Pokud pracujete s notebookem a potřebujete připojit více zařízení — monitor, klávesnici, externí disky či tiskárnu — dokovací stanice vám výrazně usnadní život. Umožní rychle a pohodlně propojit vše potřebné jedním kabelem. V tomto článku vám poradíme, jak vybrat správnou dokovací stanici podle typu notebooku, způsobu připojení i vašich konkrétních potřeb.
Dokovací stanice je zařízení, které rozšiřuje možnosti připojení k notebooku (je tedy svým způsobem upgradem notebooku). Pokud na notebooku nemáte dostatek portů, můžete se dostat do situace, že musíte jedno zařízení vypojit, abyste mohli jiné zapojit. Dokovací stanice umožňuje připojit najednou řadu nejrůznějších periferních zařízení od klávesnice a myši, přes pracovní monitor až po externí disky a přenosné tiskárny.
Velkou výhodou je pak fakt, že nejste pokaždé nuceni připojovat k notebooku jednotlivá periferní zařízení zvlášť. Pokud máte jedno hlavní pracoviště, jednoduše připojíte všechny periferie k dokovací stanici a po návratu z pracovní cesty prostě notebook připojíte pouze k dokovací stanici.
Užitečné je i to, že všechny kabely se schází u dokovací stanice a ne u notebooku, takže váš pracovní prostor pak nebudou narušovat. Pořád se pak hodí kabely lépe organizovat a schovat, ale dokovací stanice řešení usnadňuje.
Ačkoliv dokovací stanice, replikátory portů i USB huby slouží velmi podobnému účelu (rozšířit nabídku portů notebooku), jsou mezi jimi určité rozdíly.
USB huby jsou v této oblasti základem – prostřednictvím připojení do USB portu notebooku rozšiřují nabídku USB konektorů. Ty sice mohou přicházet v různých verzích USB standardu (třeba USB 2.0, či USB 3.2 Gen 2), vždy se však jedná pouze o zvýšení počtu jednoho typu připojení – v tomto případě USB portů.
Pokročilejším zařízením jsou replikátory portů - vedle vyššího počtu USB konektorů získáte také další typy připojení – třeba HDMI, VGA, LAN či audio porty. Kvůli potřebě vyšších přenosových rychlostí už ale vyžadují připojení přes USB-C nebo Thunderbolt a kompatibilní tedy budou pouze s těmi notebooky, které některý z těchto konektorů mají.
Dokovací stanice jsou pak z této trojice nejpokročilejším zařízením, protože nabídnou ještě více různých portů než replikátory a možnost notebook přes stanici také nabíjet. Dokovací stanice je totiž, na rozdíl od ostatních výše zmíněných zařízení, napájena externě ze sítě a notebook se tedy nabíjí přímo z ní. To platí ovšem za předpokladu, že notebook podporuje nabíjení prostřednictvím vhodného portu – tedy USB-C nebo Thunderbolt.
Dokovací stanice můžeme rozdělit podle dvojího dělení – na univerzální a specificky zaměřené, a poté na originální a alternativní.
Výhodou univerzálních dokovacích stanic je, že fungují s jakýmkoliv zařízením. Standardem připojení u různých typů elektroniky je v dnešní době USB-C konektor, nejčastěji proto disponují právě jím. Mezi jejich další výhody pak patří nižší pořizovací cena a fakt, že i když vyměníte notebook, dokovací stanici můžete dále používat. Nevýhodou naopak bývá omezenější funkčnost a skutečnost, že bezchybný chod stanice nemůže být napříč různými značkami a modely notebooků nikdy 100% zaručen.
Specificky zaměřené dokovací stanice jsou přesným opakem těch univerzálních. Určeny jsou pouze pro jediný konkrétní typ elektroniky. Díky tomu se můžete za všech okolností spolehnout na bezchybný chod a komunikaci mezi dokovací stanicí a připojeným periferním příslušenstvím. Nevýhodou je však v tomto případě vyšší pořizovací cena a fakt, že jakmile vyměníte pracovní notebook, dokovací stanice pravděpodobně nebude s novým modelem od jiné značky fungovat.
Setkat se přitom můžete s více konkrétně zaměřenými dokovacími stanicemi.
V tomto článku se nejvíce věnujeme právě tomuto typu. Mohou nabízet různý počet i typy portů pro rozšíření konektivity pracovního notebooku a zajišťují také jeho napájení.
Nabídne úplně stejné využití jako u notebooků, ale vyplatí se primárně v případě, že pracovní mobil používáte jako plnohodnotný nástroj. Umožňuje připojit k mobilu klávesnici, myš, monitor či externí disk a napodobit tak "zážitek z počítače". Výkon a komplexnost mobilních programů však nadále zůstanou omezené.
Obecně je u těchto stanic důležité hlídat si kompatibilitu, protože se často liší podporou operačního systému - fungují pouze s Androidem, nebo pouze s iOS. Nejčastěji se připojují pomocí USB-C, Lightning či microUSB konektoru (u starších zařízení).
Tyto dokovací stanice se k notebooku připojují zpravidla prostřednictvím USB a slouží ke zcela specifickému účelu – vložení interního HDD nebo SSD disku s rozhraním SATA. Své využití nachází např. v situacích, kdy potřebujete migrovat a zálohovat data či klonovat více interních disků bez nutnosti jejich zapojení do základní desky počítače. Vložený disk díky dokovací stanici můžete snadno používat jako externí disk.
Dokovací stanice dále rozlišujeme podle toho, zda byly vyrobeny výrobcem našeho notebooku specificky pro něj, či jsou použitelné pro více různých značek.
Originální dokovací stanice jsou navrženy a vyrobeny konkrétními značkami, nejlépe proto vždy fungují s notebooky a periferním příslušenstvím stejné značky – v takovém případě je zaručená 100% kompatibilita a spolehlivost. Nevýhodou je však výrazně vyšší cena.
Alternativní dokovací stanice jsou univerzálnější. Představují jasnou volbu v případě, kdy vlastníte periferní příslušenství a notebooky od různých značek. Nabízí velmi podobné funkce i počet portů jako originální stanice, přičemž jejich pořizovací cena bývá také nižší. Jsou proto stejně dobrým řešením, ale při jejich výběru je nutné si pohlídat, že je konkrétní model stanice s vaším notebookem a periferní výbavou opravdu kompatibilní.
V současnosti lze dokovací stanice podle typu jejich připojení k notebooku rozdělit na USB-C a Thunderbolt (buď ve verzi 3 nebo 4). V tomto ohledu jsou kritéria pro výběr velmi jednoduchá – vždy vybírejte podle konektoru, kterým disponuje váš notebook.
Pokud máte na výběr, lepší volbou bývá ve většině případů dokovací stanice Thunderbolt. Zejména v případě, kdy potřebujete velkou šířku pásma pro vysokorychlostní úložiště nebo připojení více externích monitorů, vám nejlépe poslouží právě Thunderbolt 3 nebo 4. Díky rychlosti 40 Gb/s do nich připojíte ještě více 4K monitorů či rychle přenesete velké objemy dat, avšak počítejte s tím, že za takovou dokovací stanici si budete muset trochu připlatit.
Thunderbolt 4 navíc podporují pouze nejnovější notebooky a záleží i na tom, jakou značku procesoru má váš notebook. U notebooků s procesory AMD Thunderbolt často chybí, u Intelu právě naopak, jelikož tuto technologii vyvinul právě Intel.
Dobrou zprávou však je, že i když váš notebook nepodporuje Thunderbolt 4, ale jen standardnější připojení USB 4.0, dokovací stanici Thunderbolt používat můžete. Rozhraní USB 4.0 je totiž s Thunderboltem 3 i 4 kompatibilní. Zkontrolujte si však údaj o rychlosti přenosu dat v manuálu. Může se stát, že rychlost přenosu bude omezena na 20 Gb/s namísto 40 Gb/s, které umí Thunderbolt 3 a 4.
USB-C dokovací stanice je tedy dobré volit v případě, kdy na přenosové rychlosti až tolik nezáleží. Jejich výhodou bude přitom zpravidla nižší pořizovací cena. Dokovací stanice Thunderbolt jsou pak nejlepší volbou pro MacBooky či jakékoli jiné výkonné notebooky s podporou Thunderbolt 3 nebo 4, ale budou stát více.
Dokovací stanice by měla nabízet hned několik různých druhů portů. Základem jsou přitom tyto:
Vedle odpovídajících typů portů se nezapomeňte zaměřit také na jejich počet. Při rozhodování samozřejmě vždy upřednostňujte ty porty, které jsou pro vaše pracovní zaměření nejdůležitější. Jako příklad mohou posloužit notebooky na úpravu fotek nebo střih videa – dokovacím stanicím pro tyto stroje by určitě neměla chybět ani čtečka SD či microSD karet.
Pokud plánujete mezi připojenými zařízeními přenášet objemné soubory, důležitým faktorem bude také přenosová rychlost jednotlivých portů na dokovací stanici. Tu mají moderní USB-C nebo Thunderbolt samozřejmě vyšší než starší verze USB.
Hledejte proto stanici, která vysokorychlostní přenos dat podporuje. Pro pohodlný přenos velkých souborů je minimem alespoň USB 3.2 Gen 1 (625 MB/s) či USB 3.2 Gen 2 (1 250 MB/s). Ještě rychlejší a lepší volbou je USB 3.2 Gen 2x2 (2 500 MB/s), špičkou pak USB 4.0 či Thunderbolt 4 (5 000 MB/s). Naopak problém s přenášením velkých souborů by mohl nastat při USB 2.0. Jeho přenosová rychlost je totiž pouhých 60 MB/s.
Podpora připojení více monitorů je ve firemním prostředí jednou z nejužitečnějších funkcí. Při výběru dokovací stanice je proto důležité zohlednit, kolik externích monitorů plánujete připojit. Pokud váš notebook nemá dostatek výstupů, dokovací stanice může být ideálním řešením – běžně zvládne připojit i 2 nebo 3 monitory, u moderních modelů klidně i 4.
Vždy je ale potřeba ověřit, jaký počet monitorů podporuje, a zároveň zkontrolovat kompatibilitu s vaší grafikou a notebookem. Důležité je také to, aby měla stanice správné typy video výstupů pro vaše monitory a podporovala jejich rozlišení – ať už jde o standardní Full HD, 4K, 5K nebo třeba 8K.
Velmi užitečné jsou u dokovací stanice i sloty pro SD a MicroSD karty, což ocení například fotografové nebo střihači videa. Oba typy karet se dále dělí na SD, SDHC a SDXC. Je proto opět potřeba si ověřit kompatibilitu. Starší čtečky karet totiž nemusí přečíst nejnovější typy.
A v neposlední řadě stojí za zmínku možnost uzamknutí stanice – ta pomáhá chránit zařízení před neoprávněnou manipulací nebo odpojením notebooku. Díky kabelovému zámku je pak možné dokovací stanici připevnit např. ke stolu, což se hodí např. ve sdílených kancelářích, coworkingu nebo při firemních prezentacích na veřejnosti.
Jelikož se dokovací stanice vedle rozšíření konektivity stará, jak již bylo zmíněno, také o napájení notebooku, klíčový je i výkon nabíjení. Vybírejte přitom podle toho, kolik energie váš notebook ve wattech (W) potřebuje. Tuto informaci najdete v produktové specifikaci nebo na AC adaptéru nabíječky notebooku. Pokud tento údaj nikde nevidíte, snadno jej vypočítáte z hodnoty napětí (V) a proudu (A), které stačí vynásobit a dostanete tak výkon (W).
Notebooky mohou v závislosti na své výkonnosti potřebovat 65 W, 90 W, ale i 100 W a více. U dokovací stanice tedy nemůžete tento údaj podcenit, protože jinak by se notebook nestíhal nabíjet.
U některých energeticky náročnějších modelů notebooků však ani ty nejvýkonnější dokovací stanice nemusí stačit – omezení tkví v maximálním množství energie, které může proudit skrze port, přes který jsou zařízení propojená. V takovém případě už bohužel notebook nelze při práci napájet výhradně přes dokovací stanici a její USB-C či Thunderbolt. Všechny porty a ostatní funkce dokovací stanice to ale samozřejmě nijak neovlivní, takže dokovací stanice bude mít smysl i v tomto případě.
Vedle dostatečného výkonu nabíjení je na konci výběru potřeba ověřit také kompatibilitu stanice s operačním systémem vašeho notebooku. Většinou to nebývá problém a dokovací stanice jsou univerzální – fungují s Windows, macOS i ChromeOS. Některé specializované modely ale mohou být optimalizovány přesně pro jeden konkrétní systém (v takovém případě to rychle zjistíte z produktové specifikace dokovací stanice).
Obezřetní buďte zejména v případě, že vybíráte stanici pro MacBook s macOS – v tomto systému nemusí být všechny deklarované funkce dokovací stanice podporovány. Stejně opatrně pak postupujte i v případě chromebooků s ChromeOS.
Dokovací stanice je ve firemním prostředí velmi užitečným zařízením, které rozšíří konektivitu notebooku a zvýší také váš pracovní komfort a produktivitu. Pokud notebook často přenášíte a poté jste pokaždé nuceni připojit spoustu periferního příslušenství, nebo se často potýkáte s nedostatkem volných portů, dokovací stanice vyřeší všechny tyto problémy.
Při jejím výběru ale buďte opatrní a nezapomeňte zohlednit všechny klíčové parametry – kompatibilitu s operačním systémem notebooku i portem, přes který jej s dokovací stanicí spojíte, a také počet, typ a přenosovou rychlost portů pro periferní příslušenství. Neméně důležitý je pak také nabíjecí výkon, který je schopná dokovací stanice notebooku dodávat.
Nákup nové tiskárny, notebooku, serveru a dalšího vybavení do kanceláře není jen otázkou technických parametrů. Každý podnikatel se logicky snaží o co nejvýhodnější nákup, ovšem již málo z nich tuší, jak se investice do nových zařízení promítnou do účetnictví. Číst celý článek
Každý notebook má svůj výkonový limit, který se s přibývajícím časem dříve či později projeví. V následujícím článku se podíváme, jak buď optimalizací systému a úpravou nastavení, nebo modernizací hardwaru výměnou některé z komponent výkon zvýšit. Číst celý článek
Má váš počítač problém s plynulostí práce či se spouštěním náročných aplikací? Možná není nutné hned investovat do nového stroje. Správně zvolený upgrade či úprava v nastavení komponent dokáže výkon systému mnohdy výrazně posunout. Číst celý článek
Mysleli jste si, že kybernetické útoky se týkají jen bank nebo nadnárodních korporací? To je častý mýtus. Útočníci si rádi vybírají malé a střední podniky, protože jejich zabezpečení bývá chabé. V tomto článku se podíváme na to, jak takovým útokům vzdorovat. Číst celý článek
Nejste si jistí, jestli váš počítač pracuje na plný výkon? Nebo se spíše potýkáte s pomalými reakcemi, přehříváním či omezeními při náročnější práci? V tomto článku se dozvíte, jak pomocí praktických testů zkontrolovat výkon jednotlivých komponent. Číst celý článek
Práce v kanceláři často vyžaduje soustředění i pohodlí – a správně zvolená sluchátka v tom mohou sehrát klíčovou roli. V článku se podíváme, podle čeho sluchátka do kanceláře vybírat, jaké funkce se opravdu vyplatí a čemu se naopak vyhnout. Číst celý článek
