyšší číslo figuruje v názvu, tím vyšší výkon, lepší škálovatelnost a robustnější konfigurace.
HP Z1
Podřada HP Z1 představuje vstup do světa pracovních stanic HP, díky čemuž jde o cenově nejdostupnější variantu. Určená je pro profesionály, kteří sice potřebují vyšší výkon, než nabízí běžné kancelářské PC, přitom ale stále nepracují s extrémně náročnými výpočty. Co se však týče formátu skříně, nenabízí žádnou flexibilitu, protože k dispozici jsou jen PC v klasickém provedení Tower.
HP Z2
Podřada HP Z2 nabídne již vyšší výkon, lepší rozšiřitelnost a mnohem širší škálu formátů, a to od Mini přes SFF až po Tower. Jde proto o velmi flexibilní řadu, která pokryje nároky větších i menších pracovních prostor. Výkonnostně jde o dostatečné řešení pro profesionály, kteří se věnují například 3D designu, technickému modelování, úpravě videa nebo třeba datové analýze.