Nejste si jistí, jestli váš počítač pracuje na plný výkon? Nebo se spíše potýkáte s pomalými reakcemi, přehříváním či omezeními při náročnější práci? V tomto článku se dozvíte, jak pomocí praktických testů zkontrolovat výkon jednotlivých komponent – procesoru, grafické karty, paměti RAM i disku – a jak výsledky vyhodnotit, porovnat a využít pro řešení problémů či případné upgrady.
Znalost skutečného výkonu počítače není jen otázkou zvědavosti, ale praktického využití. Testování např. dokáže odhalit slabá místa, která stojí za zpomalením systému, či ukáže, zda je hardware připravený na výzvy v podobě nové verze softwaru. Následující situace patří k těm, kdy se znalost výkonu PC hodí nejvíce.
Pokud počítač reaguje pomaleji, často zamrzá, nebo se nečekaně restartuje, může být příčinou přetížení jednotlivých hardwarových komponent. Test výkonu počítače vám umožní odhalit, zda se některá část sestavy (například procesor nebo RAM) nachází na svém výkonnostním limitu. Takto pak snadno odlišíte softwarový problém od skutečného hardwarového omezení.
Ještě než se pustíte do výměny komponent, projděte si metody, jak zrychlit počítač. Zvýšená zátěž může být způsobena i nesprávným používáním počítače či zanedbanou údržbou. Za nestandardní chování může být zodpovědný i malware. Ujistěte se proto i o tom, že váš počítač není zavirovaný.
Pokud se ve vaší sestavě nachází tzv. bottleneck (úzké hrdlo – tedy komponenta, která brzdí ostatní a tím i výkon celého PC), otestováním výkonu toto místo snadno odhalíte. Snadno pak určíte, kde je pro zvýšení výkonu potřeba počítač upgradovat. Typickým příkladem může být výkonná grafická karta, která je omezována slabším procesorem nebo pomalým diskem.
Implementace specializovaného firemního nástroje či přechod na náročnější či novější aplikace často klade na hardware vyšší nároky. Před samotnou instalací je proto vhodné prověřit, zda stávající pracovní stanice odpovídají výkonnostním požadavkům těchto programů.
Po výměně některých částí počítače (například po instalaci nové grafické karty) je důležité ověřit, zda byly komponenty správně nainstalovány a zda pracují v plném rozsahu výkonu. Test vám v této chvíli umožní zkontrolovat, zda nové součástí fungují optimálně a zda nejsou omezovány nesprávným nastavením (například konfigurací v BIOSu).
Aby byly výsledky testování validní a měly reálnou vypovídací hodnotu, je potřeba dodržet několik základních pravidel a testovaný systém připravit.
Hlavním pravidlem je, abyste před testováním měli u všech klíčových komponent nainstalované aktuální ovladače. Bezprostředně před zahájením testování je pak potřeba provést restart systému. Tím dojde k uvolnění paměti a ukončení skrytých procesů na pozadí, čímž se vytvoří ideální výchozí stav a výsledek testu nebude negativně ovlivněn předchozí činností nebo softwarem běžícím na pozadí. Během samotného testování pak neotvírejte žádné nepotřebné programy, protože by mohlo dojít ke zkreslení výsledků.
Pokud testujete výkon notebooku – ať už procesoru, grafiky, RAM nebo disku – je navíc potřeba myslet na napájení. Běžně sice bývá rozumnější spotřebu energie snižovat, během testování by ale zařízení mělo být vždy připojeno k napájecímu adaptéru a jeho nabíjecí schéma by mělo být nastaveno na výkon. Notebooky totiž při provozu na baterii často automaticky omezují výkon procesoru a dalších komponent, aby šetřily energii.
Nakonec je pak před i během testování vhodné zajistit dostatečné chlazení zařízení, zejména u notebooků nebo stolních sestav v menších PC skříních s omezenými možnostmi chlazení. Příliš vysoké teploty CPU a GPU mohou totiž vést k tzv. thermal throttlingu, tedy ke snižování jejich výkonu ve chvíli, kdy dochází k nebezpečnému přehřívání. Taková regulace může pak testy negativně ovlivnit, což znamená, že výsledky nemusí odpovídat běžnému provozu v dobře chlazeném prostředí.
Způsoby, jak si ověřit, zda může být překážkou výkonu právě přehřívání počítače, popisujeme v článku Jak zjistit teplotu CPU a GPU. V případě, že se např. váš notebook přehřívá, zkontrolujte, zda není potřeba jej vyčistit od usazeného prachu. Pravidelnou údržbu byste měli ale dělat i mimo situace, kdy chcete testovat výkon - dlouhodobé přehřívání totiž vede ke zkrácení životnosti notebooku.
Abyste se mohli na testy PC výkonu skutečně spolehnout, je nutné dbát na jejich konzistenci a opakovatelnost. Základem je provádět testy za stejných podmínek – tedy na stejně zatíženém systému, s identicky nastaveným napájením, při stabilní teplotě a bez spuštěných rušivých procesů.
Poté je nutné počítat s tím, že jeden test s jedním výsledkem nestačí – výsledky PC testů se vždy mohou mírně lišit vlivem náhodných faktorů. Každý test je proto vhodné zopakovat několikrát, poté výsledky zprůměrovat, a nakonec pracovat právě s touto průměrnou hodnotou.
Pro posouzení dopadu jakýchkoli změn – například po instalaci nového ovladače, výměně komponenty, přetaktování procesoru či přetaktování grafické karty je navíc klíčové porovnávat stav před a po, a to za naprosto stejných podmínek. Jedině tak můžete objektivně posoudit přínos provedené úpravy nastavení či upgradu (nebo naopak identifikovat zhoršení výkonu po nepovedené změně).
Velmi rychlý přehled o aktuálním stavu jednotlivých PC komponent a stupni jejich zatížení vám může nabídnout Správce úloh. K jeho otevření stačí použít klávesovou zkratku Ctrl + Alt + Del a poté zvolit Správce úloh.
Jakmile se přepnete na kartu Výkon, můžete prohlížet aktuální hodnoty různých základních parametrů – například aktuální procentuální vytížení procesoru či jeho rychlost, kapacitu využité i dostupné RAM paměti nebo rychlost čtení a zápisu či průměrnou dobu odezvy disku. U grafické karty pak vidíte aktuální procentuální stupeň jejího využití, kapacitu využité grafické paměti, a dokonce i fyzickou teplotu karty.
Přestože nejsou tyto údaje tak přesné jako u speciálních zátěžových testů, i s nimi můžete pracovat podobně. Můžete jednoduše zaznamenávat hodnoty před a po, v klidu nebo při zátěži určité komponenty či provádět opakované kontroly hodnot a jejich výsledky poté průměrovat. Na základě toho už bude snadné identifikovat, zda všechny komponenty stíhají pracovat při zapnutí náročného programu nebo která komponenta vaší sestavy je přetížená a zpomaluje celý systém.
Pro lepší představu si vyhodnocení ve Správci úloh ukážeme na příkladu. Na obrázku níže je vidět stav notebooku krátce po zapnutí. Ačkoliv na počítači nebyly po spuštění zapnuty žádné programy, vytížení procesoru se pohybovalo kolem 100 % a operační paměť byla vytížena na 89 %. Dodatečnou informaci pak poskytuje program HWMonitor, který ukazuje, že procesor se značně ohřívá.
Řešení situace spočívalo ve dvou úkonech - v upgrade notebooku v podobě zvýšení stávající paměti ze 4 GB na 8 GB přidáním dalšího modulu. Snížení teploty pak bylo dosaženo výměnou teplovodivé pasty u procesoru. Obrázek níže ukazuje, že došlo (při stejných podmínkách) k poklesu vytížení paměti i procesoru a k poklesu teploty procesoru. Pro řešení situace tak v zásadě nebyly potřeba žádné složité testy.
Díky Správci úloh navíc snadno zjistíte, jaký hardware v PC máte – uvidíte modelové označení procesoru, grafické karty i disku, typ disku, formát RAM a mnoho dalších užitečných údajů, což vám případně usnadní i přípravu na upgrade počítače. Co tam neuvidíte, je základní deska a PC zdroj. Ke kontrole označení desky je potřeba využít Systémové informace ve Windows a u zdroje si musíte přečíst jeho modelové označení na štítku přímo v počítačové skříni.
Výkon procesoru lze v zásadě rozdělit na 2 hlavní kategorie podle typu úloh – 2D a 3D výkon. Podle toho se pak liší i jednotlivé druhy testů výkonu procesoru.
2D výkon můžeme měřit třeba při renderingu, encodingu, při práci s videem nebo soubory, změřit lze i výkon procesoru ve webovém prostředí, při nejrůznějších fyzikálních výpočtech a podobně. Jedná se o typy úloh, které nejsou primárně závislé na rychlosti vykreslování komplexních scén nebo simulaci fyziky v reálném čase. Více zde u procesoru záleží na počtu jader (a vláken) či na architektuře (objemu práce za jeden takt).
3D výkon představuje výkon CPU v úlohách, které předcházejí renderování 3D scény a které jsou typické např. pro simulace v CAD. CPU zde počítá vše, co GPU potřebuje k vykreslení scény. Důležitý je vysoký jednojádrový výkon (frekvence a IPC) a velká L3 Cache, aby se data pro GPU připravovala co nejrychleji. Pokud je CPU v této fázi pomalé, grafická karta se "nudí" a vzniká již zmíněný "bottleneck" (úzké hrdlo). Tento výkon procesoru se pak testuje buď v syntetice, nebo v reálném aplikačním prostředí.
Více detailů se o procesorech dozvíte v našich článcích Jak vybrat procesor do stolního PC a Jak vybrat procesor do notebooku.
Je tedy klíčové už předem vědět, jaký výkon chcete u procesoru změřit. Podle těchto potřeb je pak potřeba vybrat správný test. Pro někoho bude důležitější zaměřit se na jednovláknový výkon (například některé specializované CAD programy umí využít pouze jedno vlákno). Pokud se však zaměříme na výkon procesoru při renderování, pak je jasné, že budeme potřebovat vícevláknový test (právě schopnost procesoru pracovat s více vlákny současně je pro renderování zásadní).
K tomu může dobře posloužit například program Cinebench 2024, který umí otestovat jak single core, tak právě multi core výkon. Pro některé další specifické činnosti je pak zase lepší zvolit jiné testy – třeba pro práci se soubory je dobrou volbou 7-Zip, pro práci s videem Handbrake a pro výkon ve webovém prostředí zase některý z browser benchmarků.
V první řadě je potřeba říct, že i Cinebench 2024 má určité minimální požadavky na hardware. Nemusí tedy běžet dobře na starších či slabších počítačích. Pojďme se však podívat, jak takový test spustit. Po stažení a otevření programu Cinebench stačí u položky CPU (Multi Core) kliknout na tlačítko Start.
Následně se spustí test procesoru, který zabere pár minut, během nichž bude v programu vykreslována složitá scéna. Po ukončení testu se zaměřte na číselné skóre, které je jeho výstupem. V našem případě je to na obrázku číslo v červeném kroužku – 597 pts (bodů).
Je potřeba si uvědomit, že toto skóre není fyzikální jednotkou, jakou je např. frekvence. Jedná se o relativní měřítko, které umožňuje srovnat výkon procesoru s jinými procesory testovanými v Cinebench.
Obecně platí, že CPU s vyšším skóre by mělo dokončit stejnou renderovací úlohu rychleji než CPU s nižším skóre. Například CPU se skóre 2000 pts je zhruba dvakrát rychlejší při renderování než CPU se skóre 1000 pts. Nicméně, srovnání platí pouze v rámci Cinebenche a jeho konkrétní verze testu. Skutečný rozdíl výkonu v různých programech nemusí přesně kopírovat poměr bodů z testu v Cinebench.
V dolní části menu v sekci Ranking si pak toto výsledné skóre můžete porovnat i s jinými modely procesorů a konfiguracemi systémů. Primárně by vám ale spíše mělo jít vždy o srovnání vašeho skóre před určitou změnou v systému a po ní.
Otestování výkonu grafické karty pomáhá zpravidla ověřit, zda je zařízení vhodné pro konkrétní pracovní scénáře. Případně také umožňuje odhalit výkonnostní limity při určitých typech úkolů. Opět je proto velmi důležité vědět, na co chcete vaši grafiku otestovat.
Může jít například o následující testy:
Volba vhodného testu by proto vždy měla vycházet z konkrétního způsobu využití grafiky v pracovním procesu.
Detailněji se parametrům grafik věnujeme v článcích Jak vybrat grafickou kartu do stolního PC a Jak vybrat grafickou kartu do notebooku.
Opět si pojďme ukázat, jak takový test provést. Jako příklad může posloužit test výkonu grafické karty při renderování. K tomu můžete stejně jako v případě CPU využít program Cinebench 2024. Test GPU v tomto případě měří výkon grafické karty při renderování pomocí enginu Redshift a díky tomu poskytuje informace o schopnostech GPU právě pro úkoly, jako je 3D renderování a vizuální efekty.
Po stažení a otevření programu zvolte hned první možnost – vedle položky GPU (System Requirements) klepněte na tlačítko Start. Program bude několik minut vykreslovat stejně složitou scénu jako při testu CPU. Po ukončení testu bude jeho výstupem opět číselné skóre, se kterým můžete dále pracovat.
Ačkoliv paměti RAM jsou často testovány s cílem odhalit případné vady, hodí se využít také měření jejich výkonu v aplikacích – zejména její rychlosti, propustnosti či latence. To může být zásadní například při porovnávání různých pracovních stanic, ladění výkonu po upgradu či identifikaci výkonnostního omezení systému. Opět je proto klíčové zvolit vhodný test.
Více se o parametrech RAM dozvíte v našich článcích Jak vybrat paměť RAM pro stolní počítač a Jak vybrat paměť RAM pro notebook.
Pro měření rychlosti a latence RAM může být dobrou volbou například nástroj AIDA64 Extreme. Po stažení je potřeba program nainstalovat. Po jeho otevření je dále třeba kliknout na ikonku s modulem RAM paměti, kterou vidíte na obrázku – tím se dostanete do benchmarku pro cache a paměť. Poté už stačí pouze klepnout na tlačítko Start Benchmark. Po chvilce bude test paměti RAM dokončen.
Ve výsledcích testu se poté zaměřte na to, co vás zajímá. Uvidíte zde podrobné specifikace vašeho RAM modulu, které by měly odpovídat jeho referenčním hodnotám, ale také údaje o tom, jak rychle dokáže RAM přenášet data mezi pamětí a procesorem. Tato rychlost se uvádí v MB/s – čím je vyšší, tím lépe pro práci s grafikou či videem, protože systém zvládne rychleji načítat velké objemy dat.
Užitečná je ale i znalost přesné latence – tedy doby, za jakou RAM zareaguje na požadavek procesoru. Jde o hodnotu v nanosekundách (ns), a čím je nižší, tím lépe, protože odezva paměti je rychlejší. To se v praxi může hodit zejména při náhodném přístupu k datům, tedy při práci v databázových či výpočetních aplikacích.
Výkon paměti a počítače ovlivňuje i správná volba a zapojení modulů RAM. Obecně platí, že zapojení dvou modulů je výhodnější než zapojení pouze jednoho, protože vícekanálové zapojení přináší vyšší datovou prostupnost v situacích, kdy je aplikace limitována nízkou datovou prostupností. Pouze je třeba si v programu ověřit, že skutečně využíváte Dual channel zapojení.
Při testování disků nás bude zajímat několik hlavních metrik, přičemž každá má význam v trochu jiné situaci:
Pro výkon a rychlost disku s ohledem na běžné pracovní využití jsou tedy nejdůležitější náhodný přístup a nízká latence, a proto bývá i pocitově znatelný upgrade z HDD disku na SSD disk.
K testování disků můžete použít např. jednoduchý nástroj CrystalDiskMark. Po stažení a instalaci jej stačí otevřít a poté klepnout na tlačítko All. Tím spustíte test všech dostupných možností – sekvenčního i náhodného čtení a zápisu z disku/na disk.
Po chvíli budete mít k dispozici rychlosti v MB/s, které můžete srovnávat s referenčními hodnotami vašeho disku nebo s výsledky předchozích měření. Pokud byste např. u vašeho SSD disku M.2 NVMe zjistili, že rychlost čtení a zápisu je poloviční, než by měla, může být důvodem nastavení šířky pásma v BIOSu.
Řada systémů totiž nabízí volbu mezi režimem PCIe x2 a x4. Zapnutí režimu x4 přiděluje SSD disku maximální šířku pásma, což znamená maximální rychlost disku. Základní deska však tu šířku pásma musí někde vzít. Typicky proto dojde k deaktivaci některých SATA portů. Pokud je tedy používáte na připojení HDD disků, můžete zjistit, že najednou nefungují.
Detailněji se problematice věnujeme v článku Jak otestovat výkon HDD a SSD disků, kde jsou popsány i metody pro ověření stavu disku a tipy na prodloužení jeho životnosti. Parametry disků pak rozebíráme v článcích Jak vybrat disk pro notebook a Jak vybrat disk pro stolní PC.
Výsledky výkonových testů řešíme typicky ve dvou případech. Tím prvním je situace, kdy si vybíráme počítačové komponenty a chceme zjistit, který model nabízí nejlepší poměr cena / výkon ve srovnání s alternativami. Tou druhou je stav, kdy testujeme svoji stávající počítačovou sestavu a chceme zjistit, kde má slabé místo, které ovlivňuje naši práci.
V obou případech získáme určitá čísla, která ale musíme umět správně číst a vědět, jak je porovnávat. Číslo bez kontextu nám nic neřekne, protože výkon může ovlivnit více faktorů. Abychom tedy z výsledků testu získali smysluplné odpovědi pro další aktivitu - nákup nové komponenty či konkrétní údržbu té stávající, musíme vědět, na co si dát u testů pozor.
Nejprve se podíváme na nejčastější chyby a komplikace při testování vlastního počítače.
V první řadě je třeba si uvědomit, že výsledek je většinou výkon ve specifické disciplíně testu, která nemusí odpovídat reálnému uživatelskému scénáři. Např. Cinebench 2024 využívá výkon Redshift, tedy výchozího renderovacího enginu programu Cinema 4D, k vyhodnocení schopností CPU a GPU v tomto konkrétním programu. Naopak 3DMark simuluje grafickou zátěž ve hrách. Pokud tedy používáte aplikace jako Blender nebo V-Ray, buďte si vědomí rizika, že mohou hardware zatěžovat jiným způsobem než váš testovací nástroj. Výsledek testu vám tak nemusí pomoci ve vaší konkrétní situaci.
Ujasněte si nejprve, co chcete testovat a zda používáte správný nástroj. Pokud např. používáte Blender, testujte výkon v Blender Benchmark. Jen tak získáte smysluplný výsledek pro vaši konkrétní situaci.
Zjištění, zda vybraná komponenta skutečně podává výkon, který odpovídá její specifikaci, nemusí být úplně jednoduché. Např. výrobce procesoru udává maximální potenciál CPU, ale pokud má počítač slabé chlazení, procesor automaticky sníží frekvenci (již zmíněný thermal throttling), a reálný výkon bude nižší než teoretický. Problém tak nemusí být v testované komponentě, ale někde jinde. Výsledek často ovlivňuje více faktorů – od chlazení a napájení až po aktuální systémové nastavení.
Ujistěte se, že zkontrolujete všechna možná slabá místa. Pokud procesor nepodává očekávaný výkon, zjistěte, zda příčinu nezpůsobují jiné faktory. Například vysoké vytížení mohou způsobovat programy běžící na pozadí, zatímco vysoké teploty u starších počítačů mohou být důsledkem vyschlé teplovodivé pasty nebo nedostatečně výkonného chladiče.
I v případě, že z testu zjistíte místo nesrozumitelného množství bodů konkrétní hodnoty rychlostí, nemusíte jejich zvýšením dosáhnout viditelné či smysluplné změny. Např. zapojení dual channel se vyplatí primárně v situaci, kdy je aplikace limitována nízkou datovou prostupností (např. u integrované grafické karty či při renderování a kompresi dat při velkém vytížení RAM a CPU). Zvýšení maximální šířky pásma u SSD disku se zase nejvíce projeví při přesouvání velkých souborů či velkého množství malých souborů, ale již ne tolik v celkové svižnosti počítače.
Ujasněte si, co přesně je problém a dělejte primárně změny s největším dopadem na výsledek. Zejména, pokud zvažujete upgrade počítače a výměnu komponent, ujistěte se, že tím skutečně zlepšíte konkrétní situaci.
Pokud jste naopak v situaci, kdy si chcete koupit nový počítač a procházíte různé testy počítačových komponent a jejich srovnání, bude pro vás důležité se zaměřit na následující.
Výsledky benchmarků dávají smysl jen při porovnávání podobných sestav za stejných podmínek. Porovnávat zcela odlišné konfigurace – například procesor Intel se slabou grafikou a procesor AMD s výkonnou grafikou – nemá pro běžného uživatele praktický žádný přínos.
Chcete-li srovnávat podobně výkonné procesory od Intel a AMD, ujistěte se, že test probíhal na téměř identických sestavách stolních PC či notebooků. To znamená stejná grafická karta, stejná RAM a stejné úložiště. Jen tak získáte věrohodné výsledky, které ukazují rozdíl mezi procesory.
I v případě, že budete testovat 2 sestavy s totožnými komponenty, mohou být výsledky odlišné kvůli jejich konfiguraci. Např. jedna sestava bude mít přetaktovaný CPU a druhá nikoliv. Ze srovnání vám tak zákonitě vyjde u nepřetaktované sestavy nižší výkon. Vliv ale mohou mít i další faktory, které jsme zmiňovali, jako je instalace nejnovějších ovladačů, správné vícekanálové zapojení paměťových modulů či přidělení maximální šířky pásma SSD disku.
Ujistěte se, že konfigurace je v obou případech stejná. Provedené testy by měly probíhat na úplně nových počítačových sestavách se stejným nastavením. Problematické výsledky testů naopak najdete např. u databází sbírající data z testů od běžných uživatelů. Při takovém testování často nedochází k zohlednění nastavení jednotlivých komponent, aktuálnosti ovladačů, ani stáří a intenzity využívání komponent apod. Na takové výsledky se proto nelze příliš spolehnout.
Další komplikací pak představují rozdílné metodiky, kdy každý benchmark testuje stejnou komponentu, avšak na něco jiného. Např. lišit se budou často i výsledky z různých verzí stejného nástroje - např. Cinebench R23 a Cinebench 2024. Test stejné sestavy v obou verzích by vám přinesl diametrálně odlišný počet bodů.
Vždy se ujistěte, že rozumíte tomu, co výsledek vyjadřuje. Při čtení výsledků si také ověřte, zda jde o syntetický test, nebo reálný test v aplikaci. Pokud porovnáváte výsledky z různých verzí benchmarku, nedívejte se na absolutní čísla, ale na pořadí. Např. vede si ve 3 různých srovnáních vždy lépe procesor A nebo procesor B?
Testování výkonu počítače vám umožní přesně zjistit, zda jednotlivé komponenty fungují tak, jak mají, nebo jestli některá z nich představuje slabé místo celé sestavy. Díky správně provedeným testům můžete rychle identifikovat problémy, ověřit efektivitu upgradů, porovnat stav před a po změnách, a lépe tak připravit systém na nové pracovní zátěže. Klíčem k úspěchu je volba správného testu, zajištění konzistentních podmínek a schopnost výsledky smysluplně interpretovat.
Síťová karta je nenápadná součást počítače, která má ale zásadní vliv na rychlost, stabilitu i odezvu připojení k Internetu. V článku si ukážeme, jak se zorientovat v typech síťových karet, klíčových parametrech i praktických detailech. Číst celý článek
Výběr správné zvukové karty může ovlivnit kvalitu zvuku počítače více, než by se na první pohled mohlo zdát. V tomto článku si proto přehledně vysvětlíme, jaký typ zvukového zařízení se hodí pro různé účely – od běžných hovorů až po nahrávání a streaming. Číst celý článek
Předpisy NIS2, DORA a CRA jsou nejnovějšími pokyny EU pro zvýšení kyberbezpečnosti, přičemž každý z nich má trochu odlišné zaměření. V následujícím článku se podíváme na to, koho se budou týkat a jaké povinnosti z nich pro firmy vyplynou v praxi. Číst celý článek
Při výběru HP EliteBook zjistíte, že řada se dále dělí do několika podřad, které se mezi sebou liší zaměřením, výbavou i výkonem. Následující článek vám pomůže se v tomto dělení zorientovat a vybrat stroj, který bude nejlépe odpovídat vašim nárokům. Číst celý článek
Správně zvolená lednice v kuchyňce přispívá k pohodě zaměstnanců a může výrazně ušetřit čas, který by jinak strávili cestami do obchodu nebo restaurace. Zároveň pomáhá udržet zdravé stravovací návyky, když si mohou zaměstnanci připravit jídlo z domova. Číst celý článek
Výběr správného disku má na výkon stolního PC větší vliv, než se může zdát. V tomto článku si proto přehledně vysvětlíme, jaký typ úložiště se hodí pro jaké účely, jak číst klíčové parametry a jak vybrat disk, který dá vašemu počítači přesně to, co od něj očekáváte. Číst celý článek
