S ekonomickým využíváním tiskárny souvisí i správné nastavení tisku. To najdeme ve všech tiskárnách, snad kromě těch zcela nejlevnějších, ale ty se do kanceláře stejně nehodí. Na většinu dokumentů není potřeba vysoké rozlišení DPI a vysoký kontrast nebo sytost barev. Rozumná změna v nastavení může dlouhodobě ušetřit tisíce.
Nezapomeňte ale své kolegy či zaměstnance po podobných úpravách v nastavení tisku varovat. V opačném případě je možné, že budou považovat světlejší či méně kontrastní tisk za poruchu tiskárny.
Pokud tisknete fotografie nebo složitější tiskoviny, pohlídejte si předtiskovou přípravu, ať netisknete zbytečně mnoho stránek a neladíte výsledek stylem pokus - omyl (více o tisku fotografií).
Jak ale zajistit, aby zaměstnanci směrnice při tisku dodržovali? Všichni ví, že týden po školení se vše vrátí do starých kolejí a nic se nezmění. Jedinou cestou je u každého zaměstnance zajistit individuální odpovědnost za používání tiskárny.
Některé nové modely tiskáren umožňují evidovat veškeré tiskové úkony pomocí kódů přidělených zaměstnancům. Tím získáte naprostý přehled o tom, co, kdo a jak tiskne, kolik vás tisk stojí, budete znát vytíženost tiskárny a redukuje se tím tisknutí osobních dokumentů v práci.
Získáte tak také přesnější údaje o tom, kolik se ve firmě vytiskne, což mohou být cenné podklady pro rozhodování při nákupu nových tiskáren.
Firmy se často snaží snížit náklady na tisk volbou levnějšího papíru. U kancelářského čili xeroxového papíru obecně platí, že čím nižší gramáž, tím méně kvalitní papír je. Jenže je třeba si dávat pozor, aby papír nebyl příliš nekvalitní.
Papíry s příliš nízkou gramáží a prašné nebo křídové papíry mohou snižovat životnost tiskárny či vyvolat poruchu. Následná oprava nebo výměna tiskárny je potom samozřejmě mnohem dražší. Proto bychom se měli vyhýbat nekvalitnímu papíru a volit raději zlatou střední cestu, tzn. gramáž alespoň 60 g/m2, ideálně 80 g/m2.